Lidé nevrátili miliony, které jim kraj půjčil kvůli krachující huti

Když v červnu 2024 po měsících nejistoty zkrachovala ostravská huť Liberty, ocitly se tisíce lidí bez práce i bez zaplacené mzdy za poslední tři měsíce. Stát tehdy slíbil, že peníze zaměstnancům firmy proplatí.

S návrhem na pomoc přišla i Rada Moravskoslezského kraje.„Než bude vše dořešeno, nabídli jsme zaměstnancům Liberty finanční pomoc. Bezúročná půjčka by jim měla pomoci zvládnout toto těžké období,“ oznámil tehdy moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO).

Zájemců se přihlásilo přes šest set, každý měl nárok na 25 tisíc korun. Celkově Moravskoslezský kraj rozpůjčoval zaměstnancům společností Liberty Ostrava a Liberty Engineering Products Ostrava 16,225 milionu korun. Peníze měli vrátit do konce roku 2024.

Jenže zdaleka ne každý to udělal. Jak zjistily Seznam Zprávy, ani rok po konci splatnosti kraj zpět své peníze nemá.

„K datu 2. 1. 2026 bylo splaceno 13,693 milionu korun zapůjčených finančních prostředků. Zbývající finanční výpomoc ve výši 2,532 milionu korun splácí 44 dlužníků formou schváleného splátkového kalendáře, v 80 případech je vrácení uplatňováno v rámci insolvenčních a daňových řízení,“ vyplývá z vyjádření první náměstkyně hejtmana Šárky Šimoňákové, které má redakce k dispozici.

Seznam Zprávy na případ upozornily už loni v červnu. Tehdy odhalily, že k desátému březnu 2025 dlužníci neuhradili celkem 3 741 915 korun. Za deset měsíců se tak povedlo dlužnou částku snížit jen zhruba o třetinu.

Krok rady kraje, ve které zasedá hnutí ANO a SPD, dlouhodobě kritizuje část opozice. Bývalý hejtman Ivo Vondrák (Osobnosti pro kraj) upozorňuje na to, že se vedení regionu rozhodlo lidem půjčit jen na základě prokázání, že jsou občané Moravskoslezského kraje a že pracovali v Liberty. A neověřilo si, zda budou schopní peníze splatit.

K penězům se tak podle něj dostali lidé s nedostatečnou finanční gramotností. „Považuji za nefér, že se k lidem vůbec peníze dostaly. Přišli si pro půjčku s tím, že to v prosinci zaplatí a pak se to nějak vyřeší. Pak to musí zákonitě skončit vymáháním a exekucemi,“ říká.

Další opoziční zastupitelé, například lidovec Jiří Navrátil, který ale byl před dvěma lety členem rady, nebo komunista Josef Babka, byli v minulosti k jednání kraje méně kritičtí. Sdělovali, že půjčky pro zaměstnance Liberty byly správným krokem, nevrácené peníze by ale kraj měl vymáhat.

Redakce už minulou středu oslovila s dotazy vedení kraje, do vydání textu ale mluvčí Nikola Birklenová neodpověděla. Úřad hejtmana Bělici se Seznam Zprávami odmítá komunikovat dlouhodobě.

„Pomoc měla překlenout období, než jim úřad práce vyplatí náhrady mezd. Kraj se rozhodl jednat rychle, aby pomohl potřebným co nejrychleji překonat krizové období,“ řekla mluvčí k věci v říjnu pro Novinky. Důvodem, proč lidé peníze nesplatili, je podle ní to, že se někteří dostali kvůli ztrátě zaměstnání do finanční tísně.

K bezúročným půjčkám regiony v Česku nepřistupují často, možnost ale mají. V posledních letech k tomu přistoupil třeba Středočeský kraj, který v roce 2020 půjčoval živnostníkům zasaženým omezeními spojenými s epidemií covidu.

Společnost Liberty Ostrava tehdejšího majitele Sanjeeva Gupty podnikala v rozsáhlém průmyslovém komplexu Nová huť. Firma se ale dostala do dluhů, které nesplácela, a skončila v konkurzu. Loni v říjnu koupila podnik za 3,01 miliardy společnost Martina Peciny, bývalého ministra vnitra v úřednických vládách Jana Fischera a Jiřího Rusnoka, která nyní působí pod názvem Nová Huť.