Letouny armáda mohla Ukrajině dát, uvedl Řehka. Zůna ale tvrdil opak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Armáda byla podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky připravena vyčlenit čtyři letouny L-159 pro Ukrajinu. Doporučovala to ve dvou svých stanoviscích, jak loni na podzim tak v zimě. Ve stanovisku z října i z prosince doporučovala poskytnutí letounů formou daru,“ sdělil Řehka.

Jeho slova ale jdou proti dřívějšímu výroku ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) o tom, že by armáda neměla poskytovat Ukrajině letouny. Zůna se přitom odkazoval vedle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i na stanovisko Řehky z loňska. Nález NKÚ později v pátek vyvrátil. Podle mluvčí Hany Kadečkové nebyly letouny předmětem jakékoli kontroly úřadu v poslední době, uvedla v České televizi.

„Nevím, jaké stanovisko má na mysli, ale nehledám v tom osobně nic záhadného, co jsem měl možnost s ministrem obrany komunikovat, případně s premiérem, řešili jsme to okrajově, neměl jsem příležitost a čas jim to vysvětlovat,“ odpověděl Řehka redakci v reakci na Zůnův postoj.

Redakce Seznam Zpráv žádala resort obrany o komentář k aktuálním informacím od Řehky, zatím bez reakce.

Zůna argumentoval rovněž tím, že letouny potřebuje Česko ke své obraně stejně tak jako Ukrajina. Řehka ale za poskytnutím čtyř letounů Ukrajině ohrožení obranyschopnosti Česka nevidí. V armádním stanovisku zároveň upozornil, že přestože letouny nejsou nepotřebné, jejich darování by neohrozilo bezpečnost. „Pokud by to vláda udělala a znepotřebnila letouny a prodala je, tak z mého pohledu to neohrozí obranyschopnost Česka a plnění úkolů armády ani náš výcvik, ale pak je to na rozhodnutí vlády,“ popsal Řehka.

Řehka mluvil i tom, co by bylo adekvátní teoreticky za letouny získat. „Kdyby se tak vláda nerozhodla a nebyl by to dar, preferoval bych osobně, že bychom za to třeba dostali jiné technologie či know-how, třeba by nás to mohlo posílit v protidronové obraně.“

Náčelník generálního štábu také zdůraznil, že je to politické rozhodnutí a armáda nerozhoduje, zda bude Ukrajině poskytnuta jakákoli technika. „Jedna věc je nepotřebnost ze zákona a druhá, zda to vojáci doporučí. Nebudu komentovat vyjádření politiků, je potřeba si věci s chladnou hlavou spíš vysvětlit,“ popsal.

Kvůli letounům došlo mimo jiné na další spor mezi vládou a prezidentem. Prezident Petr Pavel míní, že čtyři letouny L-159 může Česká republika bez závažného narušení obranyschopnosti státu postrádat a poskytnout je Ukrajině formou, kterou si vláda zvolí. Odkazoval se přitom právě na stanovisko armády. Řehka dnes novinářům potvrdil, že prezident byl o věci dlouhodobě informován.

„Prezident měl informace dlouhodobě a opakovaně, věc se řeší už půlroku a prezident má informace celou dobu,“ uvedl. Naproti tomu premiér a lídr hnutí ANO Andrej Babiš v úterý kritizoval prezidenta za návrh prodat Ukrajině čtyři letouny L-159. Řekl i to, že „žádná letadla nejsou na skladě“. A podivoval se, proč si hlava státu nevzala na návštěvu Ukrajiny „pořádné podklady“.

Armáda vypracovala podle Řehky první stanovisko k poskytnutí letounů Ukrajině loni v létě, tedy ještě za exministryně obrany Jany Černochové (ODS). Ukrajinci podle Řehky ale nejprve žádali o větší počet letounů než nyní zmiňované čtyři kusy.

Řehka ze stanovisek, která směřoval loni k ministerstvu, citoval. „Ukrajinci asi v polovině minulého roku žádali o tento typ letounů, ale chtěli větší počet. My jsme zpracovali stanovisko z 20.8.2025 s tím, že vzdušné síly jsou schopny v současné době darovat maximálně čtyři kusy, dále jsme upozornili na problémy, například s náhradními díly,“ dodal šéf armády.

