Článek
Podle matadora britské ekonomie Johna Kaye jsou paralely mezi současným boomem umělé inteligence a prasknutím dot.com bubliny z přelomu tisíciletí jasně patrné. V rozhovoru pro Prague Finance Institute, který vznikl ve spolupráci se Seznam Zprávami Byznys, varuje před finančními ztrátami investorů.
Zároveň upozorňuje na hlubší problém korporátního světa, jímž je posedlost krátkodobým ziskem.
„Jsme uprostřed boomu, jsme také uprostřed bubliny. A mám pocit, že jsme tu už jednou byli,“ říká John Kay, který dekády pracuje na univerzitě v Oxfordu, ale působil například i na London School of Economics a je spoluautorem knih s bývalým guvernérem Bank of England Mervynem Kingem.
Podle Kaye se svět nachází v situaci podobné jako v letech 1999 a 2000, kdy se kolem potenciálních dopadů internetu na ekonomiku strhla obrovská vlna nadšení. Lidé tehdy věřili, že internet změní svět v průběhu roku či dvou, což se nestalo.
„Zajímavé na internetu je v tomto kontextu, a to platí pro mnoho technologií, že lidé mají tendenci výrazně přeceňovat krátkodobý dopad, aniž by chápali jeho dlouhodobé dopady,“ dodává Kay, jehož poslední kniha je o korporacích v 21. století.
John Kay (77)
- Narodil se v Edinburghu a studoval na Royal High School, Edinburgh University a Nuffield College v Oxfordu.
- V roce 1979 se Kay stal výzkumným ředitelem a ředitelem nezávislého think tanku Institute for Fiscal Studies.
- V roce 1986 se stal profesorem na London Business School a založil poradenskou firmu London Economics.
- Jako profesor působil i na Oxforské univerzitě či London School of Economics.
- Pravidelně přispívá do britských Financial Times.
- Je autorem řady knih včetně The Corporation in the Twenty-First Century (2024), Radical Uncertainty (2020) napsané s Mervynem Kingem, Other People’s Money: The Real Business of Finance (2015).
Internet sice svět změnil, ale trvalo to dvě dekády. „Věřím, že totéž bude platit pro umělou inteligenci. Mnoho lidí předtím zapláče nad svými vymetenými účty. A bohužel bude také mnoho lidí, kteří se na boomu napakují,“ dodává.
Podle Kaye způsobí umělá inteligence také masivní propouštění, protože nahradí práci, kterou vykonávají někteří lidé. „Pravděpodobně zmizí množství středně kvalifikovaných kancelářských profesí,“ dodává. Týká se to hlavně lidí, kteří vykonávají rutinní papírování v právnických či účetních firmách, protože umělá inteligence je velmi dobrá v rutinní práci.
Přesto Kay zůstává optimistický. „To samé se opakuje už posledních 200 let. Nové technologie ničí pracovní místa. A vždycky je ničily. Současně ale snižováním cen a tím, že vznikaly nové výrobky, technologie současně i vytvářely nová pracovní místa,“ říká. Problém je v tom, že vytváření nových pracovních míst přijde až po nějakém čase.
Kay ale vidí ještě zásadnější problém než samotnou AI bublinu, a tím je orientace na krátkodobý zisk firem a krátkodobost myšlení v byznysu a finančním sektoru. „Jsem velmi deprimovaný z toho, že jsme v minulosti nechali zkrachovat dvě největší britské průmyslové konglomeráty, konkrétně Imperial Chemical Industries (ICI) a General Electric Company (GEC). Tuto orientaci na krátkodobý zisk, která zasáhla Británii pravděpodobně více než jiné vyspělé země na světě, je podle mě třeba napravit,“ říká.
Chtěli jen zisk a do 15 let zmizeli
Kay přitom vehementně odmítá, že by firmy měly obětovat zisky a zříct se svých záměrů vydělávat. „Nejziskovější firmy ale nejsou ty, které se nejvíc orientují na zisk,“ tvrdí. Podle jeho teorie se složité cíle nejlépe dosahují nepřímo.
Jako varovný příklad uvádí britskou ICI, která byla po většinu 20. století největší a nejúspěšnější průmyslovou společností v Británii. Po většinu minulého století byl podle něho cíl ICI zcela explicitně odpovědně aplikovat chemii a příbuzné vědy do podnikání.
Firma začínala s výbušninami a barvivy, postupně přešla na petrochemikálie a hnojiva, textil a nakonec farmaceutika. Rozvíjela chemii ve všech těchto oblastech a byla dlouhodobě zisková. Zlom přišel na začátku devadesátých let. ICI se začala soustředit na „tvorbu hodnoty pro akcionáře se zaměřením na oblasti, kde máme konkurenční výhodu a nižší náklady“. Výsledkem bylo, že do 15 let zkrachovala.
