Článek
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek zrušil základní kámen značné části pravidel, podle kterých Spojené státy bojují proti emisím z aut, elektráren a dalších zdrojů. Jeho vláda znovu zpochybnila vědecký konsenzus, že emise způsobují klimatické změny.
Trumpova administrativa odvolala tzv. stanovisko o ohrožení vydané v roce 2009 vládou demokratického prezidenta Baracka Obamy. To zkrátka říká, že oxid uhličitý, metan a čtyři další skleníkové plyny ohrožují lidské zdraví. Vláda díky tomu mohla vydávat různé regulace emisí.
Šéf vládní Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Lee Zeldin mluví o zrušení „svatého grálu náboženství klimatické změny“. Samotný Trump stanovisko považuje za „radikální pravidlo“, jež je základem „nového zeleného podvodu“.
Demokraté naopak varují před horšími dopady klimatických změn, ale také před zhoršením lidského zdraví.
Prezident Donald Trump a šéf EPA Lee Zeldin v Bílém domě oznamují zrušení stanoviska o ohrožení, 12. února.
Argumentace Trumpovy vlády má tři základní roviny. U všech tří odpůrci poukazují na mezery, v některých případech zásadní.
Klimatické změny jako podvod
První argument Trumpovy vlády stojí na zakořeněném odporu vůči zelené politice.
Samotný prezident opakovaně označil klimatické změny za „hoax“ a „podvod“. V žertu například prohlásil, že stoupající hladina oceánu zkrátka umožní vznik většího počtu realit na pláži. Bez legrace pak říká, že Spojené státy by měly více využívat fosilní paliva, protože jsou podle něj levnější.
„Aby přijali stanovisko o ohrožení z roku 2009, spoléhali se na nejpesimističtější vědecké pohledy,“ prohlásil už loni ve vysílání CNN Zeldin s tím, že mnoho z nich se nakonec nestalo.
Přestože ty zcela nejhorší scénáře se skutečně nenaplňují, neznamená to, že svět nečekají klimatické změny s potenciálně zásadními dopady na život lidstva, jak ho známe. Planeta stále směřuje k tomu, aby se oteplila o více než dva stupně Celsia, což může vést k zásadnímu vzestupu hladiny moří.
Proč je lidstvo stále v ohrožení, jsme podrobně vysvětlili v následující analýze:
Věda si navíc je od roku 2009 mnohem víc jistá tím, že klimatické změny souvisejí s konkrétními jevy, které už teď každoročně zažíváme.
„Teď můžeme s jistotou říct, že přibývání oxidu uhličitého a metanu mění klima a že to vede k delšímu a závažnějšímu suchu, povodním, hurikánům a větším a intenzivnějším požárům,“ podotkl pro americký list The New York Times (NYT) profesor ekologie a environmentální biologie Robert Howarth z Cornellovy univerzity.
Proti Trumpovu rozhodnutí se na síti X ohradil také Obama, jehož vláda původní opatření zavedla. „Budeme v menším bezpečí, méně zdraví a méně schopní bojovat s klimatickou změnou - to vše proto, aby průmysl fosilních paliv vydělal ještě více peněz,“ tvrdí.
„Toto rozhodnutí nemění realitu klimatické změny - jen ji popírá,“ řekl deníku The Washington Post Zealan Hoover, jeden z poradců EPA z časů demokratické vlády Joea Bidena.
Pomoc firmám i spotřebitelům
Obama narážel na druhou rovinu argumentace současné vlády - ekonomickou. Podle Trumpa opatření „závažně poškodilo“ americký automobilový průmysl a zvýšilo ceny pro spotřebitele. To by se teď mělo podle něj změnit.
Zrušení stanoviska znamená, že automobilky už nebudou mít povinnost měřit emise skleníkových plynů, hlásit je a vyřizovat si příslušné certifikace. Dopady v energetickém sektoru se podle NYT mohou projevit až později.
EPA tvrdí, že američtí spotřebitelé díky zrušení pravidel pro auta ušetří 1,3 bilionu dolarů (26,5 bilionu korun).
Podle předchozích demokratických vlád měli lidé zase ušetřit díky nižší spotřebě paliva. Nezisková organizace Environmental Defense Fund pak upozorňuje, že Trumpův krok může potenciálně zvýšit škody vyvolané přírodními katastrofami a zdražit Američanům pojištění.
