Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Ještě donedávna platilo, že investigativní žurnalistika a obchodování na burze patří do dvou oddělených světů. Jeden se snaží odhalovat pravdu v zájmu veřejnosti, druhý vydělávat peníze na pohybech cen. Příběh amerického hedgeového fondu Hunterbrook Capital ale ukazuje, že hranice mezi oběma světy se mohou v praxi překvapivě propojovat.
Hunterbrook vznikl v roce 2023 s kapitálem zhruba 100 milionů dolarů a od počátku otevřeně deklaroval, že jeho investiční strategie je řízená novinovými zprávami. Ne však cizími. Součástí stejné struktury je totiž i sesterská redakce Hunterbrook Media, tým investigativních novinářů, kteří publikují rozsáhlé reportáže o firmách, jejich byznysu, či slabinách. Fond pak na základě jejich zjištění obchoduje akcie.
Zpočátku to připomínalo model fondů, které si vsadí na pokles akcií a pak zveřejní kritické analýzy, jež cenu skutečně pošlou dolů. Jenže postupem času se ukázalo, že Hunterbrook se vydal jiným směrem. Jak popsal list The Wall Street Journal (WSJ), fond v roce 2025 zjistil, že stejně dobře jako špatné zprávy fungují i ty pozitivní.
Podle dopisu investorům vydělal Hunterbrook Capital od loňského ledna do konce září po započtení poplatků 23 procent, čímž překonal nejen většinu hedgeových fondů, ale i výnos širšího trhu měřený indexem S&P 500.
Od sázek na pokles k hledání vítězů
Zakladatel fondu Nathaniel Horwitz v červencovém dopise investorům popsal strategii fondu celkem přímočaře: „Když Hunterbrook Media prověřuje tvrzení, která znějí až příliš dobře na to, aby byla pravdivá, tak často objeví i firmy, které jsou ve skutečnosti opravdu tak přesvědčivé, jak to na první pohled zní.“
Horwitz dodává, že i kritická investigace může paradoxně ukázat cestu k firmám, na jejichž růstu se dá vydělat. „Když reportéři důkladně prověřují ty, kteří dělají něco špatně, odhalují tím zároveň i konkurenty, kteří mohou těžit z toho, že podnikají správně, zvlášť když se podvody provalí,“ píše.
Trefně to ilustruje případ výrobce elektrických létajících taxíků Joby Aviation. Hunterbrook měl za sebou několik sázek na pokles akcií proti firmám z podobného oboru, které nepovažoval za seriózní. U Joby se ale reportér redakce dostal k nenápadnému, ale zásadnímu signálu.
Ve veřejně dostupných letových záznamech si všiml neobvykle dlouhého testovacího letu, který se krátce nato z databází ztratil. Místo aby zůstal jen u analýzy dat, vydal se přímo na místo. Pronajal si hotelový pokoj s výhledem na hangár a pořídil fotografie nového letadla, které firma testovala mimo pozornost investorů, popisuje WSJ.
Ještě před zveřejněním článku fond nakoupil akcie Joby. Sázka byla jasná – jakmile se informace dostane ven, cena akcie poroste. Přesně to se stalo. Akcie Joby po zveřejnění vzrostly a Hunterbrook pozici o několik týdnů později se ziskem prodal. Růst navíc podpořilo i nezávislé oznámení firmy o rozšíření výrobní kapacity.
Ne vždy to vyjde
Ne všechny příběhy ale dopadly podle očekávání. WSJ zmiňuje i případ bitcoinové těžařské společnosti TeraWulf. Hunterbrook Media o ní publikovala kritickou reportáž, která zpochybnila její tvrzení o využívání zelené energie.
Fond v té době spekuloval na pokles akcií a redakce si připsala zásluhu za následnou úpravu marketingu firmy. Jenže výsledek se časem obrátil – akcie TeraWulfu později výrazně posílily, když se firma přeorientovala na napájení datových center pro umělou inteligenci.
Za celým projektem fondu stojí Nathaniel Horwitz a Sam Koppelman, spolužáci z Harvardu a bývalí redaktoři studentských novin. Horwitz, jehož rodiče byli zahraničními korespondenty Wall Street Journalu, se sám původně viděl spíše jako novinář než investor. Přestože ani on, ani Koppelman nemají profesionální zkušenosti s akciemi, podařilo se jim získat kapitál od některých veteránů Wall Street.
Informace jako investiční výhoda
Hunterbrook kombinuje žurnalistiku a investování i jinými způsoby. Někdy fond obchoduje na základě dat a zjištění, která se nakonec ani nepromění v článek, jindy naopak publikuje texty, které mají především společenský význam.
Ačkoli spekulace na pokles akcií zůstávají součástí strategie (například výrazná sázka proti výrobci zdravotnických zařízení Dexcom před zveřejněním článku o nepřesnostech jeho měřičů), stále častěji se ukazuje, že největší hodnotu mají pozitivní příběhy o firmách, které „dělají věci správně“.
Celý model Hunterbrooku ovšem přirozeně vyvolává otázky, kde leží hranice mezi žurnalistikou a obchodováním. Informace od „insiderů“, běžné v investigativní práci, jsou pro investory zakázané. Fond tvrdí, že má nastavený přísný kontrolní mechanismus a že o tom, jaké informace mohou být sdíleny mezi redakcí a investiční částí, rozhoduje člověk odpovědný za dodržování zákonů a pravidel.
Kritici ale upozorňují, že už samotná možnost obchodovat ještě před publikací článku vytváří silný střet zájmů. Jedna z prvních firem, o které Hunterbrook psal, fond obvinila ze „senzacionalizace veřejně dostupných informací s cílem ovlivnit trh a obohatit sebe i své investory“.
Horwitz však filozofii fondu obhajuje. V závěru dopisu investorům, který cituje Wall Street Journal, píše: „Hypotéza fondu se potvrzuje. Žurnalistika má obrovskou hodnotu – pokud víte, jak ji uchopit.“
Právě tahle věta vystihuje, proč je příběh Hunterbrooku tak přitažlivý i znepokojivý zároveň. Ukazuje, že informace, které měly sloužit především veřejnosti, se stávají jedním z nejcennějších aktiv finančních trhů.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
