Článek
Ministryně Alena Schillerová (ANO) přinesla na vládu rozpočet s deficitem 310 miliard korun. Do parametrů hospodaření připravených minulou vládou se schodkem 286 miliard korun se nevešla. Výdaje, jak je naplánoval její předchůdce Zbyněk Stanjura, nebyly podle slov šéfky státní kasy „reálné“.
Některé položky tak čeká navýšení, jiné vláda pokrátí. Jednání s jednotlivými resorty se v příštích týdnech ještě povedou.
„Pryč jsou uměle nadhodnocené příjmy, pryč jsou chybějící mandatorní výdaje. Přidáváme 26 miliard na dopravní infrastrukturu nebo 17 miliard na mandatorní výdaje MPSV na pomoc lidem. Šetříme 10 % na provozu. Výsledkem je deficit 310 miliard, tedy pouze o 24 miliard více, než byl původní, zcela nereálný schodek. Těchto 24 miliard jde navíc kompletně na prorůstové investice,“ uvedla Schillerová na sociální síti X.
Návrh počítá s příjmy 1,978 miliardy a výdaji ve výši 2,288 miliardy. Proti návrhu předchozího kabinetu se očekávané příjmy snížily o 5,2 miliardy korun, výdaje vzrostly o 18,8 miliardy korun. Informovalo o tom Ministerstvo financí.
„Při očekávaném růstu ekonomiky o 2,4 procenta je takové sekání deficitů nezodpovědné a neodůvodněné. Přičteme-li k tomu, že koalice plánuje zvrátit naše úpravy důchodového systému, které měly přinést jeho dlouhodobou udržitelnost, dá se budoucnost, kterou nám rýsuje tato vláda, popsat jednoduše: Dluhy, dluhy, dluhy,“ uvedl místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Výdaje na obranu zůstanou lehce nad rámcem „povinných“ dvou procent HDP. Stát na ně letos pošle zhruba 185 miliard korun. To je 2,07 procenta HDP namísto 2,35 procenta, se kterými počítal kabinet Petra Fialy, upřesnil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
„Všechny stávající projekty Ministerstva obrany budou pokračovat,“ řekl ministr Zůna. Snížení obranného rozpočtu o 21 miliard korun dopadne podle něj na nové, ještě nevyhlášené projekty. „Ty se neruší, ale posouvají na rok 2027,“ dodal ministr.
„Upřednostnili jsme peníze českým občanům, peníze pro české občany, ne na zbrojení. My skutečně nebudeme navyšovat peníze na zbrojení, nebo chcete-li na obranu. Ta dvě procenta HDP jsou plus minus dostačující,“ uvedl předseda SPD a předseda Sněmovny Tomio Okamura.
Ušetřené peníze za obranu nemůže vláda použít na cokoli. Stejně jako 20 miliard na půjčku na dostavbu Dukovan se tyto peníze nepočítají do limitu pravidel rozpočtové odpovědnosti. Půjčku na stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany stát letos poskytovat nebude, zaznělo po jednání vlády. „Na tu částku není notifikace Evropské komise,“ vysvětlila Schillerová.
Kdyby se ale Schillerová rozhodla peníze utratit jinak (například na výstavbu bytů nebo na důchody), částka by se už do rozpočtových pravidel počítala.
Doprava si polepší, stejně tak sociální věci
Kritici z řad ekonomů vyčítali minulé vládě, že do rozpočtu nezahrnula 37 miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury. Přitom šlo o prostředky na už schválené stavby. Ministryně Schillerová i premiér Andrej Babiš po jednání vlády potvrdili, že na dopravu přidají 26 miliard korun.
„Stáli jsme před rozhodnutím, jestli ukončit investice do dopravní infrastruktury. Nemohli bychom pokračovat ve výstavbě Pražského okruhu a železničního spojení Praha letiště – Kladno,“ uvedl premiér.
