Článek
„Kvůli toleranci šedé ekonomiky, cash only v praxi, zaměstnávání načerno, zrušení EET a celkovému přístupu mého předchůdce (Zbyňka Stanjury z ODS) k této problematice přišly veřejné rozpočty o vysoké desítky miliard korun ročně,“ prohlásila staronová ministryně financí Alena Schillerová ve Sněmovně při nedávném jednání o důvěře vládě.
Navázala tak na dlouhodobá vyjádření představitelů hnutí ANO o tom, že potírání šedé ekonomiky bude pro vládu Andreje Babiše jedním z hlavních navýšení příjmů.
Dostupná data ovšem naznačují, že problém šedé ekonomiky je daleko komplexnější a nelze jej přisoudit působení jednotlivých ministrů. Zásadní a velmi problematický je přitom již výpočet - či spíše odhad - velikosti šedé ekonomiky.
Ta se udává jako podíl vůči celkovému HDP v jednotlivých letech. A její odhad se v různých analýzách diametrálně liší: zatímco nejoptimističtější výpočty mluví o přibližně 6 %, jiné studie odhadují podíl šedé ekonomiky v Česku na více než 15 %. To je dáno různými metodikami (z podstaty věci se šedá ekonomika nedá měřit přímo), rozdíly ve vstupních datech, se kterými analytici pracují, i různými definicemi šedé ekonomiky.
Proč je výpočet šedé ekonomiky problematický
Výpočet šedé ekonomiky je problematický už ze své podstaty: lidé, kteří v šedé ekonomice pracují, se její existenci přirozeně obvykle snaží utajit. Ekonomové proto vyvíjejí různé metody, kterými lze šedou ekonomiku alespoň odhadovat – jednak kvůli výpočtu celkového HDP, jednak jako indikátor daňových úniků. Jenže to má za následek, že každá analýza obsahuje absolutně jiný výsledek.
Aktuální data, která máme k dispozici, jsou pro rok 2023 od poradenské společnosti Ernst & Young (EY) a pro rok 2022 ze studie Generálního ředitelství pro vnitřní politiku Unie (DG IPOL), která nabízí i meziroční srovnání.
Oba odhady se významně liší, ale shodnou se na jednom: podíl šedé ekonomiky na HDP vytrvale klesá, a to nezávisle na tom, která politická strana právě drží Ministerstvo financí.
Jedinými roky, kdy podíl šedé ekonomiky nepatrně stoupl, byly 2008 a 2020 – tedy roky spojené se začátkem světové hospodářské krize a nástupem pandemie nemoci covid-19. Je třeba poznamenat, že data pro rok 2022 byla odhadnuta jiným způsobem, a nezvládla tak zachytit vpád Ruska na Ukrajinu a související ekonomické komplikace – ve skutečnosti mohla podle podle odborníků i tato událost podíl šedé ekonomiky ve výsledku navýšit.
Oproti jiným zemím si Česko vede dobře
Při mezinárodním srovnání vychází Česko v boji s šedou ekonomikou dlouhodobě relativně úspěšně. Podle dat EY má menší podíl šedé ekonomiky na HDP v Evropské unii pouze pět zemí, mezi nimi třeba Dánsko či Lucembursko.
Dokonce i pokud bychom se vyrovnali Irsku coby pomyslnému evropskému vítězi zmíněných odhadů, stále by to byl pokles šedé ekonomiky pouze o přibližně 1,5 procentního bodu. To by v hodnoceném roce 2023 odpovídalo přibližně 115 miliardám korun, daňový výnos by tak teoreticky byl nanejvýš v nízkých desítkách miliard.
Téměř absolutní shoda mezi žebříčky a metrikami pak panuje na tom, že mezi zeměmi bývalého východního bloku patří Česko (někdy spolu se Slovenskem) co do velikosti šedé ekonomiky k premiantům.
„V zahraničním srovnání není naše šedá ekonomika tak velký problém,“ shrnuje Petr Vilím ze společnosti PAQ Research.
