„Pohřeb protičínské politiky“, raduje se Peking. Doma se Starmerovi smějí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Britský premiér Keir Starmer měl nakročeno k potenciálně významnému milníku - přece jen od dob vlády Theresy Mayové, tedy celých osm let, žádný britský premiér na oficiální bilaterální návštěvu Pekingu nepřistoupil.

Starmer setkáním s čínským prezidentem minulý týden plánoval ukončit vztahovou „dobu ledovou“ a získat dohody, které by mohl voličům prezentovat jako podporu upadající britské ekonomiky.

Jeho cestu však viditelně provází i kontroverze a výsměch uživatelů sociálních sítí a opozičních politiků. Kvůli dopadům kauzy Epstein na britskou politiku navíc Keir Starmer zažívá jedny z nejtěžších chvil za rok a půl ve funkci. Některá britská média už píšou, že bojuje o své politické přežití.

V tom mu však drží palce čínská strana, která má pro jeho kroky pochopení.

Starmer v Číně přistával za fanfár vojenské stráže, ale doma za sebou nechal rozvířené politické vody. Kritiky znepokojuje zejména špatná bilance Číny v oblasti lidských práv a hrozba, kterou představuje pro národní bezpečnost Spojeného království.

Předsedkyně Konzervativní strany Kemi Badenochová prohlásila, že jeho cesta není v národním zájmu. „Keir Starmer odjel do Číny ze slabé pozice a nezískal za to absolutně nic,“ řekla na jeho adresu. „Kromě panenky Labubu v kufru – a doufám, že ji zkontroloval, jestli v ní nejsou štěnice – se vrátil téměř s prázdnou.“

Na Starmera ještě před cestou naléhal také Nigel Farage, vůdce strany Reform UK, která je momentálně v průzkumech nejsilnějších ze všech britských stran.

Premiér měl dle něj odmítnout obchodní dohody s Čínou, dokud nebude z vězení propuštěn bývalý hongkongský mediální magnát Jimmy Lai „Je to britský občan. Úkolem britské vlády je postavit se za něj a bránit ho, takže než cokoli podepíšeme, osvoboďme lidi, jako je on,“ uvedl Farage.

S cestou britského premiéra do Číny ani tak nemají problém liberální demokraté - přesto upozornili, že Starmer tahá za kratší konec.

„Stejně jako v případě prezidenta Trumpa přistupoval k prezidentu Si z pozice slabosti namísto pozice síly a slíbil mu supervelvyslanectví zde v Londýně výměnou za relativně skromné nabídky ze strany Číny,“ namítl předseda liberálních demokratů Ed Davey.

Británie má dobrý důvod k opatrnosti - několik let jsou čínské skupiny obviňovány z hackerství a špionáže, a to i proti poslancům a britské volební komisi.

Starmerova vláda se dostala pod palbu kritiky poté, co státní zástupci loni stáhli jeden z významných případů - podezřelí všechna obvinění popřeli a případ byl náhle zastaven s tím, že důkazy neprokazují, že by Čína představovala hrozbu pro národní bezpečnost.

Jen několik dní před cestou do Číny Starmerova vláda udělila povolení k výstavbě nového „super velvyslanectví“ v centru Londýna, a to navzdory bezpečnostním varováním ze strany MI5. 

Kritika se na Starmera valí i ze sociálních sítí. „Čína ho vyslala na návštěvu do nezabezpečené, neuzavřené oblasti, která nemá velký význam, v doprovodu jediného nízko postaveného tlumočníka – jak zaznamenal ve svém příspěvku na sociálních médiích. Keir Starmer je zcela irelevantní,“ stojí v příspěvku na síti X, který má téměř 19 tisíc lajků a jehož překlad pronikl i mezi uživatele na čínských sítích.

„Lídr, se kterým se zachází jako s turistou, je verdikt, ne nehoda. Když moc slábne, následuje protokol a britský premiér bez doprovodu říká o ztrátě vlivu více, než by kdy dokázala jakákoli tisková zpráva,“ reaguje další z uživatelů.

Trnem v oku posměváčků je i čas, který čínští představitelé britskému premiérovi v Pekingu věnovali - údajně měl na jednáních strávit pouhou hodinu.

Reportáž Sky News Australia také upozornila na přezdívku, kterou si premiér na sítích kvůli svému opatrnému přístupu vysloužil - kowtow Keir, volně přeloženo jako poklonkář Keir.

