Článek
Zájem o dlouhověkost vzhledem ke stárnutí populace roste. Spolu s tím stoupá i množství peněz tekoucích do takzvané stříbrné ekonomiky, tedy sektoru zaměřeného na lidi, kteří překročili padesátku.
Přibývá také studií snažících se odhalit klíč ke zpomalení stárnutí člověka. Na podzim například vyšel výzkum od Univerzity v Barceloně zkoumající, jak funguje tělo starších sta let, na nejstarší ženě planety. Staletých na světě žije přes 700 tisíc, v šedesátých letech 20. století jich bylo zhruba 20 tisíc.
Prognózy podle London school of economics zase uvádějí, že v roce 2050 bude každý šestý člověk na světě starší 65 let. Zároveň se v rukách lidí starších padesátky kumuluje obrovské množství majetku. Nejbohatší generace Spojených států jsou takzvaní baby boomers, tedy lidé narození mezi roky 1946-1964. Skupina disponuje v USA podle finanční společnosti Rotschild & Co průměrným jměním ve výši 1-1,2 milionu dolarů.
Trend se samozřejmě nevyhýbá ani Evropě. Podle španělské investiční společnosti Ship2BVentures roste poptávka po produktech a službách přizpůsobených seniorům. Velikost evropské stříbrné ekonomiky mezi lety 2015 a 2025 rostla přibližně o pět procent ročně a dosáhla hodnoty 5,7 bilionu eur.
Globálně roční obrat stříbrné ekonomiky odhadují Rotschild & Co na zhruba 15 bilionů dolarů, tedy 312 bilionů korun. Pro srovnání - HDP Německa byl v roce 2024 ani ne třetinový. Firmy napříč odvětvími tak vytvářejí produkty, které zlepšují kvalitu života seniorů. Globální trh s produkty proti stárnutí, který zahrnuje farmaceutika, wellness, péči o pleť a biotechnologie, měl v roce 2025 hodnotu přibližně 85 miliard dolarů a podle prognóz by do roku 2030 měl překročit objem 120 miliard dolarů.
„Longevity je sektor tažený fenoménem stárnutí populace v bohatých částech světa. Investoři počítají s tím, že starší populace bude mít částečně jiné potřeby. Může se jednat o oblast zdravotnictví, péče, zpomalení stárnutí, ale i třeba o finanční služby v oblasti péče o majetek a starobní rentu. Ageing Population ETF, které se zaměřuje na investice do oblastí spojené se stářím, připsalo za posledních pět let zhruba 34 procent v dolarové hodnotě,“ komentuje hlavní ekonom brokerské společnosti XTB, Pavel Peterka.
Růst tohoto sektoru ekonomiky a zájem o dlouhověkost souvisí i s rozvojem technologií. Startupy i zavedené firmy vyvíjí zařízení pro monitorování zdraví založených na AI a využívající virtuální realitu. Není tedy divu, že se do něj již pustili nejbohatší hráči Silicon Valley.
Přelstít smrt?
Mezi zájemci o longevity jsou tak například Jeff Bezos, Sam Altman či Elon Musk. Poslední jmenovaný promluvil o dlouhověkosti i na posledním Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
„Všechny buňky v těle stárnou víceméně stejným tempem. Nikdy v životě jsem neviděl nikoho, kdo by měl starou levou ruku a mladou pravou ruku, tak proč tomu tak je? Musí existovat hodiny, které synchronizují 35 bilionů buněk v těle,“ filozofoval jeden z nejbohatších mužů planety.
Šéf SpaceX podle dohledatelných informací zatím sám do odvětví nevkládá peníze, na rozdíl od dalších miliardářů. Naopak zakladatel Amazonu Jeff Bezos investuje do biotechnologické firmy zaměřené na omlazení buněk a zpomalení stárnutí Altos Labs. Šéf nejhodnotnějšího startupu na světě Open AI, Sam Altman, zase vložil 180 milionů dolarů do startupu Retro Biosciences, který řeší programování buněk. Mark Zuckerberg, zakladatel Mety provozující Facebook, pak financuje výzkum o nemocech souvisejících s věkem.
Do vývoje svých produktů zařazují prvky longevity často i „běžné“ spotřebitelské značky. Například kosmetická společnost L’Oréal spolupracuje s biotechnologickými firmami na vývoji produktů pro péči o pleť, které se zaměřují na zpomalení biologického stárnutí. Společnost Nestlé se zase zabývá výživou zaměřenou na dlouhověkost. Ačkoliv longevity nabízí spoustu příležitostí, jedná se i o oblast, kde investor může narazit.
„Longevity může být zajímavou součástí portfolia. Nikoliv ale jedinou. Ne každý hezký investiční příběh musí být skvělou investicí. Jako investor se rozhoduji mezi několika ideálně dobrými alternativami a volím tu nejlepší. Osobně si nemyslím, že by právě longevity bylo tou jedinou a nejlepší variantou pro investici. Řada projektů a longevity firem bude na vysokou poptávku a vysoké tržby čekat desítky let. Za takto dlouhou dobu se může spousta věcí výrazně změnit,“ mírní možné nadšení Peterka.
Trend se ale týká i Česka. „I v České republice patří starší lidé mezi ty nejbohatší. Naopak lidé pod 40 let obecně čelí největším závazkům a dluhům, což omezuje schopnost jejich utrácení a samozřejmě pak i atraktivitu tohoto segmentu pro trh,“ dodává ekonom.
„Stárnoucí tělo je jako mixážní pult s desítkami šoupátek, která představují metabolismus, výživu či kondici,“ prohlašuje například česká HealthyLongevity.clinic. Tato společnost posílá do soutěže XPRIZE Healthspan svou studii, podle které se cílové skupině výzkumu podařilo snížit věk některých orgánů o několik let.
XPRIZE Healthspan
Healthspan je sedmiletá globální soutěž s celkovou dotací 101 milionů dolarů, která byla zahájena v listopadu 2023 s cílem revolučně změnit stárnutí prostřednictvím vývoje léčivých přípravků obnovujících svalové, kognitivní a imunitní funkce.
Soutěž si klade za cíl prodloužit délku života v dobrém zdraví u osob ve věku 50–80 let nejméně o 10–20 let. Zaregistrovalo se více než 445 týmů z 53 zemí a v květnu 2025 bylo oznámeno 40 semifinalistů, kteří budou prosazovat inovativní a dostupné řešení.
Experti na vzorku deseti seniorů měřili biologický věk tělesného systému. Výzkumná skupina během osmi týdnů podstoupila proceduru zahrnující speciální jídelní plán, cvičení, speciální potravinové doplňky či tělovou terapii červeným světlem.
Podle ředitele HealthyLongevity.clinic Petra Šrámka je výsledkem průměrné snížení orgánového věku seniorů o 2,79 roku. K měření vědci využili metodu vyvinutou vědci v Kalifornii.
„Klinická studie XPRIZE je unikátní svým zaměřením na zkoumání efektů intervencí sestavených na míru, tedy ‚změn‘ například z životním stylu, které mají klinicky měřitelný dopad na rychlost stárnutí. Ve světě existují studie na zkoumání té či jiné věci, ale nikde se nezkoumalo, jak to udělat přesně dle stavu daného jednotlivce,“ tvrdí Šrámek.
