Hlavní obsah

Madura zradila armáda, říká autor knihy o Venezuele. Bojí se občanské války

Foto: Reuters, Reuters

Snímek venezuelské letecké základny Higuerote, pořízený po americkém úderu.

Maduro byl závislý na podpoře armády, naopak to neplatilo, uvádí pro Seznam Zprávy reportér Tomáš Forró.

Článek

Slovenský reportér Tomáš Forró jezdí v posledních letech hlavně na Ukrajinu, ale pracoval v minulosti také ve Venezuele. Z jeho cest po této zemi vznikla kniha Zlatá Horečka: Venezuela a pád civilizace, vydaná v roce 2023.

Den po zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura říká Forró v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že zemi čekají možná ještě těžší měsíce a roky než dosud. „Je to de facto vojenský režim, armáda splynula se státem a má v rukou veškerý strategický průmysl,“ uvádí znalec Venezuely.

Překvapilo Vás, že se americké komando dostalo tak rychle a beze ztrát k Madurovi a uneslo ho z Venezuely?

Pokusy zbavit Venezuelu Madura existovaly už dříve, za předchozího prezidenta Joea Bidena. Američané se snažili dohodnout s vedením venezuelské armády, aby jednoduše prodalo prezidenta do USA. S tím, že by za to venezuelští generálové dostali nějaké výhody. Vím o tom od venezuelských opozičních politiků, se kterými jsem osobně mluvil. Měli takové informace.

Podle mého názoru se tentokrát Američanům podařilo ve venezuelské armádě a tajných službách najít lidi, kteří souhlasili s odstraněním Madura a umožnili to. Dělo se to s jejich vědomím, bez toho by ta operace nebyla možná. Nedovedu si představit, že o takové akci nikdo z velení venezuelské armády, z vysoce postavených důstojníků nevěděl.

Foto: Šimon, Seznam Zprávy

Takže někdo z venezuelské armády a tajných služeb, struktur považovaných za loajální Madurovi, ho zkrátka hodil přes palubu?

Přesně tak. Venezuelský stát a veškeré jeho instituce jsou dnes v podstatě srostlé s armádou. Maduro si uvědomoval, že k udržení u moci potřebuje armádu na své straně. Dal generálům podíl na moci. Ti ve skutečnosti stát ovládali, řídili strategické firmy, přístup k surovinám, státní pokladnu. Často se má za to, že armáda byla servilní k Madurovi, ale ono to bylo spíš naopak. Maduro závisel na armádě, ne armáda na Madruovi.

Takže to je de facto vojenský režim…

Ano, splňuje všechny charakteristiky pro toto označení.

Foto: archiv Tomáše Forróa

Reportér Tomáš Forró často jezdí na Ukrajinu, věnuje se ale také Venezuele. Je autorem knihy Zlatá horečka: Venezuela a pád civilizace.

Co lze říci o lidech, kteří Madura a tento režim doteď podporovali nebo podporují?

Myslím, že jich je už dost málo. A často jsou to lidé, kteří z toho režimu nějak profitovali nebo byli jeho součástí. I mnoho takzvaných chavistů, podporovatelů předchozího prezidenta Huga Cháveze, říkají, že současný režim už není chavistický. Že znetvořil původní myšlenky, přestože se Maduro odvolává na Cháveze a označuje se za jeho pokračovatele.

Většina Venezuelanů tedy podle Vás Madurův konec vítá?

Jednoznačně, o tom jsem přesvědčený. Je tu ale jedno ale. Zda si přáli, aby to Spojené státy provedly takovým způsobem a aby Američané v Caracasu dosadili nějakou svoji vládu, k čemuž se zřejmě schyluje. Trump říká na plná ústa, že nastolí ve Venezuele vládu, která bude USA vyhovovat. Obávám se, že to povede ke konfliktu uvnitř Venezuely, možná k občanské válce.

Hraje ropná státní společnost PDVSA dominantní roli ve venezuelské ekonomice?

Právě že už vlastně moc ne, což je bizarní. Destrukce venezuelského státu a ekonomiky se dostala do takové fáze, že tato firma, která sedí na největších zásobách ropy na světě, není schopna ji těžit a exportovat. Do Venezuely v posledních letech pluly íránské a ruské tankery s naftou, protože Venezuelané nebyli schopni palivo z ropy vyrobit. Pamatuji si, že před čerpacími stanicemi po celé zemi stály fronty, v nichž řidiči čekali dva až tři dny, než dorazí benzin a budou si moci natankovat.

Hospodářský pád Venezuely řekněme v posledních dvou desetiletích, vypadá až neuvěřitelně…

Je to naprosto bezprecedentní. Vždyť Venezuela kdysi bývala šestou největší ekonomikou na světě. Dnes to není jen zbankrotovaná země, ale navíc její části ovládá organizovaný zločin a různé ozbrojené gangy. Hlavně na jihu.

V posledních letech se jako reportér věnujete hlavně Ukrajině. Netáhne Vás to po té sobotní události zpět do Venezuely?

Rád bych se tam vrátil, ale jsem skeptický k dalšímu vývoji. Nepředstavujme si, že když padl Maduro, tak se zítra Venezuela stane funkční zemí. Naopak, nadcházející měsíce a roky mohou být ještě horší. Trump nevypadá jako člověk, který dá nějaký stát do kupy. Rád bych se mýlil.

Související témata:

Doporučované