Článek
Změna umožní financování divadla od dalších zřizovatelů, například kraje, a přinese také možnost plánovat rozpočty na čtyři roky dopředu. Instituce momentálně bojuje s nedostatkem prostor, prioritou je zachování čtyřsouborového divadla, uvedla primátorka Dagmar Škodová Parmová.
České Budějovice využily právní formy veřejné kulturní instituce jako první v republice. „Umožnila nám to nová legislativa. Tento krok přináší velké výhody. Veřejná kulturní instituce je zřizovaná městem, ale mohou tam vedle nás vstupovat i jiní zřizovatelé, kteří přinášejí možnost dalšího financování, a to s určitou větší jistotou než příspěvkové organizace. Dalším přínosem je, že můžeme daleko lépe dohlížet na samotné fungování organizace,“ vysvětluje primátorka.
Podle ředitelky divadla Martiny Schlegelové jde o změnu k lepšímu. Divadlo po zimní sezoně kvůli technickým podmínkám opouští českobudějovický Dům kultury Metropol, kde bylo v nájmu. Kraj začátkem roku znovu vyzval odboráře, aby mu Metropol prodali.
„Přechod na veřejnou kulturní instituci umožňuje kraji do budoucna přistoupit jako druhý zřizovatel. A my si myslíme, že investice, které byly do Jihočeského divadla dlouhodobě zanedbány a teď se ukazují jako absolutně nutné, protože jinak divadlo nebude moci fungovat jako dosud, nejsou bez toho kraje možné,“ zdůrazňuje ředitelka.
Doteď bylo Jihočeské divadlo příspěvkovou organizací. Tato právní forma mu však například neumožňovala dlouhodobě plánovat. Nyní má kulturní instituce schválený čtyřletý finanční plán a na rok 2026 zajištěno na provoz 183 milionů korun. Podobné budou i částky v následujících třech letech.
Většinu tržeb Jihočeskému divadlu přináší otáčivé hlediště v Českém Krumlové. Na jeho fotografii z loňska je inscenace Muž dvojhvězdy v režii Petra Formana.
Výhodou nové právní formy divadla je podle ředitelky také jiná organizační struktura, kdy na instituci nyní dohlíží správní a dozorčí rada. „Řízení příspěvkových organizací je tak chaotické, že to akorát vzbuzuje vzájemnou nedůvěru na obou stranách,“ poznamenává Schlegelová.
Ve správní radě zasedají městští zastupitelé Jiří Svoboda z hnutí ANO, Jan Zahradník za ODS a primátorka, která je nezařazená. Šestičlennou správní radu doplňují odborníci: bývalý ředitel Jihočeského divadla a současný šéf Dejvického divadla v Praze Lukáš Průdek plus dramaturg Jan Šotkovský z brněnské Janáčkovy akademie múzických umění. Posledním členem je Milan Šlachta coby reprezentant skupiny Bosch, která patří k partnerům scény.
Jihočeské divadlo zahrnuje činohru, operu, balet a soubor Malé divadlo. Zaměstnává okolo 250 lidí. Čtyři pětiny tržeb mu přináší otáčivé hlediště v Českém Krumlově, které v roce 2024 vyneslo na vstupném více než 56 milionů korun.
Českobudějovický radní a jihočeský hejtman Martin Kuba vloni na podzim uvedl, že kraj je připravený investovat do Jihočeského divadla peníze, pokud se stane veřejnou kulturní institucí. Město nyní doplácí na chod divadla více než 200 milionů korun ročně. „Po dopravním podniku je to druhá organizace, kam putuje z městského rozpočtu nejvíce peněz,“ uvedl Kuba.
Návrh zákona o veřejných kulturních institucích schválila minulá vláda premiéra Petra Fialy z ODS v roce 2024. Tehdejší ministr kultury Martin Baxa argumentoval, že tím vychází vstříc dlouhodobým potřebám kulturních institucí. Podle něj bude nová forma vhodná zejména pro větší divadla, symfonické orchestry, knihovny a paměťové instituce, jako jsou muzea.
Zákon platí od 1. ledna 2025 a zakotvuje veřejnou kulturní instituci jako nový druh právnické osoby, respektive alternativu ke stávajícím příspěvkovým organizacím. Cílem je odpolitizování institucí, účast odborné veřejnosti na jejich řízení, zajištění finanční stability a zefektivnění financování.
Jako inspirace posloužil model fungování kulturních institucí v Rakousku. Zákon mimo jiné vzdaluje pozice zřizovatele a ředitele instituce, kterého jmenuje správní rada. To má zamezit případným politickým zásahům.
Veřejná kulturní instituce může být založená státem, krajem nebo obcí. Transformace stávajících příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce je ze strany zřizovatelů dobrovolná, v minulosti o ni projevily zájem například Moravské divadlo Olomouc, pražské Národní divadlo nebo Ypsilonka.
