„Denně zvoní telefon, ale nikde není místo.“ Péče o seniory je na hraně

Brněnská populace rychle stárne. Během následujících deseti roků má ve městě výrazně narůst počet osob ve věku nad 80 let a také počet lidí s demencí. Před možným nedostatkem kapacit v sociálních službách varuje Plán péče o seniory, který zpracoval Odbor sociální péče města. Situaci označuje za alarmující. „Prediktivní modely potvrzují, že bez zásadních investic, koordinace a rozvoje dostupného bydlení hrozí do roku 2035 kolaps dostupnosti péče o seniory,“ stojí mimo jiné v dokumentu.

Do té doby bude podle Plánu potřeba v Brně vybudovat 1250 nových pobytových lůžek, zdvojnásobit by se měla i kapacita terénních služeb. Ty teď s 370 závazky poskytují domácí péči zhruba dvěma tisícům klientů, v roce 2035 bude podle Plánu třeba tuto péči zajistit čtyřem tisícům lidí.

Do roku 2050 by lůžek mělo přibýt dokonce 2200. Podle mluvčího brněnského magistrátu Filipa Poňuchálka toto číslo nepředstavuje ambici města, ale odhad minimální potřeby, bez které hrozí selhání dostupnosti péče. „Zároveň nejde pouze o problém Brna, ale o společný problém města a Jihomoravského kraje, který má podle zákona odpovědnost za síť sociálních služeb,“ popsal Poňuchálek.

Do roku 2035 má v Brně narůst počet osob s příspěvkem na péči v různých stupních závislosti o třetinu, do roku 2050 o více než polovinu. Řádově půjde o tisíce lidí.

Uživatelů ambulantních a terénních sociálních služeb pak má do roku 2050 přibýt o tři čtvrtiny v rámci celého kraje.

Situace se sociálními službami je v Brně už v současnosti kritická. „Všichni poskytovatelé sociálních služeb upozorňují na nedostatek kapacit terénních i pobytových služeb na území města Brna, kdy evidují seznamy neuspokojených žadatelů,“ shrnuje situaci dokument.

Vážnost potvrzují i zástupci jednotlivých zařízení pro seniory. „Z mých zkušeností platí, že kapacita pečovatelských služeb v Brně je v naprosté většině plně využita,“ říká ředitel střediska Diakonie ČCE Jan Soběslavský.

Senioři se podle něj do rukou pečovatelské služby dostávají velmi často kvůli nějaké zlomové chvíli v jejich životě, například kvůli zranění či přímo hospitalizaci. V mnoha případech také nemají nikoho, kdo by se o ně postaral. „V tu chvíli zjistíte, že potřebujete pomoc hned, ale málokdy se stane, že by se senior hned dostal, kam potřebuje. Na druhou stranu, pečovatelských služeb je v Brně více a často spolupracují a předávají si zájemce. Senior tak v nějakém rozumném horizontu službu skutečně dostane,“ uvedl Soběslavský.

O předávání zájemců mezi zařízeními mluví i vedoucí sociální pracovnice v pečovatelské službě Sanus Brno Lucia Hrazdirová, situace je podle ní bezútěšná. Aktuálně mají v pořadníku 110 lidí čekajících na péči. „Je to strašné. Dennodenně, neustále zvoní telefon. Vždy se snažíme pomoct, odkázat třeba jinam, ale místo už není nikde. Někteří už mi i řekli, že jsme poslední, kam volali, a nikde neuspěli,“ popsala Hrazdirová.

Senioři se často kvůli nedostatku kapacity dostávají do zoufalých situací. „Mezi svátky nám sem volala jedna paní za kamarádku, oběma jim je přes osmdesát. Vysvětlila mi, že kamarádku poslali domů z nemocnice bez toho, že by se někdo zeptal, jestli se o ni má kdo postarat. Je to bezdětná vdova, bydlí sama,“ vyprávěla Hrazdirová.

Štěstí měla dotyčná v tom, že dva z jejích sousedů jsou ochotni jí zajít alespoň nakoupit. „Jinak by tam ta paní snad umřela hladem. Její kamarádka mi brečela do telefonu a ptala se mě: ‚Co s ní mám teď dělat?‘ V nemocnici zůstat nemůže, zabírala by akutní lůžka, v Brně ale v sociálních službách prostě není místo. Už lidi posíláme i do zařízení v Brně-venkov, aby se aspoň někam dostali,“ doplnila Hrazdirová.

Ve městě má celkem tři malé domovy pro seniory se zvláštním režimem i organizace Naděje, každý o kapacitě 30 klientů. „Systémové dokumenty vždy preferují malé služby rodinného typu, reálný systém financování ale vychází nejlépe při kapacitách sto až dvě stě klientů. Proto teď bojujeme o přežití,“ popsal oblastní ředitel Jiří Valnoha.

V praxi znamená pro město schválení Plánu podle Poňuchálka například urychlení prací na aktuálních projektech. Jde o rekonstrukci domova seniorů Nopova, kde se zvýší kapacity o 75 lůžek do roku 2028, stavbu sociálně-zdravotního komplexu Červený kopec se 150 lůžky anebo rozvoj lokality Kociánka, kde by mohlo přibýt 163 lůžek. Datum dokončení ale většina projektů zatím nemá.

Velký podíl na současné situaci má podle Hrazdirové právě i současné uzavření domova seniorů Nopova. Město dočasně přišlo o 225 lůžek. „Výpadek v pobytové péči je opravdu markantní. Už k sedmému měsíci roku 2024 přestali přijímat nové žádosti a v průběhu minulého roku rozprostřeli své stávající klienty do ostatních zařízení ve městě. Je to prostě masivní mezera,“ vysvětlila Hrazdirová.

