„Rodičovská“ i pro pečující. Podle Jurečky nutné kvůli stárnutí populace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Další úprava zákoníku práce bude muset podle dosluhujícího ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) obsahovat jasně nastavená pravidla uvolňování zaměstnanců, aby mohli pečovat o své blízké.

Ministr práce dokonce mluví o rodičovské pro pečující. „Já se nebavím přímo o rodičovské ve smyslu částky. Je ale na dobré vůli zaměstnavatele, jestli člověka uvolní, jestli mu dá neplacené volno, jestli mu podrží místo ve firmě. To nemáme ošetřené,“ popsal Seznam Zprávám.

Základním principem tak má být podobně jako u rodičovské dovolené garance, že zaměstnavatel podrží po určitou dobu pečujícímu pracovní místo.

Ministr Jurečka přitom mluví o období jednoho až tří let. „Na rovinu říkám, že se v debatě budeme snažit vycházet z dnešních průměrných dob. Samozřejmě, že někdo pečuje i deset, patnáct let, je ale extrémně těžké tím zatížit i zaměstnavatele,“ doplnil Jurečka.

Téma otvírá i kvůli nově propojeným datům mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví a prudkému nárůstu osob, o které bude potřeba pečovat. Z predikce opřené o data totiž vyplývá, že do roku 2035 naroste počet osob využívajících sociální a zdravotní služby z půl milionu lidí na 804 tisíc. A konkrétně 512 tisíc osob bude za deset let vyžadovat dlouhodobou ošetřovatelskou péči.

Predikce nárůstu klientů pobytových služeb, největší nárůst se očekává v následujících letech:

„Jestli dneska mluvíme o tom, že zásadní prioritou je obrana, bezpečnost a rozvoj infrastruktury, tak já přidávám další klíčovou prioritu a tou je příprava naší společnosti na demografický vývoj a stárnutí společnosti. Nejeví se to zatím jako vážný problém, ale přijde rok 2035 a v ten okamžik to bude tížit každého starostu, hejtmana i ministra práce a zdravotnictví,“ varoval na tiskové konferenci Jurečka.

Zároveň dodal, že právě s tím souvisí změny na pracovním trhu a uvolňování pečujících.

Unie pečujících vítá, že vzniká myšlenka, jak navázat na dlouhodobé ošetřovné. Pro připomenutí jde o dávku, kterou mohou lidé pobírat při péči o blízkého maximálně 90 dní. Při delší péči ze systému vypadávají a přicházejí i o nárok na čerpání podpory  – zjednodušeně 60 procent svého příjmu.

„Pečujícím by to určitě pomohlo a uvítali by to,“ říká Zdeňka Michálková, předsedkyně Unie pečujících s dovětkem, že pokud by na „rodičovskou pro pečující“ byla navázaná i další podpora, tak by myšlenka měla potenciál zvýšit počet pečujících, protože část z nich si nemůže dovolit pečovat kvůli ztrátě výdělku.

Období jednoho až tří let pak naopak vnímá předsedkyně Unie pečujících rozpačitě. „Dostačující by to bylo v případě terminální fáze života. Kdy je jasné, že člověku už z lékařského hlediska není pomoci, tam ano. Ale u dětí to bývá celoživotní. Pokud jsou to senioři, tak to také bývá delší období než tři roky. A pokud je to člověk po úraze, tak je to také na delší dobu,“ vypočítává Zdeňka Michálková.

Redakce Seznam Zpráv vzhledem ke končícímu mandátu ministra práce Mariana Jurečky i vlády Petra Fialy zjišťovaly reakci i odborů a zástupců zaměstnavatelů.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula popsal, že téma s odbory ministr zatím neprobíral, a vyjádřil obavu o příjmy pečujících osob. „Tam bude velmi těžká otázka, za kolik se pečuje. Protože to je stejné jako ošetřovné. Ošetřovné ve výši nemocenského (60 až 72 procent vyměřovacího základu, pozn. red.) je katastrofické, to člověka zničí. Vlastně se dostane do chudoby,“ uvedl Středula.

Ředitelka zaměstnavatelské sekce ve Svazu průmyslu a dopravy Blanka Šefránková dodala, že by záleželo na parametrech. „Pro zaměstnavatele by se jednalo o další potenciální zátěž do plánování pracovní síly a hrozí výpadky kvalifikovaných pracovníků. Držení pracovního místa během poskytování péče o blízké osoby by totiž vzhledem k očekávanému budoucímu nárůstu těchto osob mohlo vést ke zvýšenému nedostatku zaměstnanců a vyšším nákladům spojeným s vyšší fluktuací,“ domnívá se ředitelka.

Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory, si pak velmi považuje samotného propojení sociálních a zdravotních dat.

„Je určitě důležité odstraňovat bariéry pro ty, kteří se chtějí nebo musí věnovat péči o své blízké. Vedle navrhované ‚rodičovské‘ ale musíme řešit také nedostatek kapacit pro tento druh péče, aby lidé nemuseli opouštět práci, protože nemají jinou možnost, možnost připojistit se pro situace, kdy budu nečekaně péči potřebovat, nedostatek odlehčovacích lůžek,“ říká Tomáš Prouza s tím, že je potřeba postupovat komplexněji a ne pouze zavádět garanci návratu do zaměstnání.