Článek
Ahoj, nudím se, našla jsem tvůj profil, budeme si psát?
Náhodná a zdánlivě nevinná zpráva od „vrstevníka“ se může rychle zvrhnout do sextingu a mít pro důvěřivé dítě fatální následky. O rizicích, jaká pro mladistvé sexting může představovat, by rodiče měli edukovat už před nástupem na druhý stupeň, shodují se odborníci.
Pokud rodič u dítěte v telefonu sexting objeví, nemusí to ale automaticky znamenat, že komunikuje s predátorem. „Třeba se jen zamilovalo do někoho z reálného světa a tohle je projevem jejich intimity. Zde je třeba ovšem apelovat na dítě, aby tyto materiály okamžitě smazalo, a vysvětlit mu rizika spojená s jejich únikem do veřejného prostoru,“ vysvětluje odborník na kyberbezpečnost Kamil Kopecký.
Sexting se týká i těch nejmladších, potvrzují to nová data výzkumného týmu IRTIS z Masarykovy univerzity. Sexuálně laděné zprávy tak dostala zhruba pětina dětí ve věku 11 až 16 let, jedenáct procent takové fotografie samo odeslalo.
„Sextování“ se pojí s šířením dětské pornografie i vydíráním, neboli sextortion. To je podle Kopeckého poměrně častým problémem. Říká, že v poradně E-bezpečí, kam se děti obracejí, loni tyto případy výrazně dominovaly.
Agendu spojenou s ohrožením dětí v kybersvětě stále více řeší i Dětské krizové centrum, tvoří asi 20 % jejich celkové práce. Odborníci tak volají po systematické prevenci zejména ze strany rodičů.
Ti by svým dětem měli problematiku sextingu podle Kopeckého vysvětlovat už od mateřské školy. „Aktivně, co nejdříve a prakticky,“ popisuje, jak by správná edukace měla vypadat.
Přístup aktivních rodičů je tak základem, kterým úspěšná prevence začíná i končí. „Dnes už přeci nemůže obstát argument ‚Já se v tom nevyznám‘. Dnešní generace rodičů už vyrůstala s počítači i sociálními sítěmi,“ říká Zora Dušková z Dětského krizového centra.
Podle výzkumníků nejde o okrajové chování a se stárnutím mladší generace pak křivka „sextování“ nejspíš poroste. „Rodiče by proto měli počítat s tím, že se takové zprávy k dětem dostávají často bez jejich viny, a otevřeně je poučit o tom, že se to děje a že na ně nemusejí nijak reagovat,“ zdůrazňuje mediální vědkyně Michaela Šaradín Lebedíková.
Rizikový ale může být i „partnerský“ sexting. Pokud mladiství vytvoří a odešlou intimní materiál, dopouštějí se trestného činu výroby či šíření dětské pornografie.
Rodiče by proto měli děti upozorňovat nejen na rizika vydírání a nevyžádaných intimních zpráv, ale i na to, že i zdánlivě dobrovolný sexting mezi partnery může mít závažné následky.
Pocity zahanbení a strach z reakce okolí
Fotku, na které jsou částečně obnažení nebo nazí, odeslalo 18 % dívek a o procento více chlapců. Obdržela ji více než polovina dívek a o deset procent méně chlapců, říkají data projektu Safer Internet Centrum.
Na krizové služby se tak děti obracejí stále častěji. Linka bezpečí loni zaznamenala přibližně 1 600 kontaktů týkajících se potíží dětí v online prostředí, z toho se sexting objevil ve 122 případech. „Je důležité říct, že na Linku bezpečí se obrací jen menší část dětí, které by pomoc potřebovaly,“ říká mluvčí Michaela Klofcová.
Často se podle ní ozývají zahanbené děti, jejichž intimní materiály se dostaly do online prostoru, nebo ty, které je samy poslaly někomu blízkému a teď žijí ve strachu z možných následků. Stud a obavy z reakce okolí jsou o to silnější, protože se dítě často pohybuje v prostředí, kterému se nemůže vyhnout, typicky ve školním kolektivu.
S podobnými hovory se potkává i Dětské krizové centrum. Ohrožení dětí v online světě podle Duškové neustále narůstá, i proto už dříve zřídili samostatnou linku pro rizika v kyberprostoru. „Už i tím označením vybízíme k tomu, že to je legitimní téma pro kontakt s linkou důvěry,“ dodává Dušková.
Podle ní k problému přispívá i snadná dostupnost pornografie, která může formovat představy dětí o intimitě a posouvat hranice toho, co považují za běžnou součást komunikace.
