Článek
Od důchodů k ohroženým dětem. Od neformálně pečujících po nelegální zaměstnávání. A od placení školních svačin po budoucí evropské peníze směřující hlavně do „železa a betonu“, tedy do nově budovaných kapacit pro osoby, které vyžadují péči.
Nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) nastínil záběr témat a změny, kterým se chce během volebního období věnovat.
Prodloužení přechodné doby u sjednocené dávky
Ministr formou poslaneckého návrhu už předložil úpravu, která prodlužuje přechodnou dobu pro sjednocenou dávku přezdívanou také jako superdávka.
Lidé pobírající státní pomoc - například příspěvek na bydlení - ještě před říjnovou dávkovou reformou, mají podle současných pravidel čerpat konkrétní dávku dál až do dubna. Přechodná doba byla zavedena, aby náběh reformy dávek byl co nejhladší.
Ministr Juchelka ovšem navrhuje přechodnou dobu prodloužit z dubna až do července. Podle Aleše Juchelky je to pojistka, aby náběh nové sjednocené dávky proběhl v klidu.
„Chceme získat delší čas na vyhodnocení starých klientů,“ řekl Juchelka. O superdávku si zažádalo podle dat ministerstva práce 333 800 dosavadních příjemců.
Mikoláš Opletal, analytik a advokační pracovník Platformy pro sociální bydlení popisuje, že prodloužení přechodného období může většině příjemců spíše vyhovovat. Analýzy totiž ukazují, že větší část lidí si s reformou dávky poníží. Nově totiž klade větší důraz na podporu vytipovaných zranitelných skupin příjemců, zatímco ostatním příjemcům se mají čerpané finance snížit.
„To, že se prodlouží přechodné období, povětšinou pomůže. Na druhou stranu u lidí, kteří se přesunuli do dražšího bydlení, to může protáhnout špatnou situaci. Měli třeba nízké dávky, protože bydleli s přátelštějším nájmem, nebo se přestěhovali do většího města, kde je vyšší nájem,“ poznamenává Opletal s tím, že v těchto případech to prodlouží horší situaci příjemců.
Svačina a kroužky místo financí
Nový ministr také potvrdil, že do konce dubna by chtěl sepsat novelu zákona o dávce státní sociální pomoci, která má reagovat na data, která během přechodu na novou dávku resort sesbírá.
„Budeme upravovat superdávku, aby více zacílila na různé kohorty lidí, jako jsou samoživitelky, jednočlenné domácnosti seniorů, opatrovníci nebo rodiny s dětmi v sociálně vyloučených lokalitách,“ uvedl Aleš Juchelka.
Dávky, které nahradila „superdávka“
Přídavek na dítě: Státní podpora ve výši cca 1000 korun měsíčně je určena pro dítě ve věku do 18 let, případně studenta do 26 let. Žádat může domácnost s příjmem do 3,4násobku životního minima.
Příspěvek na bydlení: Nárok má domácnost, jejíž náklady na bydlení odpovídají ceně obvyklé v daném místě, a přesto přesahují 30 procent jejích příjmů. Stát vyšší náklady doplatí.
Doplatek na bydlení: Nárok má domácnost, jejíž náklady na bydlení jsou i po započtení příspěvku na bydlení tak vysoké, že zbývající příjmy domácnosti nedosáhnou životního minima.
Příspěvek na živobytí: Nárok má domácnost, jejíž příjmy nedosahují životního minima.
Zdroj: MPSV
Součástí úpravy má být i vyhodnocení, jestli znovu neobnovit přídavek na dítě, kterým stát podporoval rodiny s dětmi s nízkými příjmy. Aleš Juchelka před svým příchodem na ministerstvo práce avizoval, že zvažuje dávku, která se superdávkou zanikla, opět zavést.
Ministr ale zvažuje i větší zapojení škol. „Za mě by měla škola spravovat část dávky přídavku na dítě. Pokud je škola dobrá, tak umí udržet dítě mimo toxické prostředí. Může zaplatit pomůcky, svačiny, může mu zaplatit odpolední kroužky,“ popsal Aleš Juchelka možný přístup spočívající v tom, že část finanční podpory od státu by neproudila do domácnosti, ale do školy.
Prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel základní školy v Pečkách Luboš Zajíc zmiňuje, že podobné návrhy se už v minulosti objevovaly.
„Jde o to, kdo a jak by to administroval a co by to všechno obnášelo. Školy na to úplně vybavené nejsou, byť mají své sociální fondy a podobně. Pokud by to byla hromadná agenda, tak by to pro školy znamenalo další zátěž na víc a to si nemyslím, že by bylo dobře,“ konstatuje Luboš Zajíc.
Podpora neformálních pečujících
Za osobní téma Aleš Juchelka považuje i podporu neformálně pečujících. Jde o lidi, kteří pečují o své blízké často v režimu 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Je tak pro ně fakticky nemožné vedle péče i pracovat a vydělávat.
„Vidíme na různých příkladech, jak se ekonomicky rodina dostane dolů, když vypadne jeden příjem,“ konstatoval Aleš Juchelka.
