Článek
Z dnešního návrhu Aleny Schillerové (ANO) se zatím nedozvíme, kolik peněz dostanou jednotlivé resorty – vláda bude dnes projednávat pouze základní parametry státního rozpočtu. Po dnešku ale bude jasné, kolik stát plánuje vybrat peněz, kolik utratit a jaký navrhuje schodek.
Rozpočet, který připravila předchozí Fialova vláda, šel pod stůl. Byl navržen se schodkem 286 miliard korun, přičemž 49 miliard tvořily výdaje, na něž se vztahovala výjimka z rozpočtových pravidel. Rozpočet Schillerové přijde se schodkem patrně ještě vyšším. Mohl by i překročit 300 miliard.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela to ale není dramatická změna. „Pokud by se podařilo udržet deficit státního rozpočtu zhruba v pásmu 310 až 320 miliard korun, znamenalo by to zhoršení přibližně o dvě až tři desetiny procenta HDP. V kontextu celkových čísel za vládní sektor to samo o sobě nepředstavuje dramatický zlom, neboť ten započal už během loňského podzimu,“ říká s tím, že klíčový bude trend zadlužování v dalších letech.
Které výdaje nabobtnají?
Vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu připraveném předchozí vládou chybí na potřebné výdaje až 96 miliard korun. Jen do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí hodlá ministryně Schillerová dolít přes dvacet miliard korun.
Některé položky v rozpočtu už nabobtnaly. Koncem loňského roku vláda stvrdila přenesení plateb za obnovitelné zdroje z domácností na stát. Rozpočet to bude stát zhruba 17 miliard korun.
„Už jen přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet znamená výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ komentoval krok ekonom Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.
Další peníze si vyžádá zvýšení platů ve veřejné sféře. Zaručený růst platů měli od začátku letošního roku jen vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů a pedagogové. Ostatní státní zaměstnanci jako školníci, pečovatelé či civilní zaměstnanci u policistů dostali příslib zvýšení platů až minulý čtvrtek. O devět procent vyšší tarify a o procento vyšší odměny dostanou od dubna.
Nelékařským zaměstnancům placeným ze systému zdravotního pojištění a pracovníkům v sociálních službách se zvednou platy o 6 %, z toho tarify o 5 %.
Na navýšení platů státních zaměstnanců bylo v původním rozpočtu vyčleněno 27 miliard korun, tvrdí exministr financí Stanjura, podle nové ministryně to bylo jen 21 miliard. „Dohodli jsme se s ministry při projednávání k rozpočtu, že si najdou prostředky v provozních příspěvcích. Nechtěli jsme to dělat na úkor deficitu. Státní rozpočet na tom není nejlépe,“ sdělila šéfka resortu.
Ministryně Schillerová uložila každému resortu najít ve své rozpočtové kapitole úsporu mezi pěti až deseti procenty na provozních výdajích.
Kabinet také slíbil ulevit OSVČ od nově zavedených vyšších záloh. Snížení odvodů pro OSVČ ale bude znamenat výpadek příjmů v rozpočtu asi 3,5 miliardy korun za celý rok, uvedla Schillerová. Vládní poslanci navrhují snížení odvodů o 715 korun měsíčně, což chce vláda stihnout ještě letos. Rozpočet by kvůli tomu měl být chudší - za část roku - o dvě miliardy.
O více peněz si řekli ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD), kterému chybí údajně až 26 miliard ve Fondu státní a dopravní infrastruktury, jak opakovaně kritizovala Stanjurův resort i Národní rozpočtová rada. O dodatečných pár miliard se hlásí i ministr školství Robert Plaga (ANO). Jednání se povedou v příštích týdnech.
Méně má naopak dostat obrana. Ministr Jaromír Zůna (za SPD) na úterním jednání sněmovního výboru pro obranu naznačil, že dostane pro svůj resort o dvacet až třicet miliard méně.
Na daních a pojištění se vybere víc
Schillerové hraje do karet pozitivní vývoj české ekonomiky, ale příjmovou stránku rozpočtu ani šlapající ekonomika nezachrání. Návrh rozpočtu se opírá o nejnovější makroekonomickou prognózu Ministerstva financí. Z ní vyplývá, že kabinet bude moci počítat s několika miliardami korun navíc, utratit navíc ale hodlá desítky miliard.
„Oproti zářijové predikci, která stála za návrhem rozpočtu z dílny Fialovy vlády, je nová predikce příjmů veřejných rozpočtů vyšší o zhruba šest miliard korun. Z toho na samotný státní rozpočet ovšem připadají jen přibližně čtyři miliardy,“ shrnuje předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.
Na sociálním pojištění se vybere podle predikce 867 miliard, na zdravotním přes 400 miliard. Daň z přidané hodnoty (DPH) má do rozpočtu přinést 650 mld. A na daních právnických a fyzických osob 312 a 364 miliardy. Příjmy si ale stát dělí s obcemi a navíc skončí příjmy z mimořádně zavedené windfall tax.
Rozpočtu na druhou stranu zřejmě pomohou jiné peníze. „K tomu je navíc pravděpodobné, že se v letošním roce projeví i vyšší příliv prostředků z Evropské unie, které do rozpočtu nedorazily v roce 2025,“ podotýká ekonom Jaromír Šindel.
„Flagrantní porušení zákona“
Už Stanjurův plán hospodaření byl na hranici zákonných limitů. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je totiž maximální povolený schodek 237 miliard korun.
Pokud jeho nástupkyně Alena Schillerová schodek jakkoli navýší, aniž by zajistila vyšší příjmy nebo odpovídající úspory, půjde proti zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten ve zkratce stanovuje, kolik smí stát utratit vzhledem ke svému hrubému národnímu produktu.
Pokud se tedy schodek oproti návrhu Fialovy vlády navýší, bude mít současný kabinet se zákonem problém, míní ekonom České spořitelny a předseda sněmovního výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.
„Pokud vláda skutečně navrhne rozpočet s deficitem přes 300 miliard korun, bude to rozhodně daleko i za tím nejbenevolentněji spočítaným limitem. Půjde o flagrantní porušení zákona.“
Co říká zákon a pravidlech rozpočtové odpovědnosti?
Zákon stanovuje výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální hodnoty strukturálního salda, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv ekonomického cyklu a mimořádné dopady.
Loni mohl být maximální strukturální schodek 2,25 procenta hrubého domácího produktu, letos by měl dosahovat maximálně 1,75 procenta HDP a příští rok nanejvýš 1,25 procenta HDP. V dalších letech zákon omezuje strukturální schodek na jedno procento HDP.
A to je podle Skořepy špatný signál pro celou ekonomiku: „Pikantní je, že zákon by byl porušen tou vládou, která chce dosáhnout vyšších rozpočtových příjmů zesíleným potíráním nedodržování daňových zákonů,“ komentuje Skořepa.
Už v pondělí bude na vládě také návrh nových fiskálních pravidel, který si žádá EU. Nebudou tak přísná jako stávající národní regule, říká člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Vládě ale letos u sestavování rozpočtu ještě nepomohou, protože by mohla platit až od příštího roku.
„Pokud bude zákon novelizován v intencích stávajícího návrhu, pak zmizí jasně definovaná trajektorie návratu ke strukturálnímu schodku na úrovni maximálně jednoho procenta HDP od roku 2028. De facto se tím implementují fiskální pravidla EU, která jsou pro Česko volnější než naše stávající národní fiskální pravidla.“
Poslanci pak začnou v prvním čtení projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok 4. února. Definitivně budou tento klíčový vládní návrh schvalovat 4. března.