V čínštině kchou-tchou odkazuje na tradiční rituál hluboké úklony s dotykem čela o zem. V tomto kontextu s sebou nese negativní konotaci poníženého podbízení se a ustupování autoritě a symbolizuje podřízenost.

Změna dlouholeté rétoriky v Downing Street 10 naopak vyhovuje čínské straně. Některá tamní média vyzdvihují, že Starmer „uspořádal pohřeb“ osm let trvající protičínské politice, v rámci které jeho předchůdci „strkali hlavu do písku“.

Autor názorového textu na čínském serveru Sohu pak vyzdvihl, že Starmerova návštěva „předčila očekávání“.

Zatímco „všichni očekávali, že bude zaneprázdněn diskusí o obchodu a spolupráci a že bude po celou dobu návštěvy vážný a formální“, se britský premiér „setkal s herečkou Rosamunde Pike“, „dokonce udělal selfie“ a „navzdory dešti se procházel ulicemi, nakupoval pečivo a s úsměvem na tváří v ruce držel stojüanovou bankovku“.

Čínské státní médium Global Times roztržky ve Westminsteru nepřekvapily - Čína je v britském politickém diskurzu „často využívána jako snadný cíl k mobilizaci podpory a vytváření rozporů“.

„Otázkou však je: V době, kdy globální krajina prochází hlubokými změnami, může si Spojené království a další západní země dovolit zapojovat se do takových sebezničujících stranických rvaček?“ píší Global Times a naznačují, že světový „vítr již vane jiným směrem“.

List se s nadějí ptá: „Může Británie překonat pouhé budování zdí a vyčerpávání se ve vnitřních sporech a místo toho postavit větrné mlýny, aby tuto dynamiku využila ve svůj prospěch?“

Někteří analytici skutečně naznačují, že měl Keir Starmer k cestě do Číny dva dobré důvody.

„Prvním je sílící uvědomění si, že USA už nejsou stabilním a předvídatelným partnerem, jakým vždycky byly předtím,“ uvedl profesor čínské politologie Kerry Brown z King's College London.

Trumpovy zájmy o Grónsko vyvolaly obavy, že se Spojené státy nejenže ocitnou ve sporu s klíčovými spojenci, ale že se zapojí do otevřeného konfliktu.

„Británie a Čína poprvé v historii čelí stejnému problému – co si myslet o chování Ameriky a co s ním dělat – i když to vyvolává velmi odlišné otázky,“ dodává odborník a jako druhý důvod, proč by se Británie o Čínu měla aktivně zajímat, uvádí rychlost jejího technologického vzestupu. „Pro výzkum a vývoj v oblastech, které jsou pro Spojené království důležité, od životního prostředí přes biologické vědy až po umělou inteligenci, je riziko nespolupracování s Pekingem mnohem vyšší než alternativa.“

Během své cesty Sir Keir uzavřel s Čínou řadu dohod, včetně té zaměřené na boj proti organizovanému zločinu a nelegálnímu přistěhovalectví, která umožní Spojenému království a Číně sdílet zpravodajské informace s cílem identifikovat zásobovací trasy pašeráků lidí.

Vláda rovněž zmínila uzavření exportních dohod v hodnotě 2,2 miliardy liber a snížení vývozních cel na whisky. Britové nově také mohou využívat bezvízových, maximálně 30denních cest do Číny.

Jestli však může být Starmerova návštěva pro někoho symbolickým vítězstvím, je to Si Ťin-pching. Britský premiér je další v pořadí světových vůdců, kteří jeho postavení v době napjatých vztahů se Spojenými státy upevňují.

Kromě Starmera do Číny v poslední době přicestovali představitelé z Kanady, Francie a Evropské unie. Německý kancléř Friedrich Merz se chystá koncem února.

Británie má s Čínou velmi specifický vztah. Čínská vláda s oblibou propaguje narativ „století ponížení“, kdy připomíná svou částečnou kolonizaci a napadání Brity v období 19. a 20. století.

„Čínu dnes v žádném případě nelze považovat za oběť. Během posledního půlstoletí se transformovala a předběhla Spojené království téměř ve všech ohledech, od velikosti ekonomiky až po vojenskou sílu a globální vliv. Dokonce i v oblasti technologií a inovací nyní Spojené království předbíhá,“ dodává Kerry Brown.