Státní fond dopravní infrastruktury bude nakonec smět letos utratit 169 miliard, což je o devět miliard více oproti rozpočtu na rok 2025. Vláda také ohlásila, že vládní zmocněnkyní pro zavádění stavebního zákona jmenuje Hanu Landovou z Hospodářské komory.
Více peněz má jít i na sociální věci. Schillerová napsala, že na mandatorní výdaje přidá 17 miliard korun. Na podzim uváděla, že původní rozpočet nepočítá s výdaji na některé sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti či pro osoby se zdravotním postižením a kofinancování projektů spolufinancovaných Evropskou unií v zemědělství. Toto její tvrzení ale odmítal jak Stanjurův tým, tak Národní rozpočtová rada i někteří ekonomové.
Už koncem loňska vláda stvrdila přenesení plateb za obnovitelné zdroje z domácností na stát. Rozpočet to bude stát zhruba sedm miliard korun, uvedla Schillerová s tím, že peníze našla v rezervách kapitoly.
„Už jen přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet znamená výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ komentoval krok předseda Národní rozpočtové rady ekonom Mojmír Hampl.
Další peníze si vyžádá zvýšení platů ve veřejné sféře. Zaručený růst platů měli od začátku letošního roku jen vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů a pedagogové. Ostatní státní zaměstnanci jako školníci, pečovatelé či civilní zaměstnanci u policistů dostali příslib zvýšení platů až minulý čtvrtek. O devět procent vyšší tarify a o procento vyšší odměny dostanou od dubna.
Nelékařským zaměstnancům placeným ze systému zdravotního pojištění a pracovníkům v sociálních službách se zvednou platy o šest procent, z toho tarify o pět procent.
Vláda revidovala i očekávané příjmy státní kasy. K jejich snížení přispělo zejména snížení očekávaného dopadu zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které už dříve označoval za nadhodnocené Výbor pro rozpočtové prognózy. Naopak očekávané inkaso z daní se zvýšilo, uvedla Schillerová.
Je schodek protizákonný?
Vláda také řešila pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle nich je totiž maximální povolený schodek 237 miliard korun. Už Stanjurův plán hospodaření tak byl (včetně zmíněných výdajů, které se nepočítají) na hranici zákonných limitů. „Schillerové“ schodek nad 300 miliard tak jde proti zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který ve zkratce stanovuje, kolik smí stát vzhledem ke svému hrubému národnímu produktu utratit. Loni činil schodek státního rozpočtu téměř 291 miliard.
„Vláda rezignovala na zdravé finance. Mít vyrovnaný rozpočet a jasná pravidla není jen teorie – je to pojistka, aby se naše země nezadlužila až po uši. Jenže vláda teď dělá pravý opak,“ uvedli na síti X Starostové a nezávislí (STAN).
Ministryně financí Alena Schillerová je přesvědčena, že vláda dnešním schválením státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun zákon o rozpočtové odpovědnosti neporušila. Limit pro výdajové rámce se vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou, řekla Schillerová.
Podívejte se na detaily původního návrhu rozpočtu
Závěrečné hlasování o státním rozpočtu na letošní rok se ve Sněmovně uskuteční 11. března. Proti původnímu plánu se posune o týden kvůli jiným povinnostem poslanců.
Tomio Okamura zároveň vyjádřil přání, aby prezident Petr Pavel podepsal zákon o státním rozpočtu obratem po schválení, aby skončilo rozpočtové provizorium. V něm jsou měsíční výdaje státu omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů předchozího roku.
Podle analytiků nepředstavuje provizorium pro ekonomiku problém, pokud potrvá jen několik měsíců. Pokud by se protahovalo, mohlo by zbrzdit některé investice.
Okamura připomněl, že koalice ANO, SPD a Motoristů se dohodla s odbory na růstu platů ve veřejné sféře od dubna, k tomu podle předsedy Sněmovny potřebuje fungovat už podle nově schváleného rozpočtu.
Doplnili jsme detaily o rozpočtu po tiskové konferenci vlády.
