Kdo radí Trumpovi obsadit Grónsko: Spolužák, který od Česka vysoudil miliardy

Češi ho znají jako mecenáše, jehož nadace financuje židovské školy. Ale i jako investora, který ve sporu o TV Nova vyhrál arbitráž s Českem. Ronald Lauder má přístup k washingtonským špičkám a nebojí se toho využít.

Ronald Steven Lauder se narodil 26. února 1944 do newyorské židovské rodiny. Je mladším synem Esther „Estée“ Lauderové, která dva roky po jeho narození založila slavnou (a stejnojmennou) kosmetickou firmu. Legenda praví, že on i jeho o 11 let starší bratr Leonard pracovali ve společnosti už od dětství. V dobách, kdy byznys teprve startoval, prý „plnili sklenky se zbožím, rozesílali balíky, psali faktury a dokonce zvedali telefony“.

Leonard Lauder vzpomíná, že jejich matka Esther byla od narození nadána výjimečným čichem. V 40. letech minulého století se s chlapci ze sousedství bavil pálením stromků, které obyvatelé manhattanské West End Avenue po Vánocích vyhodili na ulici. Esther prý vždy na dálku cítila, že hoši zapalovali ohně, jakkoli Leonard před ní tuto zakázanou kratochvíli vehementně zapíral.

Mimochodem, Ronaldova matka Esther, které v dětství říkali Esty, si své jméno později pozměnila na francouzsky působící Estée, což měla zaručit hlavně čárka nad „e“. Paříž už tehdy byla v USA symbolem elegance a ženské rafinovanosti. Jejími rodiči každopádně byli židovští přistěhovalci ze středovýchodní Evropy, přičemž se obvykle uvádí, že rodina Estheřina otce - tedy Ronaldova děda - pocházela z českých zemí. Součástí podnikatelského mýtu bylo rovněž tvrzení o šlechtickém původu Estée Lauderové, které ovšem nemá oporu v realitě. „Byla prostě Newyorčanka, žádná aristokratka,“ píše se v jejím nekrologu.

Značka, kterou Esther (1908-2004) stvořila s pomocí manžela Josepha (1902-1983), dosud prosperuje. A zůstává pod kontrolou rodiny. Stalo se tak i díky Ronaldovi, který do společnosti naplno nastoupil už ve dvaceti letech. Ani později ji zcela neopustil a až do loňska seděl v jejím představenstvu.

Ronald ovšem nikdy nehodlal zůstat výhradně u kosmetiky. Po studiích doma i v Evropě (Paříž, Brusel) se coby přesvědčený republikán vrhnul také do politiky. V letech 1983 až 1986 působil ve vysoké funkci na americkém ministerstvu obrany, kde měl na starosti právě vztah ke starému kontinentu a k atlantické bezpečnosti (NATO). Odtud putoval do Vídně, kde strávil zhruba rok jako velvyslanec. V roce 1987 založil nadaci, která se zaměřuje na vzdělávání židovských komunit - v Praze financuje Lauderovy školy.

Dva roky nato, v roce 1989, se pokusil dostat do vrcholné politiky, když usiloval o post newyorského starosty. Neuspěl. Navzdory enormní částce, kterou do kandidatury vložil. Už tehdy argumentoval stejně jako Trump, totiž jako obchodník, který politiku vnímá čistě skrze finance. „Město New York je byznys s rozpočtem 26,6 miliardy dolarů a měl by proto být řízen jako podnik. Rostoucí počet Newyorčanů tvrdí, že v čele města by měl být schopný manažer,“ cituje ho list The Christian Monitor.

Fakt, že Lauder přemýšlí jako Trump (80), není daný pouze tím, že jsou vrstevníky z movitých newyorských rodin. Ve formativním věku se potkali na Pensylvánské univerzitě, která patří k prestižní Břečťanové lize. Oba studovali bakalářský program na Whartonově škole, kde Lauder promoval v roce 1965 a nynější prezident o tři roky později. Nejde o ledajakou instituci: na toto učiliště docházeli kromě jiných i nejbohatší člověk světa Elon Musk či úspěšný investor Warren Buffett, o šéfech řady globálních firem nemluvě.

Dědic kosmetické firmy má proto exkluzivní přístup ke kolegovi ze studií, jakkoli jistě pomohly vydatné sponzorské dary Trumpovým kampaním. A byl to právě Lauder, kdo vnuknul Trumpovi nápad, který zbytek světa považuje za fantaskní. Totiž získat Grónsko. Koupit. Nebo obsadit? Prostě opanovat!

Alespoň to tvrdí John Bolton, bývalý diplomat a Trumpův poradce pro národní bezpečnost, což je klíčová funkce, kterou pro předchozí prezidenty zastávali třeba Henry Kissinger nebo Zbigniew Brzezinski. „Trump si mě zavolal do Oválné pracovny (v Bílém domě - pozn. red.). A řekl mi: ‚Jeden přítel a opravdu, ale opravdu zkušený obchodník tvrdí, že máme získat Grónsko‘,“ citují Boltonovu vzpomínku média včetně listu The Guardian.

Stalo se to v roce 2018, tedy v prvním Trumpově funkčním období. Tehdy šlo podle všeho o návrh největší ostrov planety koupit. Od Dánska, tedy spojence z NATO. Jenže teď se píše rok 2026, newyorský developer je u moci podruhé a ani jednoho ze spolužáků myšlenka na Grónsko nepustila. Naopak, Trump nevylučuje jeho obsazení silou. Podle Boltona je totiž pro prezidenta typické, že „informace, které slyší od přátel, bere jako nezpochybnitelnou pravdu“.

