Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sedmnáctiletá studentka Vanda peníze ze své brigády v pizzerii utratí především za každodenní výdaje, kterými nechce zatěžovat rodiče. Do pizzerie chodí i během školního roku - za 120 korun na hodinu. Osmnáctiletá Sofie zase pracuje v kavárně, kde si za hodinu vydělá 130 korun. Do práce prý chodí především kvůli penězům, které utratí za to, co zrovna potřebuje nebo chce.
Oproti tomu osmnáctiletá Eliška si svých 120 korun za hodinu z brigády v restauraci spoří. Pracovat chodí po celý rok hlavně kvůli tomu, že chce mít k dispozici vlastní peníze. Vydělané peníze si šetří také Kateřina, která pracuje ve sportovním areálu a za hodinu dostává 160 korun.
Dokonce dvě brigády má osmnáctiletá Ema, která pracuje ve vinotéce, kde si vydělá 120 korun na hodinu. Zároveň uklízí, což je minimálně prý 150 korun na hodinu. „Chci mít peníze, taky to je zkušenost do života. Podle mě by měl každý v mém věku mít brigádu,“ uvedla s tím, že vydělané peníze utrácí za jídlo, pití nebo oblečení.
Za oblečení a kosmetiku, případně jiné věci po kterých touží, utratí své peníze z brigády také Anna, která pracuje v restauraci. Její výdělek se odvíjí od tržeb, většinou si vydělá zhruba 155 až 200 korun na hodinu. Osmnáctiletý Marek pak přiznává, že peníze vydělané v Domě dětí a mládeže utratí především za alkohol. Za hodinu si vydělá 200 korun.
Podle personalistů pracovní trh s brigádami letos prošel výraznou změnou. Novinkou je například to, že přes léto mohou pracovat mladiství už od čtrnácti let.
O manuální práce je slabší zájem
„Studenti projevují zájem o různé pozice, často s preferencí flexibilní pracovní doby. Zájem mají o pozice v marketingu, IT podpoře, administrativě, sociálních médiích nebo v různých projektech, kde mohou uplatnit své digitální dovednosti,“ vysvětluje Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika.
Podle datového analytika portálu JenPráce.cz Michala Španěla většina studentů stále hledá co nejvýhodnější finanční podmínky, ale přibývá těch, kteří dávají přednost práci, která jim umožňuje růst nebo ladí s jejich hodnotami. U technicky či kreativně zaměřených studentů je motivací také přímá návaznost na studovaný obor.
U tradiční manuální práce nebo brigády v pohostinství podle Jánského zájem mírně klesá. To se ale částečně míjí s poptávkou zaměstnavatelů. Firmy hledají brigádníky především na pozice prodavačů, pokladních, číšníků, servírek, pomocných sil do kuchyně, administrativních pracovníků, skladníků a řidičů. Brigádníci jim totiž pomáhají vyrovnat se s vyšší sezónní poptávkou a zastoupit kmenové zaměstnance, kteří čerpají dovolenou.
Podle Španěla jsou sice mezi studenty dlouhodobě nejžádanější kancelářské brigády, ty jsou také ale nejméně dostupné a může se o ně ucházet až třikrát více zájemců než na manuální pozice.
Mzda se různí
Hodinové sazby se pro brigádníky liší podle typu práce i podle regionu. Například v Praze bývá mzda o něco vyšší než v menších městech. Podle Španěla je v hlavním městě běžné rozmezí 165 až 190 korun za hodinu, v krajských městech 150 až 185 korun a v menších městech 130 až 155 korun. Těžší manuální prací nebo prací o víkendech si lze vydělat až 250 korun za hodinu.
„Studenti si na brigádách nejčastěji vydělají několik tisíc korun čistého měsíčně, přičemž více než 10 tisíc korun měsíčně vydělává zhruba každý desátý student. Hodinové sazby jsou hodně podobné jako loni, inflace by sice měla mzdy zvyšovat, ale firmám na brigádníky narostly náklady,“ vysvětluje Španěl a dodává, že nyní firmy brigádníkům musí v některých případech poskytovat dovolenou a zvýšily se také administrativní náklady. Z toho důvodu se firmy čím dál častěji snaží snížit potřebu brigádníků a práci rozdělit mezi kmenové zaměstnance.
„Velkou změnou letošního roku je možnost pracovat už od čtrnácti let díky novele zákoníku práce platné od 1. června 2025. Čtrnáctiletí mohou pracovat maximálně sedm hodin denně a 35 hodin týdně, pouze během letních prázdnin a pouze lehké práce. Firmy však mají zájem spíše o plnoleté brigádníky a do zaměstnávání čtrnáctiletých se jim příliš nechce kvůli těmto limitům,“ dodává Španěl.
