Brigádníkům hrozí, že je úřad práce vyškrtne. Stačí opomenout dovolenou

Už dva roky mají pracovníci na dohodu nárok na dovolenou, a to ať už jde o dohodu o provedení práce nebo dohodu o provedení činnosti. Nárok vzniká ve chvíli, kdy odpracujete minimálně 80 hodin za kalendářní rok a smlouva trvá alespoň 28 dní.

Dovolená pro brigádníky na dohody měla jejich postavení přiblížit běžným zaměstnancům. V praxi ale může některým lidem přinést nečekané problémy, a to hlavně těm, kteří jsou zároveň evidovaní na úřadu práce.

Pokud je totiž člověk přihlášen na úřadu práce, nemůže na dohodu o provedení práce (DPP) pracovat. Možnost dalšího přivýdělku se pak odvíjí od toho, jestli pobírá podporu v nezaměstnanosti. Pokud ano, nesmí si přivydělávat vůbec. Pokud ne, může pracovat na pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) – a právě tato možnost má háček.

Je totiž třeba bedlivě sledovat výdělek, aby nepřesáhl povolený limit. Odměna totiž nesmí přesáhnout 50 procent minimální mzdy, což v roce 2026 znamená maximálně 11 200 korun měsíčně. A výdělky u více dohod se sčítají. V praxi je ale nutné myslet také právě na dovolenou, protože proplacená dovolená se počítá do limitu.

Na problém upozorňuje i Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

„U dohody o pracovní činnosti vzniká při splnění zákonných podmínek nárok na dovolenou obdobně jako u pracovního poměru. Problém však nastává v kombinaci s evidencí na úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání si musí hlídat, aby jeho měsíční výdělek nepřesáhl povolený limit. Do tohoto limitu se přitom započítává veškerý zúčtovaný příjem v daném měsíci – tedy nejen odměna za odpracované hodiny, ale i náhrada mzdy za čerpanou dovolenou nebo proplacení nevyčerpané dovolené při skončení dohody,“ popisuje.

Nejrizikovějším momentem je podle ní právě ukončení spolupráce na DPČ. Pokud má pracovník nevyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel ji musí proplatit, a překročí se tak jednorázově povolený limit. Pokud si pracovník částky nepohlídá, může mu hrozit vyřazení z evidence úřadu práce, nebo na něj bude pohlíženo jako na normálního zaměstnance. To znamená, že přijde o příspěvek státu na zdravotní pojištění a doba evidence se nebude započítávat jako účast na důchodovém pojištění.

Na takovou možnost upozorňuje také František Jareš, jednatel personální a pracovní agentury Student. Ten vysvětluje, že dovolená se má primárně čerpat v průběhu trvání smlouvy, ale pokud je smlouva ukončena a zbývá dovolená k čerpání, musí být brigádníkovi proplacena a do limitu 11 200 Kč hrubého příjmu se tento příjem za dovolenou také počítá. Se situací, kdy brigádník omylem limit překročí, se setkal osobně.

„Brigádník u nás pracoval čtyři měsíce a každý měsíc si hlídal příjem tak, aby nepřesáhl 10 400 Kč hrubého. Na konci října jsme jej informovali, že v listopadu bude čerpat dovolenou. Po čerpání dovolené jsme mu i uvedli, kolik hrubého tato dovolená činila a naplánoval si po zbytek měsíce směny tak, aby nepřesáhl 10 400 Kč. Měl dosáhnout příjmu 10 250 Kč. Nicméně se změnila jeho situace a musel DPČ ukončit – původně měla platit do 31. prosince 2025. Po uzávěrce mezd jsme ale zjistili, že mu vznikl nárok ještě na dovolenou v hodnotě 780 Kč – dovolenou jsme doplatili k 10. prosinci, ale mzdově náležela do listopadu 2025,“ vysvětluje Jareš.

To ovšem způsobilo, že měsíční příjem brigádníka byl najednou 11 028 Kč, čímž vloni limit přesáhl. Poté, co příjem doložil, obrátil se na agenturu s tím, že vzhledem k tomu, že přesáhl limit, vyřadili jej na Úřadu práce z evidence.