„Systém je tak roztříštěný, že pečující létá od úřadu k úřadu. Pro mě je důležité jim dát finanční stabilitu,“ nastínil ministr. Součástí podpory by měla vedle financí být i možnost využívat odlehčovací a jiné sociální služby poskytující pomoc dlouhodobě pečujícím.
Teze toho, jak by měla nová podpora vypadat, chce mít ministr práce do půl roku.
Financování dlouhodobé péče
Aleš Juchelka se zaobírá i rostoucí zátěží sociálních a zdravotních služeb, která souvisí se stárnutím populace.
Na podzim představil resort ještě pod vedením bývalého ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky prognózy, podle kterých přibude v následujících 15 letech zhruba 200 tisíc osob odkázaných na péči druhých.
I podle nového ministra to má být velká finanční zátěž na sociálně zdravotnickém pomezí. Na situaci chce reagovat novelou zákona o sociálních službách. „Chceme výrazně podporovat terénní péči. Nemůžeme každého dát do pobytovek,“ vysvětluje.
Myšlenku možného zavedení povinného pojištění dlouhodobé péče ovšem ministr okomentoval slovy, že vytvořit nové pojištění je „velmi, velmi náročné“.
Součástí řešení problému má být podle ministra takové nastavení čerpání a přerozdělování peněz z evropských fondů v letech 2028 až 2034, aby mířilo na stavbu nových kapacit pro osoby vyžadující péči.
„Říkal jsem, že to musí být železo a beton. Tvrdé projekty,“ říká k tomu Juchelka.
Iva Kuchyňková, manažerka pro advokační činnost v sociální oblasti v Charita Česká republika souhlasí s tím, že je nutné podporovat terénní služby. „Je to i levnější a pro lidi komfortnější dožít doma,“ říká.
Proto si myslí, že finanční prostředky by měly jít i na rozvoj dostupných pečovatelských a zdravotních terénních služeb. „Aby byly dostupné úplně ve všech regionech. A samozřejmě na zlepšení mezd a platů v této sféře,“ konstatuje Kuchyňková.
Právě peníze pro pečovatele a sociální pracovníky jsou klíčové - v extrémním případě totiž jinak hrozí, že v postavených domovech budou chybět.
Podpora pracujících důchodců
Aleš Juchelka rovněž potvrdil, že připraví novelu, která zastropuje důchodový věk na 65 letech.
Postupný růst důchodového věku, kdy by v roce 2057 šli poprvé třicátníci do penze v 67 letech, měl podle tvůrců reformy z řad předchozí Fialovy vlády zásadně pomoci průběžnému důchodovému systému. Opatření mělo v budoucnu uspořit 1,2 procenta hrubého domácího produktu ročně. Celá důchodová reforma pak měla odlehčit systému o 2,2 procenta.
Stejně tak Juchelkovo ministerstvo připraví i další body, které jsou v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO): vyšší valorizace u důchodů ve věku nad 80 let a vyšší motivace důchodců pracovat.
„Chceme masivní podporu pracujícím seniorům,“ komentoval ministr myšlenku, že se za každý odpracovaný rok navýší důchod o 1,5 procenta vyměřovacího základu.
Filip Pertold, ekonom a expert na důchodové systémy z think tanku IDEA při CERGE-EI popisuje, že nejvýhodnější varianta pro stát, kterou by měl preferovat, je, že člověk nepobírá důchod a pracuje.
„Debata v důchodové komisi byla o tom, že lidé nebudou na vyšší důchod reagovat, protože nevědí, jak dlouho budou žít. To byl ten důvod, proč se zvolila sleva na pojistném než vyšší důchod později. Jestli to bude mít extra efekt na to, kolik lidí bude pracovat, si nejsem vůbec jistý, spíše jsem skeptický,“ říká ekonom.
Juchelka také zmiňoval možnost, že se důchody nebudou zvyšovat jen za celý odpracovaný rok, ale poměrově i za jednotlivé odpracované měsíce či dny.
Podle Juchelky by návrhy měly být zpracovány v průběhu letoška, aby byly účinné od roku 2027 či 2028.
Následně se chce vrátit i ke složité problematice náročných profesí, které by měly mít právo na dřívější odchod do důchodu.
„Musíme najít spravedlivější a férovější model pro náročné profese,“ uvedl ministr s tím, že už proběhla schůzka s odbory.
Trestání nelegálního zaměstnávání
Podle Aleše Juchelky už také vznikla meziresortní skupina na potírání černého zaměstnávání. Vedle Ministerstva práce jsou do ní zapojené i resorty financí a vnitra.
„Proč Ministerstvo vnitra? Protože Národní centrála proti organizovanému zločinu nám skutečně říká, že jde v těch nejhorších verzích o organizovanou skupinu,“ vysvětlil ministr.
Jeho resort mimo jiné pracuje na možnosti, jak při chycení nelegálního pracovníka dopočítat odvody na sociální a zdravotní pojištění. Aktuálně to podle něj není možné, protože nelze dovodit, jak dlouho pro zaměstnavatele osoba pracovala.
Podle Juchelky je jednou z možností v takovém případě dopočítat odvody fikčně.
