„Šílený“ Trump Brity odrazuje. Pro Farage může být překážkou na cestě k moci

Notná část Britů si zřejmě dodnes vybaví fotografii vysmátého Nigela Farage, který ve zlatém výtahu mrakodrapu Trump Tower pózoval v listopadu 2016 po boku čerstvého vítěze amerických prezidentských voleb .

„Věčný narušitel britské politiky“, jak se Farageovi přezdívá, nešetřil na Trumpovu adresu chválou. Fotkou se pyšnil známostí s mužem, který se měl brzy stát jedním z nejmocnějších světových lídrů.

Za téměř desetiletí, které od té doby uplynulo, se toho hodně změnilo. Farage se v roce 2024 po letech marných snah konečně dostal do britské sněmovny. Jeho pravicově populistická strana Reform UK se postupně vyšplhala na první příčky veřejných průzkumů. Farage se stal nejpopulárnějším politikem v zemi a začal vyhlížet premiérský post.

Podle profesora Cambridgské univerzity Petera Slomana spojení s Trumpem dodalo Farageovi politickou kredibilitu.

„Ukazuje, že tvrdý či krajně pravicový politický postoj může ve velké západní zemi uspět, a tím pádem to slouží jako jakýsi důkaz proveditelnosti toho, o co se Farage snaží. Dodává to jeho kampani určitou legitimitu,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy expert na britskou politiku.

Během uplynulého roku, který byl plný zvratů, ale začaly být vřelé vztahy k Trumpovi pro Farage spíše na obtíž. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že právě ony jsou dnes pravděpodobně jednou z jeho hlavních překážek na cestě stát se příštím britským premiérem.

Americký prezident, který šermuje cly a výhrůžkami nešetří ani směrem k dlouholetým spojencům, se na ostrovech netěší velké oblibě. „Většina Britů si myslí, že Trump je šílený, špatný nebo obojí,“ popisuje nálady v zemi pro Seznam Zprávy politolog Tim Bale, který působí na Queen Mary University of London.

Z nedávného průzkumu YouGov vyplývá, že negativní názor na Trumpa má osm z deseti Britů, což je vůbec nejvíce od počátku záznamů v roce 2016.

„Trump je mezi Brity hluboce nepopulární, stejně jako jeho styl politiky, a to je problém v první řadě pro Nigela Farage,“ uvedl pro americký server HuffPost Luke Tryl, ředitel think tanku More in Common, který počet Britů s negativním názorem na Trumpa odhaduje na smířlivějších 59 %.

Z šetření think tanku vyplývá, že řadu potenciálních voličů Reform UK od volby odrazuje právě Farageův vztah k Trumpovi.

Jedna z respondentek uvedla, že největší hrozbou pro Británii je bezpochyby Trump. Další vyjádřili obavy ohledně toho, jak si s ním Farage poradí a zda nebude jen jeho poskokem, jak popisuje list Politico, který dostal přístup k výsledkům průzkumu i focus group mezi ženami ve městě Stevenage nedaleko Londýna.

„Jeho vztah s Trumpem bývá nejčastěji uváděným důvodem, proč se lidé obávají hlasovat pro Reform UK – zejména u žen,“ shrnuje Tryl.

Farage si zřejmě riziko, které pro něj Trump představuje, začíná uvědomovat. V posledních měsících mluví veřejně o svém obdivu vůči americké hlavě státu čím dál méně. Zkraje roku se dokonce částečně vymezil proti Trumpovým snahám na zabrání Grónska, když vzkázal, že rozhodnout o osudu ostrova by měli Gróňané a Dánové. Výhružky ze strany Washigtonu pak označil za „velmi nepřátelský krok“.

Britský politik není jediným, komu se spojenectví s Trumpem přestává vyplácet. Od současného šéfa Bílého domu se pomalu začíná distancovat řada dalších evropských nacionalistických lídrů, kteří v něm nejprve viděli ideologického spojence a posilu.

„Pokud se Farage nedokáže dostatečně distancovat od Trumpovy administrativy, existuje reálné riziko, že strana zaplatí stejnou volební cenu, jakou nyní napříč západním světem vidíme v podobě jakési ‚Trumpovy penalizace‘, která brzdí pravicové strany,“ odhaduje Tryl.

Zda náklonnost k Trumpovi lídrovi Reform UK skutečně výrazně uškodí, zůstává otázkou. „Za jinak stejných okolností by Farageova podpora Trumpa jeho šance nejspíš úplně nezhatila, ale pokud by šlo o jednu z celé řady výhrad, které k němu voliči mají, mohla by to být ona poslední kapka,“ odhaduje politolog Bale.

Za jeden z možných problémů pro Farage a jeho stranu britská média označují příliv nových členů z řad toryů, který v poslední době nabírá na síle.

K Reform UK v lednu přeběhla řada známých tváří Konzervativní strany, včetně bývalého ministra financí Nadhima Zahawiho, někdejší ministryně vnitra Suely Bravermanové či Roberta Jenricka, který se ještě předloni ucházel o roli lídra partaje.

Příchody vlivných politiků Reform UK posilují, zároveň jsou ale pro stranu značně rizikové, jak upozorňuje i politolog Sloman.

Na jejich problematičnost už nyní poukazují političtí oponenti. Z Konzervativní strany, odkud pochází většina přeběhlíků, zaznívá, že se z Reform UK stává sbírka „bývalých politiků, kteří hledají způsob, jak se znovu dostat ke korytu“.

Proti náboru nových členů jsou i někteří Farageovi spolustraníci, kteří mají obavy o „duši“ Reform UK. Řadě z nich není po vůli sdílet stranu s bývalými členy vlády, kterou kdysi tak ostře kritizovali, píše stanice BBC.

Farage se proti obavám snaží vymezit. V lednovém textu pro Telegraph ubezpečil, že se z Reform UK nestane Konzervativní strana 2.0. Partaj podle něj není „záchrannou stanicí pro každého panikařícího konzervativního poslance“. Každý další politický zběh prý bude muset veřejně přiznat, že konzervativní vláda „rozbila zemi“.

Podle Slomana bude pro další vývoj rozhodující, zda Farage dokáže nové tváře využít ve svůj prospěch či zda se vládním Labouristům podaří „efektivně zaútočit“ a Reform UK vykreslit jako „partu starých konzervativců“.