Svaz pro inovace v automobilovém průmyslu, který reprezentuje přední výrobce aut, rozhodnutí Trumpovy vlády nepodpořil, ale řekl, že dosažení předchozích standardů je pro výrobce „extrémně náročné“.
Úspory při nákupu a provozu aut
Zrušení limitů skleníkových plynů pro auta podle Trumpovy administrativy sníží cenu nových vozidel. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová to vyčíslila na více než 2400 dolarů (téměř 50 tisíc korun) u běžných typů aut. Vláda ale nevysvětlila, jak k tomuto číslu dospěla, údaje hájila například „zdravým rozumem“.
Trumpova vláda podle experta na dopravu z Kalifornské univerzity v Davisu Alana Jenna, kterého oslovil list The New York Times, vychází z předpokladu, že ceny benzinu a nafty budou klesat, aniž by vysvětlila, proč to očekává. Zároveň podle něj pracuje se zastaralými údaji o cenách baterií do elektroaut, které už teď zlevňují.
Předchozí Bidenova administrativa počítala s dalším zpřísňováním limitů na skleníkové plyny u aut. Odhadovala tehdy, že americká ekonomika díky tomu každý rok získá 99 miliard dolarů (asi dva biliony korun), včetně 46 miliard uspořených na palivu a 16 miliard uspořených na opravách a údržbě aut.
Spotřebitelé pak měli po dobu životnosti auta průměrně ušetřit na palivu a údržbě šest tisíc dolarů (asi 122 tisíc korun).
Naopak asociace uhelného průmyslu America’s Power krok přivítala. Podle ní obor ušetří, když nebude muset vyřazovat staré uhelné elektrárny a stavět místo nich dražší zdroje.
Odpor vůči regulacím
Třetím argumentem Trumpovy administrativy je snaha snižovat regulace. Podle Zeldina jde „o největší jednotlivou deregulační akci v americké historii“.
Stanovisko o ohrožení podle vlády vychází ze špatné interpretace zákona o čistotě vzduchu. Legislativa se prý měla zaměřovat jen na škodliviny, které působí lokálně nebo regionálně, jako jsou například smog nebo saze, jejichž vliv na lidské zdraví je bezprostřední.
Jenže snaha líčit stanovisko o ohrožení jako pokus federální vlády zajít někam, kam jí nenáleží, je přinejmenším zčásti sporná.
Obamova administrativa totiž v roce 2009 jeho vydáním reagovala na rozhodnutí z roku 2007, kdy dal Nejvyšší soud USA za pravdu státu Massachusetts, že agentura EPA má právo na základě zákona o čistotě vzduchu regulovat i oxid uhličitý a další skleníkové plyny. Soud tehdy přímo odmítl argumentaci, kterou teď vláda používá.
To je také důvod, proč podle agentury Reuters ani některé průmyslové organizace nevyjádřily kroku Trumpovy vlády podporu. Obávají se, že administrativa mohla překročit své pravomoci, tak jako se to řeší už například v případě masivního uvalování cel.
„Může to být další klasický případ, kdy se překročení (pravomocí) ze strany Trumpovy administrativy obrátí proti ní,“ poznamenal pro agenturu profesor environmentálního práva z Marylandské univerzity Robert Percival.
Dá se navíc předpokládat, že některá z budoucích amerických vlád se bude chtít ke stanovisku o ohrožení v nějaké formě vrátit. Trump na druhou stranu může sázet na to, že rovnováha v Nejvyšším soudu se v posledních dvaceti letech vychýlila více směrem ke konzervativcům, takže tribunál může mít jiný názor než v roce 2007.
Trumpova vláda navíc poukazuje na jiné rozhodnutí Nejvyššího soudu - podle něj EPA nemůže vydávat regulace s rozsáhlými ekonomickými následky, aniž by k tomu měla souhlas Kongresu. A stanovisko o ohrožení zákonodárci neschválili.
Ale jak připomíná deník The Washington Post: ještě v roce 2023 se nejvyšší soud vůbec odmítl zabývat žádosti o zrušení stanoviska a ohrožení. Tehdejší stížnost označil za neopodstatněnou.
Některé neziskové organizace už daly najevo, že Trumpovu vládu hodlají kvůli rozhodnutí zažalovat.
