Článek
Donald Trump se v úterý sejde s vojenskými a bezpečnostními poradci i s ministry zahraničí a obrany. Tématem schůzky budou možnosti útoku na Írán, kde vládnoucí režim v posledních týdnech brutálně potlačuje protesty v ulicích.
Americký prezident novinářům na palubě leteckého speciálu Air Force One řekl, že je o vývoji v Íránu informován zhruba každou hodinu. „Zvažujeme tvrdou reakci,“ nastínil.
Protesty odstartovaly 28. prosince, přičemž jejich spouštěčem se staly vysoká inflace a ekonomické problémy. Režim kritizují i obchodníci a podnikatelé, takzvaní bazaris. Většina z nich přitom byla dosud nejvyššímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chámeneímu, loajální.
Demonstrace se během dvou týdnů rozšířily do všech míst země a protestující skandují hesla volající po Chámeneího pádu a konci současného režimu.
Zprávy z Íránu je kvůli vypnutí internetu obtížné ověřovat, ale podle dostupných informací ozbrojené složky zastřelily více než 500 lidí. Nemocnice jsou přeplněné zraněnými, zatčených jsou tisíce.
Obvykle dobře informovaný izraelský deník The Jerusalem Post s odvoláním na svůj zdroj v izraelské rozvědce napsal, že Trump už je rozhodnutý něco ohledně Íránu podniknout. Jen zatím není jasné, co to bude.
Jaké možnosti tedy přicházejí v úvahu?
Údery na špičky režimu
Šestaosmdesátiletý Alí Chámeneí uvedl, že nehodlá nikomu ustupovat. Demonstranty označil za teroristy a násilníky, Američanům vzkázal, ať se starají o své vlastní problémy.
„Pokud režim nepřestane vraždit Íránce, Donald Trump Chámeneího zabije,“ nechal se slyšet americký republikánský senátor Lindsey Graham, jehož názorům na zahraniční politiku šéf Bílého domu dopřává sluchu.
Donald Trump už jednou dokázal, že pro něj likvidace vysoce postavených představitelů íránského režimu není tabu. V lednu 2020 americký dron usmrtil šéfa elitních Republikánských gard Kásima Solejmáního. Gardy jsou hlavní oporou režimu a jejich špičky ovládají jak armádu, tak z větší části ekonomiku země.
Vláda islámské republiky je posledním vývojem ve světě a na Blízkém východě oslabena. Její spojenec Rusko válčí proti Ukrajině, libanonské militantní hnutí Hizballáh utrpělo velké ztráty izraelským bombardováním, proíránský režim Bašára Asada v Sýrii padl.
Srpnová válka s Izraelem a americký nálet na jaderná zařízení bombardéry B-2 pak ukázaly zranitelnost země.
Otázka zní, zda by úder na vedení země zmobilizovalo zastánce režimu k jeho obraně, nebo zda by naopak urychlil rozpad. Jisté je jedno: Trump je nevyzpytatelný a není vyloučeno, že se k radikálnímu řešení odhodlá.
Údery na ropu a infrastrukturu
Dlouhodobým americkým cílem je odříznout íránský režim od příjmů za export ropy a zemního plynu. Hlavním odběratelem íránské ropy je Čína. Omezení těžby a vývozu by způsobilo ekonomický kolaps.
Podle deníku The Wall Street Journal ale Trumpova administrativa zvažuje také kybernetické útoky. S těmi už se Írán setkal: virus Stuxnet napadl v roce 2010 počítačovou síť, zapojenou do íránského jaderného programu, především centrifugy na výrobu obohaceného uranu ve městě Natanz.
Další variantou je přesunout nad Írán satelitní systém Starlink, který by umožnil znovupřipojení země k internetu. Ten režim v Teheránu vypnul, aby se nešířila videa z demonstrací a lidé se nesvolávali k dalším protestům.
Starlink provozuje společnost SpaceX Elona Muska a po zahájení ruské invaze zajistila Ukrajině přístup k internetu. „Budu o tom s Elonem mluvit,“ řekl Trump ohledně Íránu.
Jednání mezi Íránem a USA
Donald Trump novinářům v pondělí také řekl, že íránská vláda nabízí jeho administrativě rozhovory. „Kontaktovali nás, chtějí jednat,“ uvedl bez podrobností.
Podle viceprezidenta J. D. Vanceho je Washington otevřený jednání o íránském jaderném programu. Dosud není jasné, nakolik tento program zbrzdilo loňské americké bombardování.
„Nejchytřejší věc, kterou mohou udělat - platilo to před dvěma měsíci a platí to i dnes - je, aby se Spojenými státy skutečně jednali o tom, co potřebujeme vědět o jejich jaderném programu,“ pravil Vance na brífinku v Bílém domě.