Podle Jánského mzdy u letních brigád mírně rostou, což je dáno růstem minimální mzdy, poptávkou po pracovní síle a snahou zaměstnavatelů přilákat a udržet si kvalitní brigádníky. Najít mezi studenty spolehlivého brigádníka podle odborníků totiž mnohdy není snadné - zejména prý v oboru logistiky a gastronomie. Někteří zaměstnavatelé se tak snaží obracet se na osvědčené brigádníky opakovaně.
Rozdíl mezi DPP, DPČ a HPP
- Dohoda o provedení práce (DPP) – omezená je nejvýše na 300 hodin za rok, vhodná je hlavně pro nárazové a sezonní práce.
- Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) – lze na jejím základě pracovat nejvýše 20 hodin týdně, hodí se hlavně na pravidelnou výpomoc menšího rozsahu.
- Hlavní pracovní poměr (HPP) – standardně znamená závazek 40 hodin týdně, s nárokem na minimálně 160 hodin placené dovolené ročně, je určený pro dlouhodobé zaměstnání s větší jistotou a vyšším příjmem. Z výdělku se vždy platí sociální a zdravotní pojištění, přičemž větší část odvádí zaměstnavatel.
Peníze utratí za cestování, kosmetiku i běžné výdaje
Za co studenti své výdělky utrácejí? Zhruba šest z deseti studentů si podle Španěla všechny peníze nebo alespoň jejich část šetří do budoucna. Kromě spoření podle něj peníze utrácejí nejčastěji za zábavu nebo za elektroniku. Vydělané či naspořené peníze použije každý čtvrtý student na cestování.
„Každý čtvrtý studující si přivydělává, protože by bez brigády nevyšel, častěji se jedná o studentky než studenty. Pro studenty, pro které není přivýdělek nezbytnou potřebou, jsou pak motivací finance na koníčky,“ myslí si Španěl. Dodává, že vedle výše odměny je pro studenty důležitá i časová flexibilita a blízkost ke škole či domovu. Asi čtyřicet procent studentů si zaměstnání nebo brigádu vybírá i podle atmosféry a kolektivu či toho, zda je bude práce bavit.
Všichni oslovení studenti na brigádu dochází stále, tedy i během školního roku. Zájem studentů pracovat mimo letní prázdniny potvrzuje i Španěl, podle kterého takto chce pracovat asi třetina brigádníků - většinou o víkendu nebo večer. „Tento trend se objevuje hlavně u vysokoškoláků, kteří hledají stabilní přivýdělek při studiu a rádi se vracejí do prostředí, které už znají,“ dodává.
Studenti jsou citlivější na přístup zaměstnavatele
Jedním z rysů, které generaci dnešních brigádníků určitým způsobem definují, je obecně větší důraz na hodnoty a zásady, které zaměstnavatel vyznává. Od svého šéfa chtějí rovné zacházení, transparentní odměňování nebo možnost skloubit práci se svým osobním životem a koníčky. Dovedou se také lépe než předchozí generace postavit za svá práva a nastavit si hranice.
Studenti navíc poslední dobou podle Španěla více váhají a chtějí si odpočinout, cestovat nebo si třeba přivydělávat nějakým způsobem online, z cest nebo z domova.
„Přístup studentů k práci se skutečně mění. Jsou náročnější v očekáváních, zajímají se o konkrétní podmínky práce, chtějí znát výši odměny předem, kladou důraz na férové jednání a přátelské prostředí. Na druhou stranu jsou ale také více flexibilní, rychle se adaptují na nové úkoly a zvládají digitální nástroje, což je pro mnoho zaměstnavatelů přínosem,“ popisuje Španěl.
Pro mladé je podle něj work-life balance důležitější než odměna. Při výběru zaměstnavatele je podle něj prioritou pro 35 procent zástupců mladé generace, zatímco výše odměny je rozhodující jen pro 20 procent. Více než polovina uchazečů považuje uvedení výše mzdy v pracovním inzerátu za důležitý faktor a třetina mladých lidí se na nabídky bez zveřejněného mzdového rozmezí vůbec nehlásí.
„Generace Z je v otázkách odměňování mnohem asertivnější než jejich předchůdci, nebojí se vyjednávat, a pokud cítí, že jsou podhodnoceni, neváhají odejít jinam,“ říká a dodává, že od června 2025 už nesmějí zaměstnavatelé uzavírat doložky o mlčenlivosti týkající se výše odměny zaměstnance.
