Článek
Longevity, tedy snaha prodloužit si život a zlepšit jeho kvalitu ve stáří, je dnes trendem číslo jedna. Vyskakuje na nás všude, nejde přehlédnout a ze své podstaty tu bude dlouho stejně jako my. Podle statistiků dnes žijí muži v průměru 76,9 roku a ženy 82,8 roku, tedy nejdéle v historii. Za posledních dvacet let jsme si přidali skoro tři roky života a chceme si je užít aktivně. I po šedesátce pracujeme, podnikáme, cestujeme, sportujeme a ve všech magazínech nám odborníci radí, jak na to.
Fajn, proč ne. Když se ale podívám na to, jak lidé uvažují o penězích, jsem najednou zase zpátky v devadesátkách. Stále honíme rychlé procento navíc, jako by budoucnost končila zítřkem nebo nejdéle odchodem do důchodu. Přitom realita je jiná. Místo deseti let stáří před sebou máme možná dvě aktivní dekády navíc. A ty něco stojí. Jenomže naše peníze nejsou na trend longevity vůbec připravené.
Vidím to na investorech kolem sebe. Plánují v horizontu dvou tří let, ptají se, kolik jim investice vydělá za rok. Jen málokdo se ptá: „Kolik budu mít, až mi bude 75?“ A přitom to je otázka, kterou by si měl položit každý z nás. Protože pokud ji nebudeme řešit, může se stát, že budeme mít více let než financí, které by nám je umožnily prožít.
Co s tím? Složitá otázka, ale pro začátek bych se držel třech hlavních zásad. Zaprvé, nechme peníze růst. Neznamená to sledovat je každý rok a měnit strategii podle nálady trhu. Naopak, čím déle necháte investice pracovat, tím víc vydělají. A ony dokážou pracovat samy, což souvisí s druhým tipem.
Tedy zadruhé, pochopme už konečně sílu složeného úročení a počítejme s ním, když investujeme. Zjednodušeně, když necháte úroky pracovat dost dlouho, začnou vydělávat samy na sebe a nabalovat se jako sněhová koule. Dva miliony s 9% výnosem vám za 20 let nedají jen 5,6 milionu, ale 11,2 milionů korun. A to už se vyplatí.
A zatřetí, místo krátkodobých bublin investujme do reálných hodnot, které budou mít smysl i za těch 20 let. Nemyslím tím „další investiční byt v centru“, ale projekty a nemovitosti, které odpovídají na skutečné a dlouhodobé potřeby lidí, např. bydlení spojené se zdravotní péčí, komunitní prostory apod. Tyto věci nezmizí, jsou smysluplné a jejich hodnota naopak poroste s pokračujícím trendem stárnutí populace. Stejně jako my.
Prodlužujeme si život i jeho aktivní část. To je skvělá zpráva. Ale byla by škoda, kdyby se z ní nakonec stalo finanční břemeno. Pokud nezačneme přemýšlet o našich penězích jinak, riskujeme, že nás naše vlastní roky doběhnou. A to by byla hodně drahá ironie.