Z výroků Černochové vyplývá, že toto stanovisko patrně chápala jako nedoporučující letouny Ukrajině poskytnout. K situaci tento týden na sněmovním výboru uvedla, že první stanovisko armády nedoporučovalo, aby se Česko letounů zbavovalo. Druhé stanovisko bylo podle ní mírnější, ale nevyznívalo tak, že armáda může stroje L-159 postrádat. Černochová také zdůraznila, že když Česko poskytovalo Ukrajině materiál, trvala na stanovisku armády, že jde o nepotřebný majetek.

Řehka však v pátek vysvětlil, že vzdušné síly obranu upozornily, že letouny nepotřebné nejsou a o jejich případné nepotřebnosti by musela rozhodnout vláda. „Ale tak je to prakticky u všech takových zakázek,“ dodal.

Po prvním stanovisku se podle Řehky nějakou dobu nic nedělo, avšak pak nastala dramatická změna situace na Ukrajině. „Žádali ty letouny urgentně s tím, že i kdyby šlo jen o čtyři kusy, je to pro ně v pořádku. K tomu jsem se doslechl, že ministryně s naším stanoviskem měla problém, protože je nejednoznačné. Na to jsem okamžitě reagoval a hned jsem nechal udělat doplněk ke stanovisku, který byl zpracován 22. října,“ vysvětlil Řehka.

S tím, že situace na Ukrajině dosáhla kritické úrovně a dochází k masivnímu používání bezpilotních prostředků ze strany Ruska, pak Řehka podle jeho slov ve stanovisku doplnil, že situace vyžaduje okamžitou reakci. „Pomoc je žádoucí a potvrzuji, že armáda je připravena poskytnout čtyři letouny Ukrajině a doporučuji je poskytnout v její prospěch,“ popsal Řehka. V dané zprávě prý také dodal, že by nebyla ohrožena bezpečnost Česka.

Že letouny doporučuje Ukrajině předat Řehka prý ministryni sdělil i v posledním stanovisku koncem roku. Vše z těchto závěrů podle něj platí i nyní, protože se nezměnily okolnosti.

„Na konci srpna určitě přišlo stanovisko, že letouny L159 nejsou z hlediska armády nepotřebným majetkem. To si pamatuji úplně přesně. Další armádní stanovisko přišlo až po volbách na konci října a bylo vojáky podstatně upravené. Stále tam ale určitě nebyla jednoznačná věta, že jsou nepotřebné pro armádu,“ uvedla pro redakci Seznam Zpráv Černochová.

Dodala, že „Žádný ministr obrany v demisi nemůže předkládat vládě v demisi darování miliardových stíhaček, které jsou stále v živých zásobách. Toto není nějaká přemíra formalit, ale toto jsou zásadní procesy, které musí být právně zcela v pořádku a nemůžeme se, v pozicích ministrů - vůči majetku našeho státu, chovat jen podle hlasu našeho srdce, ale podle zákonů a obhajitelných postupů.“

Podle informací Respektu byl ohledně celé akce bývalý kabinet rozdělený. Ministryně obrany Černochová se měla obávat, že by se snížila obranyschopnost Česka, kdyby o stroje přišlo. „Nepřesvědčili ji nejen vojáci, ale ani někteří kolegové z vlády, kteří s ní o tom měli mluvit – například tehdejší ministr zahraničí Jan Lipavský,“ píše týdeník.

Řehka na konci svého vyjádření pro média v pátek celou situaci kolem letounů označil za „bramboračku“. Nepřísluší mi hodnotit výroky ministra či premiéra, ale bramboračkou myslím to, že se v tom lidé musí ztrácet, “ doplnil. Nechtěl pak přímo obviňovat ministra Zůnu z nepravdivých tvrzení s tím, že jde podle něj spíš o nedorozumění. „Může to být zmatení pojmů, nepochopení v komunikaci,“ uzavřel,