Článek
Bez nadsázky ho lze označit za jeden z nejdůležitějších digitálních zákonů EU. Digital Services Act neboli Akt o digitálních službách (DSA) dal Evropské unii prostředek ke „zkrocení“ technologických obrů, jako jsou americká Alphabet stojící za Googlem, čínský TikTok či společnost Meta provozující Facebook a WhatsApp.
Ty patří do kategorie velmi velkých online platforem, tedy těch s více než 45 miliony evropských návštěvníků, a EU chce, aby hrály podle pravidel. Podle Renate Nikolayové z Evropské komise má totiž v digitálním prostředí platit totéž, co v reálném světě.
„DSA platí teprve dva roky a již nyní se nacházíme v situaci, kdy jsou velmi velké online platformy pod dohledem Evropské komise. Jako uživatel máte nyní více možností nahlásit platformám váš problém a na ně je větší tlak, aby vás vyslyšely. Systém je transparentnější, roste i tlak na ochranu nezletilých,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys zástupkyně generálního ředitele pro komunikační sítě, digitální obsah a technologie Renate Nikolayová.
Funkce ochrany nezletilých se podle ní osvědčila v praxi například u čínské sociální sítě TikTok. Systém společnosti byl podle DSA plný návykového designu, protože obsahoval prvky, které měly návštěvníky manipulovat k tomu, aby na síti trávili co nejvíce času.
„Zahájili jsme proti nim vyšetřování kvůli návykovému designu. Zároveň chtěli v EU spustit TikTok Lite, který by byl ještě návykovější. Protože nám však nepředložili analýzu rizik, sdělili jsme jim, že v případě jeho spuštění zvážíme další kroky. Na to reagovali závazkem, že v EU tuto aplikaci nespustí,“ dokládá na příkladu uplatnění DSA v praxi Nikolayová.
Denním chlebem úřednice z Komise je setkávat se s manažery velkých online platforem. Hledají společnou řeč na jejich fungování v evropském virtuálním prostoru.
„Například v pondělí jsem se v Bruselu setkala s lidmi na vysokých pozicích ve firmách Apple, Google a Meta. Snažíme se najít společnou řeč, to je smysl DSA. Unii nejde o to jim zkomplikovat fungování v evropském digitálním prostoru. Akt o digitálních službách jí ale dává prostředky k prosazení zájmů evropských uživatelů na internetu,“ vysvětluje Nikolayová.
Renate Nikolayová pracuje v Evropské komisi jako zástupkyně generálního ředitele pro komunikační sítě, digitální obsah a technologie.
Většina podniků, vůči nimž bylo DSA zatím využito, pochází z USA nebo Číny. Kritici se obávají, že platformy časem kvůli regulační náročnosti opustí EU. Nikolayová tuto obavu vzhledem k velké spotřebitelské základně Unie čítající 450 milionů lidí nesdílí. Navzdory snaze najít společnou řeč je však diskuse mezi EU a platformami složitá a často vyústí v soudní spor.
České patálie
Legislativní pře o mantinely největších hráčů virtuálního prostoru v EU běží i v České republice. A to navzdory faktu, že Česko nařízení do své legislativy ještě úplně nepřijalo. Evropská komise ho kvůli tomu v roce 2025 spolu s několika dalšími zeměmi zažalovala u Evropského soudního dvora.
Předmětem sporu je, že Česko nezavedlo národního koordinátora pro digitální služby a nestanovilo pravidla pro sankce za porušení předpisů stanovených DSA.
„Skutečně jsme zahájili řízení proti několika členským státům o porušení povinnosti. Plné přijetí zákona je nezbytné k tomu, abychom dokončili naši regulační architekturu na úrovni EU. Tu stavíme za podpory členských států a koordinátorů digitálních služeb. Koordinátoři mají na starosti sledovat počínání velmi velkých online platforem a také některé portály s obsahem pro dospělé,“ komentuje Nikolayová s dovětkem, že chová velkou naději nad začleněním legislativy mezi české zákony.
Narážka na pornografické weby od vysoké úřednice Komise není náhodná. Skrze DSA Evropská komise vyšetřuje například největší pornografické platformy v zemi – XVideos a XNXX. DSA má totiž za jeden z cílů chránit děti v online prostoru a chce mimo jiné zpřísnit pravidla pro ověřování věku na internetu.