Pod kotlem ale zatápí i Lauder. „Trumpova koncepce Grónska nikdy nebyla absurdní - byla strategická,“ napsal letos pro The New York Post. „Arktida se stala bojovou linií strategické soutěže i spolupráce. V jejím srdci leží Grónsko: ostrov s obrovským potenciálem a nenahraditelným geopolitickým významem,“ uvedl dále podnikatel. „Pod jeho ledem a skalami je ukryta hotová pokladnice vzácných zemin nezbytných pro rozvoj umělé inteligence, moderních zbraní i technologií,“ pokračuje. Podle Laudera musí USA usilovat přinejmenším o strategické partnerství s grónskými lídry.

Ostatně on sám s ním už začal, jakkoli po obchodní linii. Od roku 2018 investoval Lauder v Grónsku nemalé jmění. Alespoň to uvádějí Peter Baker a Susan Glasserová v knize „The Divider: Trump in the White House 2017–2021“, jejíž název lze volně přeložit jako „Ten, který rozděluje“.

Dánský obchodní rejstřík na ostrově registruje relativně čerstvé investice newyorských firem s anonymními vlastníky. Jeden z projektů je zaměřen na vývoz prý výjimečné arktické vody. V něm se Lauder opravdu angažuje, jak zjistila severská média, podle kterých je ve hře třeba i výroba energie z obřích grónských jezer pro plánovanou hliníkárnu.

Fakt, že Lauder - ale zdaleka nejen on - otevřeně profituje z vlády Donalda Trumpa, považují investigativní novináři za prokázaný. Což dokumentují i na příběhu ukrajinského lithia. Důležitého alkalického kovu, který je kromě medicíny potřebný pro výrobu baterií, či leteckých konstrukcí.

Trumpova administrativa loni podmínila pokračování americké pomoci napadené Ukrajině dohodou o nerostných surovinách. Po nebývale agresivním tlaku došlo koncem dubna k jejímu podpisu. „Prý partnerská úmluva je faktickým okradením napadeného. Tváří v tvář invazi mnohem většího nepřítele neměla Ukrajina jinou možnost než se smířit s podmínkami, které ji degradují na kolonii,“ napsal Edward Verona z washingtonského think tanku Atlantická rada. „Druhou eventualitou bylo riskovat otevřené nepřátelství jednoho z donedávna nejvěrnějších spojenců. Za těchto pro něj polehčujících okolností se Zelenskyj kousl do rtů a dohodu přijal,“ dodal expert na východní Evropu.

Kontroverzní smlouva už přinesla první ovoce. Letos v lednu získalo práva na těžbu lithia v Kirovohradské oblasti konsorcium, ve kterém kromě společnosti TechMet figuruje právě Ronald Lauder. List The New York Times k tomu lakonicky konstatuje, že budoucí těžaři na středoukrajinském ložisku Dobro, které patří k největším v zemi, udržují blízké vztahy s Donaldem Trumpem. A nemusí být všem projektům konec. Ukrajina má jedny z největších zásob lithia v Evropě.

Píše se rok 1994. Ronald Lauder zakládá společnost Central European Media Enterprises (CME), která hodlá provozovat televize ve střední a východní Evropě. Financuje vznik české TV NOVA, která toho roku startuje a s jejímž ředitelem Vladimírem Železným se později rozešel ve zlém. Výsledkem byla arbitráž, v jejímž důsledku byla Česká republika v roce 2003 nucena Lauderově firmě zaplatit 10,4 miliardy korun.

Stejná firma (CME) se v roce 1996 vydala na Ukrajinu, kde se podílela na rozvoji televize 1+1. Těžba lithia tak není první velkou Lauderovou investicí na Ukrajině. Úspěšnou stanici v jejím zárodku CME spoluvlastnila z 50 procent. V roce 2007 se firma spojila s kontroverzním oligarchou Ihorem Kolomojským. Ten do CME nejprve vložil 110 milionů dolarů a stal se členem její správní rady. V roce 2010 pak původem dněpropetrovský podnikatel odkoupil všechna ukrajinská aktiva CME za zhruba 300 milionů dolarů.

Ihor Kolomojskyj byl typickým postsovětským šíbrem, který po desetiletí ovlivňoval chod země. Stejně jako Lauder, také on vždy vydatně podporoval židovské organizace. V roce 2021 každopádně USA na Kolomojského uvalily sankce kvůli korupci. V září 2023 pak byl zatčen na Ukrajině, kde k americkým výhradám přibyla ještě obvinění z rozsáhlých podvodů, praní špinavých peněz a zřejmě i dalších deliktů. Kyjevský soud prodloužil jeho vazbu do 25. března.

Ronald Lauder není jen vlivný, tvrdý a v řadě ohledů kontroverzní podnikatel, ale i šéf Světového židovského kongresu (WJC). Tedy mezinárodní federace židovských organizací a komunit z více než stovky zemí světa. Jeho byznysové aktivity tak investigativci zkoumají i s ohledem na tuto skutečnost.

V roce 2022 ovšem Lauder čelil ze své pozice lídra WJC vážnému dilematu: jeho přítel Donald totiž na Floridě hostil krajně pravicového influencera Nicka Fuentese. Jak připomíná list The Guardian, Lauder tehdy o extremistickém propagandistovi prohlásil, že je „zuřivý antisemita i popírač holocaustu“. A že by se s ním proto nikdo neměl scházet.

Dlouholeté přátelství však nakonec (patrně) zvítězilo. O dva a půl roku později - to už byl Trump podruhé v Bílém domě - posílá Lauder dar pět milionů dolarů nadaci sbírající peníze pro prezidentovo hnutí MAGA.