Článek
Ruští zbrojaři se v Německu zajímají hlavně o strojírenství, specializovaný software a mikroelektroniku. Kontrarozvědka na to upozorňuje ve skoro padesátistránkové analýze, ke které získal přístup deník Handelsblatt.
Moskva usiluje nejen o samotné zboží, ale také o know-how z německých výzkumných týmů. Zároveň se snaží dostat k takzvaným výrobkům dvojího užití, které může uplatnit ve vojenském i civilním sektoru. V Německu ji zajímají i nákupy měřicích zařízení, například pro precizní výrobu ve zbrojovkách.
Evropská unie sice už v roce 2022 uvalila rozsáhlé sankce na vývoz do Ruska – to se je ale snaží různými způsoby obcházet.
Německo už dopadlo řadu lidí, kteří působili coby prostředníci. Loni v září skončil u soudu podnikatel rusko-kyrgyzského původu, který se podle žalobců zapojil do provázané sítě firem tajně napojených na ruský zbrojní program. Muž při skupování zboží v Evropě zamlčoval, kdo bude koncový zákazník.
Ve stejnou dobu začal proces i s německým občanem pocházejícím z Uzbekistánu. Ten od konce roku 2022 na německém trhu skupoval hlavně elektronické výrobky, ať už obvody, konektory, nebo zesilovače, a pak je měl přes Hongkong vyvážet právě do Ruska.
A Německo dokonce už před samotným začátkem plnohodnotné války na Ukrajině dopadlo i raketového inženýra, který mohl Moskvě poskytnout informace o vývoji nové evropské civilní kosmické rakety Ariane.
Falešná celní prohlášení, rozdělené zakázky
Moskva má podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, jak se německá kontrarozvědka oficiálně jmenuje, mimořádný zájem hlavně o zboží z německého průmyslu. Cílí při tom nejen na ty největší výrobce, ale zejména na středně velké a specializované firmy.
Zadavatelé zakázek jim podle úřadu obvykle dodají zfalšované celní doklady a pracují i s dalšími způsoby, kterými skutečného odběratele zatají. Například vypracují zcela smyšlený projekt pro některou zemi, na kterou se sankce nevztahují. Nebo objednávají postupně a po malých sériích, aby obchod nevzbudil příliš velkou pozornost.
„Ta zjištění jsou mimořádně výbušná, protože ukazují, jak se zahraniční zpravodajské služby pokouší cíleně zneužít technologickou sílu Německa,“ okomentoval zprávu kontrarozvědky Marc Henrichmann, který v parlamentu předsedá výboru pro tajné služby. Deníku Handelsblatt řekl, že Berlín tak musí dozor nad exportem ještě zesílit.
Podobně to vidí i Konstantin von Notz z opoziční strany Zelených, který je ve výboru pro tajné služby místopředsedou: „Německé bezpečnostní orgány musí velmi pečlivě dohlížet na to, aby zabránily vývozům, které slouží k podpoře ruské protiprávní a útočné války proti Ukrajině.“ Podle von Notze je nutné zamezit sebemenším snahám o obcházení sankcí.
Fenomén se ale zdaleka netýká jen Německa. V ruském zbrojním průmyslu se někdy objevuje třeba i česká stopa. Deník Ukrajinska pravda například loni v létě výslovně jmenoval ostravskou firmu Leseft International, která prý zprostředkovává dodávky pro Rusko.
List tvrdí, že se společnost podílí na obstarávání dílů pro výrobu raket. Dohromady prý zajistila zboží v přepočtu za skoro půl miliardy korun. Jednatel firmy Lev Seferjan přes agenturu ČTK doslova vzkázal, že jde o „fake news“ s cílem poškodit dobré jméno firmy.
Průmyslovou špionáž v Evropě neprovádí jen Rusové
Německá kontrarozvědka varuje i před jinými státními aktéry. K utajeným projektům, zprávám z výzkumných týmů nebo třeba i ke špatně dostupným součástkám se snaží dostat i mnoho dalších zemí.
„Počet i profesionalita snah zahraničních států, které se v Německu snaží získávat informace a materiály, jsou celkově na vysoké úrovni – a mají vzestupnou tendenci,“ cituje Handelsblatt další pasáž zmíněné analýzy.
Německo považuje za rizikové hlavně aktivity Číny, Íránu, Pákistánu a Severní Koreje. A to mimo jiné kvůli jejich pokračujícímu zbrojení a jaderným programům. Tajné služby z těchto zemí ale mohou v Evropě sledovat trochu odlišné cíle.
Zatímco některé musí kvůli arzenálu chemických, jaderných či biologických zbraní shánět know-how na jejich další vývoj a údržbu, Čína se zaměřuje zejména na technologie.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy tak před čínskými špiony varuje především firmy z oblasti vývoje umělé inteligence, kvantových technologií nebo nadzvukového letectví.
Na čínské výzvědné aktivity ostatně dlouhodobě poukazují také české úřady. A někdy zmiňují i méně nápadné způsoby špionáže.
Loni v listopadu třeba Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal společně s českým Svazem průmyslu a dopravy bezpečnostní varování před 3D tiskárnami od čínských výrobců.
„Existuje reálné riziko, že data o tisících konstrukčních modelů či výrobních procesech mohou být odesílána na servery mimo kontrolu uživatele, včetně území Čínské lidové republiky,“ uvedl tehdy svaz. Čína do rozvoje 3D tiskáren ve velkém investovala a přes jejich data by se teoreticky mohla dostat k tomu, na čem pracují jejich odběratelé.
Spojené státy mají obavy i z rozmachu čínských automobilek, které upevňují spolupráci i se zavedenými výrobci. V USA začnou od března platit tvrdší regulace, které mají v nových autech omezit závislost na čínském softwaru.
Washington to oficiálně zdůvodňuje právě i ohledem na bezpečnost – aby data či záběry z amerického provozu, například z oblastí strategického zájmu, nemohly tajně putovat do Číny.