I když je Plán především dlouhodobou strategií, podle Poňuchálka bude mít i krátkodobý přínos. „Město má nově společně pojmenovaný problém a schválený rámec jeho řešení. V praxi to umožní rychlejší rozhodování, lepší koordinaci napříč odbory magistrátu a efektivnější přípravu projektů. Zároveň Plán posiluje politický tlak na Jihomoravský kraj i stát, aby se kapacitní problémy začaly řešit systémově a koordinovaně, nikoli nahodile,“ řekl Poňuchálek.

Kraj podle mluvčího Petra Holečka nepříznivý demografický vývoj dlouhodobě vnímá. „Připravujeme novou výstavbu pobytových sociálních služeb, konkrétně v Bučovicích, Veselí nad Moravou a v Hodoníně, kde dochází ke znovuzprovoznění S-centra Hodonín. Současně je systematicky posilována oblast terénní péče. Vždy se tedy postupuje systémově a koordinovaně,“ uvedl.

Z mapování kraje podle něj vyplývá, že pobytové kapacity v přepočtu na počet obyvatel ve věku 85+ s příspěvkem na péči ve stupni III a IV jsou na tom nejlépe právě v Brně. Dále také ve Vyškově, Znojmě nebo v Boskovicích. Nejnižší dostupnost mají služby naopak v Hodoníně nebo Veselí nad Moravou. „Dostupnost musí být zajištěna rovnoměrně na celém území kraje,“ doplnil Holeček.

I když se kraj situaci snaží reflektovat, na rozvoj sítě sociálních služeb nemá dostatek peněz. „Z tohoto důvodu Jihomoravský kraj opakovaně a aktivně upozorňuje na skutečnost, že procentní podíl prostředků přidělovaných krajům patří k nejnevýhodnějším v České republice, což zásadně omezuje kapacitu a rozsah sítě sociálních služeb na jeho území,“ vysvětlil Holeček.

O posilování pobytových kapacit podle Holečka radní kraje a města jednali, Brnu kraj přislíbil spolupráci na realizaci zdravotně-sociálního komplexu Červený kopec, kde přibyde 75 lůžek.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce v reakci na stárnutí populace a související zátěž reagovat novelou zákona o sociálních službách. „Chceme výrazně podporovat terénní péči. Nemůžeme každého dát do pobytovek,“ vysvětluje.

Čerpání peněz z Evropských fondů by podle Juchelky v letech 2028 až 2034 mělo být nastaveno tak, aby mířilo právě na stavbu nových kapacit pro osoby vyžadující péči. „Říkal jsem, že to musí být železo a beton. Tvrdé projekty,“ okomentoval Juchelka.

Problém stárnutí populace se netýká pouze druhého největšího města v republice. Demograf Petr Mazouch popsal, že v dalších letech čeká celé Česko obrovský nárůst počtu seniorů nad 80 let. Celkově přibyde do roku 2030 asi třetina osob v tomto věku, bude jich tedy kolem 690 tisíc. Do roku 2035 pak už půjde o 820 tisíc lidí, oproti současnosti tedy o 60 procent více.

„V krajích se to liší. Nejhůře jsou na tom Ústecký a Liberecký, tam jde o 72 procent, respektive 75 procent, nejlépe je na tom Praha s 46 procenty. I 46 procent je ale pro sociální služby masakr,“ přiznal Mazouch.

Na sociální služby se v tomto ohledu podle Mazoucha hrne „tsunami“.

Že by šlo o nějaké překvapení se ale nedá říct podle demografa Tomáše Kučery. „Situace je hodna zřetele nikoli dnes a zítra, ale kontinuálně již nejméně dvě desetiletí. Že tato situace nastane s pravděpodobností hraničící s jistotou se mezi demografy hovoří již od první poloviny osmdesátých let,“ řekl.

Vysvětlení toho, proč se situace dostala do tak kritického bodu, je podle Kučery jasné. „Situace je vážná především proto, že se jí politici všech úrovní zabývali všeobecně velmi málo a opatření nepřijali a neimplementovali včas. Nyní mají na nezbytná řešení relativně velmi málo času. Dopadá to jako obvykle u záležitostí, na něž se lze připravit. Příprava není politickou prioritou,“ poznamenal.

Plán Brna Kučera označil za velmi stručný. Zmíněná opatření jsou podle něj standardní a do značné míry nezbytná, ne však jediná možná. Dokument neřeší například otázku bydlení seniorů. „Aby to celé fungovalo, mělo by se říct, kde se na to vezmou prostředky a co se udělá pro to, aby se využili racionálně jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska adresnosti opatření,“ poznamenal.

Chybí podle něj také detailní řešení toho, jak pro sociální služby zajistit potřebný personál. „Práce ve zdravotnictví a sociálních službách, o které jde zejména, je náročná a jejich poskytování na úrovni odpovídající dosažené úrovni rozvoje naší společnosti není legrace,“ řekl Kučera.

Socioložka Lucie Vidovićová stárnutí populace považuje spíše za výzvu než problém. „Demografické přetížení je v tomto případě zvláštní pojem. Koho přetěžuji tím, že jsem prostě naživu? To, že se zvýší počet osmdesátníků, neznamená, že všichni z nich budou závislí na pomoci. Senioři v budoucnu mohou být díky dostupné péči o zdraví v lepší kondici,“ popsala Vidovićová.

Důležité je podle ní také uvědomit si, kdo bude v kritických letech vlastně seniorem. „Ti, kterým bude v roce 2050 osmdesát let, se narodili v roce 1970. Jsou to lidé, kteří dnes mohou dělat rozhodnutí vedoucí k tomu, že v osmdesáti buďto budou, nebo nebudou závislí na ostatních,“ uzavřela Vidovićová.