„Dnes může na internetu kdokoliv jednoduše prohlásit, že je starší 18 let. To nestačí. Pokud jde o přístup k obsahu pro dospělé online, víme, že pokud se třináctileté dítě dostane k pornografickému obsahu, není na to připravené. Musíme tedy zajistit, abychom měli lepší systémy ověřování věku,“ vysvětluje.
Konkrétním příkladem systému pro lepší ověřování věku je aplikace, kterou právě vyvíjí Komise s členskými státy. Funguje na principu třístranného ověření. Jinými slovy aplikace digitálně ověří věk uživatele a ve chvíli, kdy vstoupí na web pro dospělé, vyšle mu potvrzení o uživatelově věku. Identita uživatele tak bude pro platformy nezjistitelná: dostanou pouze informaci, že uživatel je plnoletý.
Evropská infrastruktura
Unie to myslí s pravidly virtuálního prostoru vážně. V roce 2018 vyzvala zástupce velkých technologických firem z odvětví online reklamy, aby vypracovali dobrovolný rámec samoregulace v boji proti dezinformacím. V Česku se k této iniciativě přihlásily weby Seznam.cz a Demagog.cz.
„Česká situace je velmi specifická díky Seznamu. V mnoha členských státech totiž jednáme pouze s velkými technologickými platformami – hlavně z USA a Číny. V kontextu Kodexu praxe v oblasti dezinformací, které jsme vyjednali před přijetím DSA, vidíme, že u velkých lokálních platforem kodexy chování vznikají. Já jsem za to ráda, protože tento přístup považuji za funkční prostředek samoregulace,“ argumentuje Nikolayová.
Po skandálu britské společnosti Cambridge Analytica, která zneužila data desítek milionů uživatelů sociální sítě Facebook, šla EU nejprve cestou dalšího dialogu a samoregulace. Postupně ale vznikla potřeba pravidla legislativně ukotvit, a tak vzniklo DSA. Renate Nikolayová přitom upozorňuje na to, že ačkoliv se diskuse ohledně dezinformací soustředí ve veřejném prostoru hlavně na největší hráče internetu, jako je právě firma Meta provozující Facebook, svou roli v řešení problému hrají i lokální aktéři jako Seznam.
Seznam.cz a evropská technologická suverenita
Renate Nikolayová, zástupkyně generálního ředitele na Generálním ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CNECT) Evropské unie, minulý týden se svým týmem navštívila pražské sídlo společnosti Seznam.cz.
Se zástupci firmy hovořila mj. o iniciativě evropské technologické suverenity a roli, kterou by v ní česká internetová jednička mohla hrát. „V mnoha oblastech, které jsou pro evropskou suverenitu stěžejní, mohou být společnosti jako Seznam se svým know-how a potenciálem výrazným přínosem,“ uvedla Renate Nikolayová.
Renate Nikolayová při setkání se zástupci společnosti Seznam.cz.
„V Unii běží diskuse o digitální suverenitě na úrovni Komise, Parlamentu i lídrů členských států. Musíme rozvíjet naši infrastrukturu, abychom měli vlastní kapacity a nebyli závislí pouze na mimoevropských firmách, jako jsou Microsoft či Google. Přejeme jim, ať i oni prosperují, ale Evropané by měli mít na výběr, jestli budou používat evropskou nebo mimoevropskou variantu. Doufám, že projekty pocházející z členských států se pak budou moci postupně zapojovat do evropských aktivit a posilovat virtuální infrastrukturu EU jako celek,“ dodává.
Naděje na posilování virtuální infrastruktury, kterou Nikolayová zmiňuje, hraje pro Evropu roli i z hlediska konkurenceschopnosti. Draghiho zpráva zmiňuje snižování závislosti na USA a Číně jako jeden z klíčových prvků udržení evropského postavení na globálním ekonomickém hřišti. Nezávislost na technologických gigantech s centrálou mimo Evropu má i svůj strategický význam. Pokud by se rozhodli omezit své služby či zkrátka odejít z Unie, nemáme za ně náhradu.
Budování digitální autonomie je z těchto důvodů pro Evropu klíčové. Jestli k ní EU dovede ve virtuálním prostoru DSA, zůstává zatím otázkou. Nařízení platí jen dva roky, což je pro změnu na celém kontinentu příliš krátká doba. Přesto už dokázal Akt o digitálních službách změnit v EU fungování největších firem na světě.
