Článek
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že pozvání do Rady míru přijal jeho ruský protějšek Vladimir Putin, informuje stanice CNN. „Protože chceme všechny. Chceme všechny národy. Všechny, kde mají lidé kontrolu a kde mají moc, pak nebudeme mít nikdy problém . Je to nejlepší rada, jaká kdy byla sestavena,“ vysvětlil šéf Bílého domu pro stanici, proč členství Vladimiru Putinovi nabízel.
Šéf Kremlu přitom na středečním jednání ruské bezpečnostní rady se k přistoupení do vznikajícího orgánu pro dohled nad Gazou nezavázal, ale uvedl, že ruské ministerstvo zahraničí „prostuduje dokumenty“ a vstup „konzultuje se strategickými partnery“. Rovněž navrhl využít ruské aktiva zmrazené v USA k úhradě poplatku ve výši 1 miliardy dolarů za stálé křeslo a další rekonstrukci Gazy. Putin řekl, že Rusko Radu míru vnímá primárně jako prostředek k urovnání konfliktu na Blízkém východě.
Pozvání přijal i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal deník Haarec. Naopak Německo o tom zatím podle serveru magazínu Der Spiegel neuvažuje. Trumpovo pozvání přidat se k iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem zhruba pěti desítek oslovených.
Pozvání ve středu ale přijal Egypt, Pákistán a Saúdská Arábie. Dříve bylo oznámeno, že se k Trumpově iniciativě připojí i Ázerbájdžán, napsala ve středu agentura Reuters, podle níž v úterý slíbila účast i Arménie.
Naproti tomu Německo s účastí v organizaci v její nyní navrhované podobě nepočítá, je však připraveno se podílet na diskuzích o konceptu, uvedl Der Spiegel s odkazem na interní pokyn německého ministerstva zahraničí pro jednání stálých zástupců při EU, které se uskutečnilo v neděli. Stálo v něm také to, že Berlín je pevně přesvědčen, že je potřeba posílit mezinárodní řád, v jehož centru bude OSN a její charta. Také slovinský premiér Robert Golob dnes řekl, že jeho země pozvání amerického prezidenta nepřijme.
Pákistánské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že připojení k Radě míru považuje za součást snah, které vyústí „ve vytvoření nezávislého, suverénního a uceleného Státu Palestina“, a to v hranicích před izraelskou okupací v roce 1967 a s hlavním městem Jeruzalémem.
Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se má nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat též řešení dalších konfliktů. Někteří ji vnímají jako možného konkurenta Rady bezpečnosti OSN.
Trump v úterý řekl, že OSN by měla dál fungovat, nicméně prohlásil, že OSN nedokázala ukončit osm válek, které se podle jeho opakovaně vyjadřovaného názoru podařilo ukončit jemu, za což si prý zaslouží nejméně jednu Nobelovu cenu míru. Trump míní, že OSN nebyla zatím schopna naplnit svůj velký potenciál, proto by prý měla dál existovat.
Trump by se měl stát prvním, a podle Reuters i doživotním předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Za stálé členství by měl být podle návrhu charty vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun); jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
Agentura Bloomberg dříve uvedla, že pozvánku do rady dostali lídři zhruba 50 zemí. Česká republika podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky zatím oficiální pozvánku neobdržela.
K členství v radě se již podle médií přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal Kreml i Kyjev. Ukrajinská strana už reagovala tím, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí by byl i ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 rozkázal zahájit vojenskou invazi na Ukrajinu.
Pozvánku dostal i papež Lev XIV.
K členství v Radě míru pro Pásmo Gazy dostal pozvánku od Donalda Trumpa i papež Lev XIV. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl vatikánský státní sekretář Pietro Parolin. První americký papež a kritik některých Trumpových postojů podle Parolina pozvání zvažuje.
„Papež pozvání obdržel a my zvažujeme, jak na něj reagovat. Domnívám se, že to bude vyžadovat určitý čas, než bude možné poskytnout odpověď,“ řekl Parolin. Tisková kancelář Vatikánu na žádost o komentář k Parolinovým výrokům podle Reuters bezprostředně nereagovala.
Papež od svého zvolení v květnu loňského roku uplatňuje rázný, avšak zdrženlivý diplomatický přístup. Opakovaně odsoudil podmínky, v nichž žijí Palestinci v Pásmu Gazy, a to i během svého kázání na Štědrý den.
Trump minulý týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval původně jako součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy. Posléze se ale ukázalo, že má s radou širší ambice a v její chartě není o Gaze ani zmínka, napsal o víkendu server The Times of Israel.
