Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký dolar v posledním roce vůči koruně citelně oslabil a v úterý se dostal na nejslabší úroveň od července 2014. Zatímco ještě loni v lednu se jeden dolar prodával zhruba za 24,6 koruny, dnes vyjde přibližně na 20,3 Kč. Koruna tak vůči americké měně posílila o více než 17 procent.
Pro české domácnosti to zní jako dobrá zpráva. Slabší dolar totiž zlevňuje zboží i služby placené v americké měně. Nejrychleji to pocítí ti, kteří utrácejí v dolarech přímo – typicky při cestách do Spojených států, v hotelech a restauracích nebo u online služeb účtovaných v dolarech. Tam je vazba jednoduchá, když dolar zlevní, Češi platí v korunách méně. Podle analytiků navíc nemusí jít jen o krátkodobý výkyv.
„Řada argumentů bude podle mě podporovat oslabování dolaru i nadále. Americké makroekonomické nerovnováhy se mohou ještě prohlubovat, americká centrální banka zůstane pod politickým tlakem a slabší dolar je i v zájmu americké administrativy,“ říká Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin, která se specializuje na devizové operace.
Koruna se podle něj může letos nejen krátce podívat pod hranici 20 korun za dolar, ale pod tuto úroveň posílit i hlouběji a na delší dobu. V českých cenách se ale kurzové pohyby neukážou automaticky. Jakmile se mezi amerického výrobce a českého zákazníka vloží dovozce, distributor a obchodník, kurz se do cen promítá jen částečně.
Dolar pomáhá, ale negarantuje zlevnění
Firmy mívají kurz dopředu zajištěný, nejdřív doprodávají zásoby nakoupené za starší ceny a zboží přeceňují skokově podle ceníků. Česká národní banka (ČNB) k tomu na svém blogu uvádí, že průsak kurzu do cen je v praxi neúplný.
„Téměř s jistotou lze tvrdit, že oslabení měny o procento nepovede ke zvýšení cen o více než půl procenta, dokonce je pravděpodobné, že nákupy spotřebitelů zdraží jen o desetinu procenta,“ píše centrální banka v textu z loňské poloviny října.
Americká měna v posledním roce vůči koruně citelně oslabila a v úterý se dostala na nejslabší úroveň od července 2014. Dolar aktuálně vyjde přibližně na 20,3 Kč.
Zároveň upozorňuje, že podobně tlumeně a postupně se promítá i posilování měny, což je aktuální situace. Nejvíce se kurzové výkyvy řeší u paliv. Ropa se obchoduje v dolarech, takže slabší americká měna může tlačit dolů její korunovou cenu. Jenže u čerpacích stanic rozhoduje víc faktorů – světová cena ropy, marže rafinerií, logistika i daně.
ČNB připomíná, že klíčová je takzvaná korunová cena ropy a že „oba vlivy se většinou navzájem částečně kompenzují“, takže výsledný efekt u stojanů může být menší, než by se podle samotného kurzu zdálo.
A je to vidět momentálně i v praxi. Zlevňování pohonných hmot v Česku podle dat společnosti CCS v uplynulém týdnu ustalo, a ceny naopak mírně vzrostly. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se prodával v průměru za 33,06 koruny, tedy o 13 haléřů dráž než před týdnem, nafta zdražila o 23 haléřů na 32,42 koruny za litr.
Právě takové výkyvy podle ekonomů dobře ilustrují, proč se kurzový efekt do cen nepropíše přímočaře. „Ceny jsou obvykle velmi pružné směrem nahoru a méně směrem dolů. Když zdražuje ropa nebo posiluje dolar, vidíme zdražení obratem. V opačném případě ceny klesají až se zpožděním a pozvolna,“ říká Pavel Peterka pro Seznam Zprávy Byznys.
Čerpací stanice podle něj často argumentují doprodejem zásob nakoupených za vyšší ceny, roli ale hrají i dlouhodobé smlouvy nebo obchodní strategie. Nejrychleji se podle něj oslabení dolaru projeví právě u pohonných hmot, pokud zároveň neroste cena ropy.
Dobrá zpráva, ale bez cenové revoluce
U většiny dovozů z USA, typicky u průmyslových strojů, zdravotnické techniky nebo optických zařízení, se ale změna do peněženek domácností dostává jen nepřímo. O něco rychlejší efekt může být vidět u elektroniky a počítačových komponent, i tam však záleží na tom, jak místní prodejci pracují s korunovými ceníky.
Nejviditelnější bývá kurzový efekt podle Peterky tam, kde se obchoduje přímo v dolarech. „Nejvíce je to na finančních trzích, burzách s energetickými komoditami a například v zahraničních e-shopech. Tam vidíme změnu hned. Respektive i přes stejnou dolarovou cenu zaplatíme méně korun. Průsak kurzu je pak o to rychlejší, čím vyšší je míra konkurence na trhu,“ vysvětluje ekonom.
Naopak u velkých firem, které se zajišťují proti kurzovým výkyvům a pracují s dlouhodobými kontrakty, může být průsak do cen velmi pomalý, někdy dokonce dle Peterky nulový. U řady online služeb navíc fungují pevné korunové ceny předplatného, takže se kurzový pohyb vůbec neprojeví. „Leda při opravdu výrazném výkyvu,“ tvrdí ekonom XTB.
Předběžné údaje Českého statistického úřadu ukazují, že za prvních jedenáct měsíců roku 2025 se do Česka dovezlo z USA zboží v hodnotě zhruba 133,5 miliardy korun. Největší část připadla na stroje a dopravní prostředky, kde šlo přibližně o 66,4 miliardy.
Výrazné byly také chemikálie a příbuzné výrobky za zhruba 28,4 miliardy a průmyslové spotřební zboží za asi 21,2 miliardy korun. Celoroční číslo za rok 2025 bude o něco vyšší, protože v těchto přehledech jsou zatím započtená data jen do listopadu.
Čísla zároveň napovídají, proč se „levnější Amerika“ nemusí automaticky propsat do běžného nákupu. Velká část dovozu z USA jsou technologie a průmyslové vstupy, které míří do firem, zdravotnictví nebo dopravy, ne přímo do košíků domácností. Slabší dolar proto může nejdřív snížit náklady podnikům a podpořit investice. K běžným zákazníkům se takový efekt obvykle dostává spíš nepřímo a s odstupem.
Slabší dolar je tak pro českou ekonomiku pozitivní zpráva, ale žádnou cenovou revoluci podle odborníků nepřinese. Nejvíc ušetří ti, kteří utrácejí v americké měně přímo. U zbytku ekonomiky se kurzový impuls rozlévá pomalu a část z něj cestou pohltí zajištění, zásoby, smlouvy i marže.