Zprávy dětí, které se obrátily na odborníky v poradně E-bezpečí
- „Někomu jsem poslal své nahé fotky a teď mě vydírá že je rozešle dál. Nevím co mám dělat a chtěl bych, aby si je smazal z telefonu. Bylo to na telegramu (věk 15)“
- „Včera jsem si psala s jedním klukem. Pak po mě chtěl nahé fotky a já je poslala. Byla jsem ten den mimo a jsem hrozně naivní a už mě to doběhlo. Dnes mě kontaktoval s tím, že se to dostane mezi mé sledující na instagramu. Na instagramu mám soukromý profil, tudíž by se tam neměl k mým sledujícím dostat. Podle mého mě pouze požádal o sledování, ale já mu to samozřejmě nepovolila. Nemám na profilu lidi, které osobně neznám. Nyní mi vyděrač neodpovídá, nejprve chtěl abych poslala další fotky, to jsem udělala, ale již jsem si dala důkladný pozor na to, aby tam nebyl vidět obličej ani můj pokoj.V příloze posílám vyfocenou konverzaci a jeho účet na snapchatu. Nyní mi vyděrač neodpovídá a já nevím, co mám dělat dál. Předem děkuji za vaši práci a ochotu. Hezký den (věk 16)“
- „Kamarádka mě vyfotila bez trička a já chtěla ať mi fotku pošle a ona ji poslala omylem na společný chat, kde byl jeden kluk a ten teď tu fotku všem posílá... Všichni si teď ve škole na mě ukazují a posmívají se mi... Jde nějak ta fotka vymazat u všech? (věk 13)“
- „Dobrý den, prosím o pomoc. Jsem student a někdo rozeslal moji intimní fotku. Teď ji mají lidé ve škole. Nevím, kdo přesně to začal šířit, ale bojím se chodit ven i do školy. Je mi z toho zle a nevím, co dělat. Chci zůstat zatím v anonymitě, ale potřebuju poradit, jak to řešit – jestli se to dá zastavit, případně jak kontaktovat policii, aniž bych se musel hned někomu svěřit osobně. (věk 12)“
Zdroj: E-bezpečí
„Rodiče se už nemohou vymlouvat, že kybersvětu nerozumí“
To, že nemají posílat své fotografie, děti často vědí, informaci ale neumí v praxi aplikovat. „Od dětí chceme něco, co nezvládá dospělá populace. Mít informaci a umět ji aplikovat nejsou stejné věci,“ vysvětluje.
Složitost prevence ilustruje na sdílení hesel a přístupů. To je podle ní něco, co ví každý dospělý, že nemá dělat, a i přesto se značná část stane obětí podvodu. „Uvědomme si, co chceme od dětí, když sami dospělí v tomhle selhávají,“ zdůrazňuje Dušková.
Ve chvíli, kdy si dítě zakládá profily na sociálních sítích nebo v online hrách, by rodič neměl stát stranou a měl by být průvodcem. „Úspěšná prevence je postavena na rodiči, který s dětmi komunikuje a zajímá se o to, co v online světě dělají,“ poznamenal Kopecký.
Právě běžné sdílení každodenních online zkušeností je klíčové. Pokud dítě není zvyklé mluvit s rodičem o tom, co na internetu dělá a zažívá, často se na něj neobrátí ani ve chvíli, kdy se ocitne v ohrožující situaci. „Bylo by fajn, kdyby rodiče přijali konečně kybersvět jako nedílnou součást života dětí,“ říká Dušková.
Od nevinné konverzace k „sextortion“
Vydírání intimními materiály patří k nejzávažnějším rizikům spojeným se sextingem. Jakmile má pachatel k dispozici citlivé fotografie nebo videa, je pro dítě velmi obtížné kontakt ukončit.
Sextortion často začíná tím, že pachatel dítěti nabídne vlastní intimní materiál, na který dítě reaguje svými fotografiemi „na oplátku“. „Bohužel tato výměna velmi často končí vydíráním. Pachatel požaduje peníze, další fotografie či někdy dokonce schůzku,“ popisuje Kopecký.
K navození důvěry dochází poměrně snadno, vyděrač se často vydává za vrstevníka. Co podle Duškové potvrzuje i dokument V síti a také hraje svou roli, je přirozená autorita staršího člověka. „Děti jsou vedené k tomu, že dospělí se prostě poslouchají,“ vysvětluje.
Mnoho dětí pak o problému nikomu neřekne. „V jednom z výzkumů jsme zjistili, že děti se bojí nepochopení či obviňování a viktimizace, a proto při takových zkušenostech často mlčí,“ říká Šaradín Lebedíková.
Rizika sextingu ale nespočívají jen ve zneužití fotek cizím člověkem. Z dobrovolné intimní komunikace může velmi snadno vzniknout materiál, který zákon považuje za dětskou pornografii. Jakmile se takový obsah vytvoří nebo začne šířit, nejde už o problém, který by bylo možné řešit na úrovni školy. V uplynulém roce policie evidovala zhruba 150 případů s charakterem šíření dětské pornografie.
Dnes už je podle policejního mluvčího Jakuba Vinčálka informovanost výrazně vyšší než dříve, i přes to si ale nezletilí často neuvědomují, že páchají trestnou činnost.
Problematické jsou podle Vinčálka zejména situace, kdy si mladiství ve vztahu vyměňují intimní materiály a po rozchodu je jeden z partnerů zveřejní. „Tyto vztahy zpravidla dlouho nevydrží a po rozchodu se může stát, že se jeden z partnerů pomstí zveřejněním intimního obsahu, což je trestné a jedná se o šíření dětské pornografie,“ popisuje mluvčí policie.
Škola je až na posledním místě, říkají výzkumy
Data České středoškolské unie říkají, že typickým zdrojem informací pro středoškoláky je internet a vrstevníci – až poté jsou to rodiče, média a na posledním místě škola. Klíčoví jsou sice rodiče, s dětmi by ale systematicky měla pracovat i škola. „Na aktivního rodiče totiž navazují učitelé, přičemž zásadní je jejich spolupráce. Mají přece společný cíl, dítě, které se bude bezpečně chovat v online prostředí,“ zdůrazňuje Kopecký.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání podle mluvčího Národního pedagogického institutu Radka Melichara s riziky digitálního prostředí u mladších dětí v didaktických materiálech počítá, ač přímo sexting samostatně neřeší.
Rodiče i učitelé by tak měli k prevenci přistupovat systematičtěji a rizika číhající v kyberprostoru řešit s dětmi častěji. „Tak jako potřebujeme, aby rodiče kontinuálně edukovali děti, tak potřebujeme kontinuálně na tu problematiku rodiče upozorňovat. Nestačí informaci přijmout jednou, je potřeba si ji připomínat téměř jako každodenní předpověď počasí,“ uzavírá Dušková.
