Článek
Severoatlantická aliance ve středu zahájila misi Arctic Sentry (Arktická stráž), která má koordinovat vojska spojenců v oblasti a plánovaná cvičení. Podle agentur Reuters a AFP o tom informovala Aliance v prohlášení.
Cílem mise je posílit roli NATO v arktické oblasti a zmírnit napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými spojenci vyvolané Trumpovým neskrývaným zájmem získat Grónsko. Dánsko, jehož součástí Grónsko je, do mise významně přispěje, uvedl ve středu dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen.
„Arctic Sentry podtrhuje závazek Aliance zajistit bezpečnost členů a udržet stabilitu v jedné ze strategicky nejdůležitějších a environmentálně nejnáročnějších oblastí,“ uvedl podle Reuters v prohlášení šéf aliančních sil pro Evropu Alexus Grynkewich.
Generální tajemník NATO Mark Rutte později uvedl, že iniciativa je reakcí na ruské vojenské aktivity a zvýšený zájem Číny o oblast Arktidy. Vojenská cvičení, která dosud v oblasti pořádaly jednotlivé státy, se nyní stanou cvičeními aliančními, dodal.
„Všechno, co děláme v Arktidě, se bude odehrávat pod jedním velením,“ doplnil Rutte. Podle zdrojů ČTK by se v oblasti mohla navýšit i námořní a letecká přítomnost ze strany NATO, půjde ale zejména o monitoring.
„Významně přispějeme a tuto dynamiku udržíme tak, abychom zajistili, že arktická oblast bude v plánech a cvičeních NATO dlouhodobě zohledněna,“ uvedl ministr Poulsen s tím, že podrobnosti této podpory budou určeny v rámci koordinace s dalšími aliančními státy.
Na zprávu o misi NATO negativně reagoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ve středu pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku.
„V případě militarizace Grónska a budování vojenských kapacit zaměřených proti Rusku samozřejmě přijmeme odpovídající protiopatření, včetně těch vojensko-technických,“ prohlásil Lavrov v projevu k ruským zákonodárcům. Šéf ruské diplomacie zároveň obvinil Kodaň, že s 57 000 obyvateli arktického ostrova zachází jako s občany druhé kategorie, a dodal, že Spojené státy, Dánsko a Grónsko si musí celou situaci vyřešit samy.
Trump na počátku roku začal opět hovořit o tom, že by USA měly získat Grónsko, které je poloautonomním územím Dánska. Na rozdíl od dřívějších prohlášení, kdy zájem o arktický ostrov spojoval především s jeho nerostným bohatstvím, tentokrát potřebu Grónsko vlastnit odůvodňoval americkou národní bezpečností. Nevyloučil ani použití síly. Uvedl, že ostrov je pro USA strategicky významný a Dánsko není v oblasti schopno čelit Číně a Rusku.
To zneklidnilo některé evropské státy, které jsou v rámci NATO americkými spojenci. V reakci na Trumpovy výroky Dánsko v lednu společně s desítkou evropských zemí zahájilo v Grónsku vojenské cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost).
Mimo jiné jeho koordinace bude úkolem nové spojenecké mise, uvedla ve středu Aliance. Grynkewich dodal, že mise umocní „sílu NATO v obraně našeho území“ a zajištění bezpečnosti Arktidy.
„Jestliže bude cvičení Arctic Endurance pod vedením Dánska integrováno do aliančního cvičení Arctic Sentry, výrazně posílí severní křídlo NATO i Dánské království,“ uvedl šéf dánských ozbrojených sil Michael Wiggers Hyldgaard. Cílem je podle něj demonstrovat odstrašující schopnost aliance v oblasti.
Podle agentury AP bude Arctic Sentry zprvu označením pro národní vojenská cvičení, jako jsou dánské Arctic Endurance či norské Nordic Response, dříve známé pod názvem Cold Response. Mise Arctic Sentry podle agentury nezahrnuje trvalé ani dlouhodobé nasazení vojsk v regionu pod hlavičkou NATO. Misi budou koordinovat Velitelství spojeneckých sil NATO v Norfolku (JFC Norfolk) v americké Virginii, které je odpovědné za severní křídlo.
