Článek
Severoatlantická aliance ve středu zahájila misi Arctic Sentry (Arktická stráž), která má koordinovat vojska spojenců v oblasti a plánovaná cvičení. Podle agentur Reuters a AFP o tom informovala Aliance v prohlášení.
Cílem mise je posílit roli NATO v arktické oblasti a zmírnit napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými spojenci vyvolané Trumpovým neskrývaným zájmem získat Grónsko.
„Arctic Sentry podtrhuje závazek Aliance zajistit bezpečnost členů a udržet stabilitu v jedné ze strategicky nejdůležitějších a environmentálně nejnáročnějších oblastí,“ uvedl podle Reuters v prohlášení šéf aliančních sil pro Evropu Alexus Grynkewich.
Později generální tajemník NATO Mark Rutte v Bruselu uvedl, že Severoatlantická aliance zahájila misi Arctic Sentry v reakci na ruské vojenské aktivity a zvýšený zájem Číny o oblast Arktidy. Oblast Arktidy je podle něj důležitá pro kolektivní bezpečnost NATO a pro Alianci bylo proto „zásadní udělat něco víc“.
Mnoho vojenských cvičení, která se dosud v oblasti Arktidy odehrávala, a podílely se na nich pouze jednotlivé státy, se nyní stane cvičeními aliančními. „Všechno, co děláme v Arktidě, se bude odehrávat pod jedním velením,“ prohlásil Rutte. Podle zdrojů ČTK by se v oblasti mohla navýšit i námořní a letecká přítomnost ze strany NATO, půjde ale zejména o monitoring.
Na zprávu negativně reagoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ve středu pohrozil možnou reakcí Moskvy na posilování vojenské přítomnosti západních zemí v Grónsku.
„V případě militarizace Grónska a budování vojenských kapacit zaměřených proti Rusku samozřejmě přijmeme odpovídající protiopatření, včetně těch vojensko-technických,“ prohlásil Lavrov v projevu k ruským zákonodárcům. Šéf ruské diplomacie zároveň obvinil Kodaň, že s 57 000 obyvateli arktického ostrova zachází jako s občany druhé kategorie, a dodal, že Spojené státy, Dánsko a Grónsko si musí celou situaci vyřešit samy.
Trump na počátku roku začal opět hovořit o tom, že by USA měly získat Grónsko, které je poloautonomním územím Dánska. Na rozdíl od dřívějších prohlášení, kdy zájem o arktický ostrov spojoval především s jeho nerostným bohatstvím, tentokrát potřebu Grónsko vlastnit odůvodňoval americkou národní bezpečností. Nevyloučil ani použití síly. Uvedl, že ostrov je pro USA strategicky významný a Dánsko není v oblasti schopno čelit Číně a Rusku.
To zneklidnilo některé evropské státy, které jsou v rámci NATO americkými spojenci. V reakci na Trumpovy výroky Dánsko v lednu společně s desítkou evropských zemí zahájilo v Grónsku vojenské cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost).
Mimo jiné jeho koordinace bude úkolem nové spojenecké mise, uvedla ve středu Aliance. Grynkewich dodal, že mise umocní „sílu NATO v obraně našeho území“ a zajištění bezpečnosti Arktidy.
