Článek
„Ministerstvo zahraničních věcí bude mít připraveny materiály pro případné projednání této věci na pondělní koaliční radě,“ uvedl pro Seznam Zprávy šéf české diplomacie Petr Macinka. Hovoří o pozvánce do Rady míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump.
Na vyhodnocování pozvánky se nyní zaměřují prakticky všechny odbory resortu. Podle diplomatů otázka nestojí tak, zda Česko Radu míru podporuje, či ne, ale zda je vůbec technicky proveditelné, aby se připojilo.
Má to navíc charakter mezinárodní smlouvy, kterou musí ratifikovat Parlament a prezident. Ten už vzkázal, že Česká republika by se měla k Radě míru vyjádřit až podle podmínek a jejích pravomocí. „Nikdo dosud neviděl statut nebo mandát rady, neví se o ní skoro nic,“ uvedl prezident Petr Pavel.
Připomněl zároveň, že dlouhodobé členství v Radě míru je spojené s vkladem jedné miliardy dolarů (zhruba 21 miliard korun) a Trump se jmenoval do čela s právem veta.
Chybějící miliardy
Právě otázka financí je pro Česko zásadní. V době vládních škrtů je více než dvacetimiliardová „vstupenka“ do rady velkým luxusem. To ostatně naznačil Macinka už v pondělí, tedy před tím, než Česko obdrželo oficiální pozvánku. Médiím řekl, že inzerovaná cena je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná.
Proti vstupu do Rady míry se vyslovil například i bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Spojence vidím v Západní evropě. A ti, světe, div se, v Trumpově radě nejsou,“ podotkl na sociálních sítích.
Západní Evropa chybí
Americký prezident do projektu pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Trump uvádí, že podpis připojili zástupci 59 států, podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen 19 činitelů. Naopak například Francie oznámila, že se nyní nepřipojí. Neučiní tak ani Švédsko či Norsko.
Podle dosavadních informací se má rada nejprve zaměřit na prosazení míru v Pásmu Gazy, věnovat by se ale měla i dalším konfliktům.
Otěže rady má držet Trump, a to doživotně. Právě on má i rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů, jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