„Byl naštvaný na nás, že jsme mu dovolenou vyplatili. Chápal jsem to, ale jinou možnost jsme neměli. Dovolenou jsme průběžně čerpali, aby právě na konci smlouvy nevznikly velké částky k doplacení dovolené, ale něco přece jen zůstalo. Jako zaměstnavatel si nemůžeme dovolit dovolenou nevyplatit – zaměstnanec na ni má zákonný nárok,“ vysvětluje.

Podle mluvčího Úřadu práce (ÚP) Františka Bikára postupuje úřad v těchto případech striktně podle zákona. Pokud výdělek v daném měsíci překročí částku povolenou při evidenci na ÚP, musí úřad evidenci uchazeče ukončit zpětně. Zároveň dodává, že o znovuzařazení do evidence může uchazeč kdykoliv požádat. Jiná situace ovšem nastává ve chvíli, kdy není ve stanoveném termínu doloženo potvrzení o výdělku.

„Pokud byl stanovený termín, do kdy má klient doložit potvrzení o výdělku, a nedoložil jej včas, je postup stejný a znovu je možné se přihlásit nejdříve po třech měsících,“ vysvětluje.

Nepříjemné situaci ovšem lze předejít. Podle Bikára jsou klienti předem informováni o tom, že pokud jejich výdělek překročí povolený limit, dojde k ukončení evidence zpětně. „Je proto důležité si se zaměstnavatelem nastavit takovou podobu odměňování, aby se vám nestalo, že nechtěně překročíte limit,“ vysvětluje.

Zaměstnavatel je zároveň povinen dodržovat všechny zákonné povinnosti týkající se hlášení a potvrzení výdělku. Podle Ivanco by zaměstnavatelé a agentury měli na toto riziko pracovníky předem upozorňovat, aby nedocházelo k nepříjemným překvapením

Podle Michala Španěla, datového analytika portálu JenPráce.cz, jde o nechtěný vedlejší efekt dvou pravidel, která se mohou potkat v jednom měsíci, nároku na dovolenou u DPČ a omezení výdělku při nekolidujícím zaměstnání.

„Reálně může dojít k situaci, kdy si člověk poctivě hlídá běžnou měsíční odměnu, ale v měsíci ukončení dohody mu ‚přiskočí‘ doplatek například za nevyčerpanou dovolenou, a tím se v součtu dostane nad limit. V tu chvíli už nejde o ‚chybu‘ brigádníka – jen se v jednom měsíci sečetly položky, které by rozdělené do více měsíců limit nepřekročily,“ vysvětluje.

„Pokud se překročí limit, úřad práce brigádníka vyřadí z evidence, protože přestává splňovat podmínky pro uchazeče o zaměstnání. Vyřazení z evidence úřadu práce nastane ne z důvodu, že by šlo o špatné rozhodnutí úředníka, ale kvůli striktnímu výkladu pravidel,“ dodává.

Práce na DPČ podle něj vyžaduje nejen orientaci v pravidlech, ale také určitou míru plánování. Pokud brigádník ví, že mu po ukončení smlouvy vznikne nárok na doplatek za nevyčerpanou dovolenou, může si podle něj upravit odměnu za práci tak, aby součet jeho příjmů nepřesáhl hranici 11 200 korun.

„Další možnou radou je pak nezapomenout na oznamovací a dokládací povinnost vůči Úřadu práce. Myslete na to, že u nekolidujícího zaměstnání se výše odměn dokládá a při více činnostech se příjmy sčítají. V neposlední řadě si pak hlídejte podporu v nezaměstnanosti. Při přiznání podpory platí totiž další omezení. Například nelze být v právním vztahu k nekolidujícímu zaměstnání ke dni přiznání podpory,“ doplňuje.

Jareš ovšem upozorňuje, že výpočet dovolené je poměrně složitý a popsaný případ není jediný – agentura jich řešila asi patnáct. „Jediné, co se dá dělat, je s tímto počítat, nebo si hlídat brigádu tak, aby na smlouvu nebylo odpracováno více než 79 hodin a nárok na dovolenou nevznikl. Bohužel systém dovolených u dohod je poměrně náročný, špatně pro brigádníky a často i pro zaměstnavatele uchopitelný,“ říká.