Pastrňák přišel o spojku, Zacha se nahradit nedá. Rulík potřebuje trefu

Pozice středního útočníka je v hokeji zásadní. Hráč tady spojuje hru křídel, řídí, co se děje na ledě. Proto má třeba Kanada na soupisce devět hokejistů, kteří umějí hrát NHL ve středu útoku. Sestava tím získává větší hloubku a trenér má dost možností, jak tým případně upravovat. Nasadit tři centry vedle sebe klidně můžete, tři křídla ne.

V krátkém turnaji je zásadní ještě jedna věc. Pokud máte střední útočníky s jasně danými rolemi a určitou herní specializací? Tedy experty na přesilovku i na oslabení, nepřetížíte jen jednu skupinu hráčů.

Česko pořád teoreticky dovede vyskládat silnou skupinu centrů. Když si představíte ideální situaci, tak by se za sebe dali postavit Pavel Zacha, Tomáš Hertl, Filip Chytil a Radek Faksa. Tohle je skupina s výraznými rolemi v NHL.

První tři jsou kreativní, dovedou soupeře přehrát a navíc každý trochu jinak.

Zacha má silnou vazbu s Davidem Pastrňákem, zná jeho hokej, ví, kdy za něj zůstat vzadu a kdy naopak čekat i nečekanou přihrávku.

Hertl je velký a silný chlap, který se skvěle vyzná v tlačenici před brankou. Není nejrychlejší, ale na úzkém hřišti to není nejmenší problém, poradí si.

Chytil zase dovede hýřit nápady.

A Faksa? To je čistý defenzivní čistič. Byla by chyba po něm žádat cokoliv jiného.

Do prvních tří formací by se dalo také počítat s Jiřím Kulichem, výjimečným střelcem a mladým hráčem, který se umí uvolnit na malém prostoru. Má dar rozhodovat velké zápasy. V plném stavu by nejspíš hrál křídlo, ale byl by i vhodnou alternativou do středu útoku, kde nastupuje v Buffalu.

Česko by mělo na soupisce ještě Davida Kämpfa, Lukáše Sedláka i Davida Tomáška. Jsem si jistý, že ani jeden by v nominaci nechyběl. Dostalo by se tedy na osm centrů, za jisté konstelace tady pořád může nastupovat i Martin Nečas, i když nejlépe své schopnosti prodá na křídle.

Trenér Radim Rulík by ale měl dostatečně silnou skupinu, s níž se dá různě manipulovat. Nebyla by to sice kanadská „hvězdnost“, ale Česko by mohlo číhat těsně za největšími favority na medaili a cítit šanci, že někoho zaskočí.

Jenže realita vypadá v Miláně jinak.

Chytil má dlouhodobé problémy s otřesy mozku. Kulicha vyřadila porucha srážlivosti krve. A teď vypadl i Zacha.

Z první čtyřky jsou dva hráči mimo. Z ideální osmičky chybí tři.

Kvůli malému počtu českých hráčů v absolutní špičce za Zachu neexistuje typologicky stejná náhrada. Kanadě mizí hráči z ideální soupisky také, ale v klidu si za ně dosazuje podobné borce. Nemusí se o centimetr vychýlit od ideální sestavy ani od herního plánu.

Česká sestava byla s Kulichem a Chytilem na marodce v módu „na krev“. Tedy že nesmí nikdo vypadnout.

Jestli může národní tým ostatní přehrát, tak určitou výhodu mu zaručují vazby a souhra. Absencí Zachy se tahle výhoda zase o něco zmenšila a kouče Rulíka čeká hledání.

Problém je, že zrovna na pozici, kterou potřebuje mít bezchybnou – střední útočník pro Davida Pastrňáka.

Čistě pragmaticky se nabízí k Pastrňákovi posunout Hertla. Pod Rulíkem nikdy nehrál, vazbu tedy nemá a najednou se otevřelo okno v prvním útoku. V NHL patří dlouhodobě mezi důležité hráče.

Negativum je, že v tu chvíli ale ho posouváte z nižších formací nahoru. Tím pádem oslabíte hloubku sestavy a uberete údernost v jiné řadě. Protože Hertl mohl být hrozbou, ať by nastupoval kdekoliv.

Další možnosti? Faksa není hráč do první formace. Sebrat Sedláka Romanu Červenkovi by nebylo moudré. Posunout nahoru Davida Kämpfa, který může být skvělým defenzivním křídlem u Faksy, nebo obranářem u Martina Nečase, rovněž nedává moc logiku. Zbývá tedy ještě jedna možnost. Když už riskovat, ať to stojí za to.

Smysl by dávalo posunout do prvního útoku Davida Tomáška. Pokud by psychicky zvládl tlak, že bude nastupovat s Pastrňákem, mohl by tým na téhle variantě vydělat.

S kreativitou Tomášek problémy nemá. Výrazně se za poslední roky zlepšil ve hře dozadu. A patrně se s ním počítalo do čtvrté formace, kam by mohl vyskočit vynikající bruslař Jakub Flek. Jak má Rulík rád, když hráči nastupují ve speciálních týmech v klubech, tak Flek je silnou alternativou i na oslabení.

Tomášek není Zacha. Ale nerozbořilo by se vůbec nic. A Pastrňák je tak výjimečný hokejista, že dovede zlepšovat hráče kolem sebe, dostávat je na vyšší úroveň. Uměl to i Jaromír Jágr, který třeba udělal v jednu dobu hvězdu NHL z Jana Hrdiny. Pastrňák podobně nastartoval Morgana Geekieho v Bostonu.

Princip spočívá v tom, že nejdřív se hvězdě přizpůsobíte. Děláte jí servis. Ona vám to vrátí, dostane vás do šancí. Postupně pak roste vaše sebedůvěra a jste schopni hrát nejlepší hokej s hvězdou vedle sebe a nakonec i bez ní.

Samozřejmě na turnaji typu olympiády narážíte na výrazné riziko.

Pokud k sobě dáváte hráče, kteří nemají žádnou vazbu z posledních let, nemusejí si vyhovět. Nesedne jeden zápas, ve druhém vyzkoušíte jinou variantu, která také nemusí dopadnout dobře.

Před sebou máte nefunkční sestavu, jeden zápas ve skupině a pak play off.

Proto je Zachovo zranění tak velkým problémem. S ním česká sestava vypadala v útoku pevně. Teď musí trenér Rulík hledat. A aby Česko získalo šanci uspět proti nejlepším, potřebuje se trefit napoprvé.