Článek
Šetřit si na stáří, nebo naopak šetřit dětem je pro většinu Čechů docela přirozené. Peníze odkládané na běžných nebo spořicích účtech však klidné roky důchodu nezajistí, protože nesou příliš málo.
Z průzkumu Asociace pro kapitálový trh ČR (AKAT) vyplynulo, že pokud je hlavní motivací touha zajistit se na stáří, je namístě volit jiné finanční produkty, než jsou běžné bankovní účty. O tom, kam směřovat volné peníze z rodinných rozpočtů, se bavili hosté Byznys Clubu Seznam Zpráv.
V Česku se staly dlouhodobým hitem investice do nemovitostí. V zásadě na tom není nic špatně, navíc specifický vývoj, který v České republice před lety odstartovala privatizace bytového fondu, do značné míry určil vztah Čechů k vlastnímu bydlení.
Rozhodovat se, zda raději splácet bydlení, což je také druh investice, anebo raději peníze investovat třeba do akcií, ale není pro většinu Čechů zatím na pořadu dne. A podle produktového ředitele investiční platformy Portu Martina Luňáčka je to jeden z důvodů, proč u nás investování na kapitálových trzích není tak rozvinuté.
„Hypotéka je vlastně investice. Ty peníze ale nejsou ani zdaleka tak flexibilní jako v jiných investicích, které mají obrovskou výhodu v tom, že nejsou závazkem. Částka, kterou pravidelně věnuji na investice, prostě není splátka hypotéky. Takže třeba v případě, kdy se rodině příjmově tolik nedaří, můžete tuto investici pozastavit. U hypotéky to nejde,“ uvažuje Luňáček. Doporučuje proto zvažovat, do jaké výše zatěžovat rodinné finance náklady na bydlení, aby přitom ještě nějaké peníze zbyly na jinou investici.
S tím souhlasí i ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani, když připomíná zásadu, že investiční portfolio má být diverzifikované.
„Mít vlastní bydlení je skvělé. Myslím si, že pro pocit osobní pohody je to něco, co je opravdu důležité. Ale mít to jako jediné aktivum, na kterém stavím své zajištění na stáří, není nejlepší nápad.“
Podle Martina Luňáčka však i adorování investic do nemovitostí dojde svého konce. Trend poslední dekády, kdy ceny nemovitostí dramaticky rostly a bylo běžné brát si hypotéku a pořizovat jako investici byt, s dnešními cenami nemovitostí a hypoték prostě končí.
„Takže víc peněz začne téct do kapitálového trhu, protože zkrátka lidé budou tlačeni hledat nějaké alternativy.“
Těmi mohou být třeba nemovitostní podílové fondy nebo nemovitostní ETF, kterými bude dobré investiční portfolio doplnit. Z dalších zajímavých investičních nástrojů zmínil produktový ředitel investiční platformy Portu burzovně obchodované fondy neboli ETF.
„Ve světě je to opravdový boom. Když se podíváme na příliv nových peněz do ETF globálně, tak loňský rok byl zase rekordní, o 50 procent větší než v roce 2024,“ upozornil Luňáček s tím, že Česko by tento trend mělo kopírovat. Klasické nástroje, třeba podílové fondy nebo investice do jednotlivých akcií či dluhopisů, teď podle něj spíš stagnují.
Stát vyslyšel volání po podpoře odpovědného investování, jehož výnos oceníme v důchodovém věku, když legislativně podpořil zavedení takzvaného DIP (dlouhodobý investiční produkt).
Ten od roku 2024 umožňuje prostřednictvím bank a investičních společností nebo obchodníků s cennými papíry investovat například do akcií, ETF či fondů s tím, že si lze od základu daně odečíst celkovou roční sumu všech vkladů do DIP portfolia až do výše 48 tisíc korun ročně (za předpokladu, že pro daňový odpočet již investor nevyužije jiné státem podporované produkty).
A motivovat nás k tomuto druhu investování může i zaměstnavatel, a to svým příspěvkem až do výše 50 tisíc korun za rok. Podmínkou čerpání daňové úlevy je však výběr prostředků až v 60 letech a po deseti letech od založení.
„Když jsme DIP navrhovali, vycházeli jsme už z velké poptávky investorů. Proč bych musela mít jenom penzijní fond, proč nemůžu jako způsob zajištění na stáří investovat do akcií nebo ETF?“ vysvětlila v debatě Seznam Zpráv ředitelka AKAT. Inspiraci čerpali autoři konceptu ve Švédsku, které je ve smyslu fungování kapitálového trhu špičkou, a to nejenom v Evropě.
Investovat své peníze tímto státem podporovaným způsobem se ale za dva roky rozhodlo jenom zhruba 218 tisíc Čechů. Přestože okamžitá finanční výhoda plynoucí z možnosti daňového odpočtu není nikterak vysoká, shodli se hosté debaty na tom, že je chybou tuto podporu nevyužívat.
„Povědomí o DIP je pořád malé, a pokud už někdo ví, že tu nějaký DIP je, tak to často plete, neví, jestli to je produkt, nebo jenom režim…,“ říká Martin Luňáček a dodává, že měl stát, když už DIP podporuje, k jeho zavedení také uskutečnit kvalitní informační kampaň. A v kritice způsobu, jakým stát kvalitní investiční produkty podporuje, šel pak ještě dál.
„Kladu si otázku, proč stát pořád dává finanční příspěvky na transformované fondy. Vždyť mezi širokou veřejností, nejenom tou odbornou, přece panuje jasná shoda, že to jsou produkty, které už by ani neměly existovat.“
„Situace okolo investování v České republice se dá připodobnit k nádraží, kde je strašně moc peronů, strašně moc vlaků, akorát u těch vlaků není napsáno, kam jedou. A lidé by rádi někam jeli, ale vlastně nevědí kam.“
Martin Luňáček, produktový ředitel investiční platformy Portu
Čechy od investování obecně odrazuje nedostatek znalostí, a tím pádem i sebedůvěry. Podle Martina Luňáčka řada lidí také nedokáže pracovat s eventuálními krátkodobými propady investic.
„Vidí to moc černobíle. Myslí si, že buď na investicích vydělají, anebo o všechno přijdou. Ta realita je ale jiná.“
Investiční poradce Richard Kunovský, člověk z praxe, s tím, že o investování víme málo, souhlasí. Jako problém vidí i to, že si lidé neumí správně stanovit cíle svého investování.
„V podstatě s každým klientem pracuji na tom, aby si nejprve stanovil cíle. A podle nich uděláme investiční plán. Potom je pro něj jako investora mnohem snazší ty peníze uvolňovat. Když si uděláte čas sestavit si ty cíle a plán a dodržujete ho, tak už máte jakousi kotvu. A investujete klidně i větší částky, protože je to už vědomá volba,“ poskytl část svého know-how. Lidé, kterým se o investice stará finanční poradce, jsou, jak vyplynulo z průzkumu AKAT, spokojenější.
Podle Kunovského už se chování Čechů v tom, jak nahlížejí na své finance, pomalu mění.
„Dost výrazným způsobem zapůsobil nárůst inflace v roce 2022. Lidé začali o svých penězích přemýšlet jinak a začali prostředky postupně přemisťovat z konzervativních, řekněme z těch účtů do dynamičtějších produktů.“
Celou debatu o investování si pusťte v úvodu tohoto článku.