Odborníci se navíc shodují, že není možné – a ani žádoucí – šedou ekonomiku potlačit úplně. „Cílem není nulový podíl šedé ekonomiky, cílem je zavádět opatření, která potlačí šedou ekonomiku o více, než jsou náklady na zavedení a vymáhání takového opatření,“ říká Michal Šoltés, ekonom z think tanku IDEA a Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Kompletní seznam kroků, které chce k potlačení šedé ekonomiky udělat, Ministerstvo financí pod vedením ministryně Schillerové zatím nepředstavilo. Jedním z nejvíc skloňovaných opatření je ovšem návrat elektronické evidence tržeb (EET).
Podle dat EY sice podíl šedé ekonomiky setrvale klesal i po konci EET v roce 2022, experti ale upozorňují i na pozitivní vliv evidence. „Elektronická evidence tržeb demotivuje podniky a živnostníky od zatajování příjmů. Evaluace Ministerstva financí, jejíž metodika ale není veřejná, hodnotí pozitivní efekt na vybrané DPH na více než 7 miliard korun ročně,“ komentuje Vilím, který se odborně věnuje daňové reformě. Pozitivně se k návratu EET staví i Svaz průmyslu a dopravy.
Pro boj se šedou ekonomikou a navýšení daňového výběru pak ekonomové radí především systémové změny a koncepční uvažování. Svaz průmyslu a dopravy zmiňuje například nastavení transparentního a předvídatelného prostředí.
„Je třeba dbát na nízkou administrativní a kontrolní zátěž pro poplatníky, aby nebyly omezeny jejich kapacity na podnikání a dlouhodobý rozvoj,“ říká pro Seznam Zprávy Milan Klempíř, hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy.
„Při snaze o potlačení šedé ekonomiky je dobré pochopit, kdo jsou lidé v šedé ekonomice. Jestli jsou to lidé, kteří jako nízkopříjmoví zaměstnanci odvádí disproporčně vysoké odvody ze zaměstnání, nebo spíše lidé, kteří jsou v šedé ekonomice proto, aby se vyhnuli povinnostem plynoucím z exekucí či z jiných důvodů. Pro každou takovou skupinu bude existovat lepší nástroj, jak je dostat z šedé ekonomiky pryč,“ poznamenává Šoltés.
Výzkumníci z PAQ Research upozorňují, že pokud má boj proti daňovým únikům v šedé ekonomice dávat smysl, musí se řešit i související ekonomické problémy. Mezi ty řadí švarcsystém, ve kterém v Česku stále pracuje podle odhadů přes 100 tisíc lidí, nebo zneužívání dohod o provedení práce.
Podle dat České správy sociálního zabezpečení má totiž 180 tisíc lidí dohodu u stejného zaměstnavatele, u kterého mají i hlavní pracovní poměr - často se pak jedná o umělé rozdělení úvazku pro daňovou optimalizaci, jelikož z dohody o provedení práce do 12 tisíc není potřeba odvádět žádné pojistné.
„Přijde mi zvláštní, že vláda deklaruje boj proti únikům a šedé ekonomice, ale tyhle díry v dani z příjmů a pojistném v řádu desítek miliard nechává bez povšimnutí,“ podotýká Vilím.
Celkově lze podle Aleny Schillerové vybrat díky potlačení šedé ekonomiky vyšší desítky miliard. Z jakých čísel ale tato prognóza vychází a jaké budou „legislativní kroky“, které v této věci ministryně financí chystá, nicméně není jasné.
Veřejně dostupná data jsou v otázce potenciálních příjmů z šedé ekonomiky mnohem méně optimistická a dokládají, že není možné se na takové příjmy rozumně spolehnout – zvlášť pokud přičteme fakt, že stav šedé ekonomiky v minulosti nezáležel jen na krocích státu, ale často mnohem víc na vnějších ekonomických vlivech.
