Článek
„Víte, co Dánsko nedávno udělalo pro posílení bezpečnosti Grónska? Přidali jedno další psí spřežení. Je to pravda,“ prohlásil v neděli americký prezident Donald Trump.
Po překvapivé operaci v Caracasu, kdy americké jednotky odvezly do Spojených států venezuelského diktátora Nicoláse Madura, dostává šéf Bílého domu dotazy i na další regiony, které leží v centru jeho zájmu.
A o Grónsku mluvil poprvé už v roce 2019, kdy prý s poradci probíral možnost nákupu ostrova.
Téma největšího ostrova planety následně otevřel v prosinci 2024. Ještě před svou druhou inaugurací mluvil o „absolutní nutnosti“ kontroly Grónska pro americkou národní bezpečnost.
A teď ho zmiňuje znovu. V rozhovoru pro The Atlantic Trump řekl, že zájem o ostrov pod dánskou korunou dál trvá. „Grónsko absolutně potřebujeme. Potřebujeme ho pro obranu,“ uvedl.

Grónsko.
Zmíněná narážka na psí spřežení zazněla na palubě letadla Air Force One, když se Trump v neděli vracel do Bílého domu ze své floridské rezidence Mar-a-Lago.
Prezidentův vtípek není pravdivý, jelikož Dánsko loni obranu Grónska výrazně posílilo. Mimo jiné pořídilo nové arktické hlídkové lodě, hlídková letadla, drony dlouhého doletu a vylepšené radary. Postavilo nové arktické velitelství v Nuuku a rozšířilo speciální jednotky včetně intenzivních vojenských cvičení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se proti Trumpovým výrokům ohradila a prezidenta vyzvala, aby s hrozbami anexí přestal. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen vyzval ke klidu.
Trump ale nezmiňoval jen Grónsko.
Adresně pohrozil levicovému kolumbijskému prezidentovi Gustavu Petrovi a osočil ho z podílu na pašování drog do Spojených států.
„Kolumbie je také velmi nemocná, vedená nemocným mužem, který rád vyrábí kokain a prodává ho do Spojených států, a to nebude dělat moc dlouho,“ prohlásil americký prezident a dodal, že „Operace Kolumbie mu zní dobře“.
Petro stojí v čele Kolumbie od roku 2022, kdy vyhrál v demokratických prezidentských volbách. Proti Trumpovu prohlášení se ohradil a prezidenta zkritizoval za imperialismus a porušování suverenity Venezuely.
Apeloval na latinskoamerické státy, aby se sjednotily, jinak riskují, že s nimi bude zacházeno „jako se sluhy a otroky“.
Při letu do Washingtonu Trump mluvil i o režimu na Kubě. Americký vojenský zásah v Havaně podle něj není nutný. „Teď nemá žádné příjmy. Všechny měla z Venezuely, z venezuelské ropy. Teď už nic nedostává. Kuba je doslova připravená padnout,“ uvedl.
Kubou ale seznam „cílů“ nekončí. Americký prezident varoval i sousední Mexiko. Země se podle něj „musí dát dohromady“, protože přes její území proudí drogy do USA a Washington „s tím bude muset něco udělat“.
Mexickou prezidentku Claudii Sheinbaumovou označil za „skvělého člověka“ a uvedl, že jí při každém jejich rozhovoru nabízí vyslání amerických vojáků. Mexická vláda je podle něj schopná situaci řešit, „ale kartely jsou bohužel v Mexiku velmi silné“.
Loni Trump mluvil o zájmu připojit ke Spojeným státům Kanadu a také vyhrožoval, že si „vezme zpět“ silou Panamský průplav.

Panamský průplav.
Přejmenoval také Mexický záliv na Americký a jihoamerickou politiku ovlivňoval i jinak.
Dále uvalil sankce na brazilského soudce, který dohlížel na stíhání Trumpova spojence, exprezidenta Jaira Bolsonara, kvůli pokusu o povstání. Bílý dům rovněž podporuje pravicovou vládu argentinského prezidenta Javiera Mileie.
Milost od Trumpa dostal bývalý honduraský prezident Juan Orlando Hernández, který byl odsouzený za obchod s drogami.
O ambicích posílit vliv USA hovoří nová americká Národní bezpečnostní strategie. Otevřeně počítá s obnovením americké hegemonie v západní hemisféře, s vytlačením Číny, Ruska a Íránu z Latinské Ameriky a s podmíněním obchodu, investic i bezpečnosti geopolitickou loajalitou vůči Washingtonu.
„Tohle je západní polokoule. Tady žijeme a nedovolíme, aby se z ní stala operační základna protivníků, konkurentů a rivalů Spojených států,“ prohlásil v neděli americký ministr zahraničí Marco Rubio. Venezuela tak nemusí být za Trumpovy vlády výjimkou, ale precedentem.
















