Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na peníze z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) v minulosti spoléhaly stovky tisíc domácností. Další teď čekají, co bude s dotační podporou na energeticky úsporná opatření dál. Od spuštění Nové zelené úsporám v roce 2009 do konce roku 2025 pomohla s financováním celkem 555 tisíc projektů, přičemž žádosti o dotace odpovídaly hodnotě téměř 137 miliard korun.
„Díky podpoře z programu Zelená úsporám a Nová zelená úsporám bylo ušetřeno více než 42 tisíc TJ energie, tj. přibližně 11,7 TWh,“ říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Toto množství odpovídá zhruba 36 procentům roční výroby energie v českých jaderných elektrárnách.
Největší částka byla vynaložena na zateplování rodinných a bytových domů. Na jeho podporu šlo 67 miliard korun a celkem se za ni zateplilo 185 tisíc budov. Některé projekty sice vznikaly i bez dotační podpory, ale většina domácností právě na zateplování financování z evropských prostředků využila.
Nová zelená úsporám
Dotační program Nová zelená úsporám byl spuštěn v roce 2009. Měl motivovat domácnosti, jak rodinné, tak bytové domy, ke snižování spotřeby energií prostřednictvím podpory energeticky úsporných opatření. Žadatelé tak mohli získat dotaci například na zataplení domu, výměnu oken, výměnu zdroje vytápění za ekologičtější variantu v podobě tepelného čerpadla, instalaci solární elektrárny či na zachytávání dešťové vody.
„Troufám si říct, že většina rekonstrukcí byla podpořena nějakou formou dotace, a to jak v případě rodinných, tak i bytových domů. O dotaci nežádali především ti, kteří z nějakých důvodů nemohli, protože například nesplňovali podmínky, neměli dostatek vlastních financí nebo se obávali byrokracie. Z průzkumu STEM víme, že pětina Čechů (20 procent) už někdy o dotaci úspěšně zažádala,“ říká architektka Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.
Renovace jsou obzvlášť nákladné u bytových domů a program Nová zelená úsporám byl pro bytová družstva a společenství vlastníků základním pilířem jejich financování. V předchozích třech letech podle Státního fondu životního prostředí dokonce 60 procent žádostí o dotace podala bytová družstva a společenství vlastníků jednotek.
Budoucnost programu už je přes tři měsíce nejistá, což bytovkám znemožňuje posunout rozhodování o renovaci dál. „Bez dlouhodobě předvídatelného programu není možné získat souhlas vlastníků ani odpovědně plánovat investice,“ varuje Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev.
Co do počtu bylo nejvíce projektů z Nové zelené úsporám podpořeno v oblasti fotovoltaiky. Solární elektrárnu si díky dotaci pořídilo 240 tisíc domácností s dotacemi za celkem 40 miliard korun. K tomu program podpořil 37 tisíc solárních termických systémů, tedy zařízení k ohřívání vody pomocí střešní fotovoltaiky. Na tyto technologie vydal 2,4 miliardy korun.
| Opatření | Počet realizací | Výdaje na dotace |
|---|---|---|
| Zateplení u rodinných a bytových domů | 185 tisíc | 67 miliard Kč |
| Solární fotovoltaický systém | 240 tisíc | 40 miliard Kč |
| Solární termický systém | 37 tisíc | 2,4 miliardy Kč |
| Novostavby domů | 4,5 tisíc | 1,9 miliardy Kč |
| Nízkoemisní zdroje energie (tepelná čerpadla a kotle na biomasu) | 92 tisíc | 8,6 miliardy Kč |
Žadatelé rovněž mohli získat dotaci na novostavbu tzv. pasivních domů, které spotřebují jen malé množství energie oproti běžným novým domům. Na ty šlo 1,9 miliardy korun, které si rozdělilo 4,5 tisíce úspornějších novostaveb.
Nová zelená úsporám rovněž přispívala na výměnu zdrojů vytápění za úspornější a ekologičtější varianty. Dohromady jich jen NZÚ zafinancovala 92 tisíc, přičemž celkem na ně vydala 8,6 miliardy Kč.
Od roku 2014 do loňska domácnosti požádaly o 55 tisíc tepelných čerpadel za 5,5 miliardy a 24 tisíc zdrojů na biomasu za 1,9 miliardy korun. Do roku 2013 se oba typy vytápění počítaly v rámci programu dohromady. Za čtyři roky domácnosti vyměnily 13 tisíc špinavých kotlů a na nové, ekologičtější získaly 1,3 miliardy korun.
Část prostředků z dotací navíc stát získá zpět ve formě DPH a dalších daní. „Program Nová zelená úsporám je hodnocen jako významný finanční nástroj se socioekonomickým efektem a návratností prostředků do státního rozpočtu. Přesný výpočet návratnosti celkové investované podpory z programu do státního rozpočtu by vyžadoval náročné modelování, kdy se v čase liší jednotlivé parametry a přínosy podle struktury projektů, doby realizace a sazeb DPH atd.,“ říká Krejčí.
Stopka dotacím, stopka renovacím
Nové projekty, ať už z oblasti zateplování či solárních instalací, jsou od loňska v přípravě. Jejich realizace se však podle zástupců stavebního sektoru nikam neposouvá, za čímž stojí právě pozastavení žádostí o dotace. Některé domácnosti už nestihly podat žádost před tím, než se prostředky vyčerpaly.
Zastavení dotační podpory by ale mělo nejen dopad na rozpočty domácností, ale také na zakázky mnoha tuzemských stavebních firem. „Program Nová zelená úsporám je pro stavebnictví klíčový nejen z pohledu zakázek, ale především jako stabilní rámec pro dlouhodobé investice. Jakákoli náhlá změna nebo omezení podpory bytových domů by znamenala okamžité zastavení stovek připravovaných projektů,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Stavební firmy by po odepsání programu přišly o podstatnou část zakázek. Už nyní trh s rekonstrukcemi v podstatě zamrzl, protože zákazníci i stavební firmy vyčkávají, co bude dál. „V případě novostaveb to takový efekt nemá, tam se staví dál. Z pohledu trhu je největším problémem právě nejistota. Když domácnosti a SVJ nevědí, zda a za jakých podmínek podporu získají, projekty se neposouvají do realizace,“ říká Kubů.
To pak podle ní dopadá nejen na domácnosti, ale i na projektanty, realizační firmy i navázané profese. „To je obzvlášť problematické v situaci, kdy tempo obnovy je nízké a značná část bytových i rodinných domů zůstává energeticky neefektivní,“ dodává architektka.
„Nejcitelněji by dopady pocítily malé a střední stavební a montážní firmy v regionech, které jsou na plynulém chodu programu existenčně závislé. To by se nevyhnutelně promítlo i do zaměstnanosti,“ dodává Nouza.
V ohrožení jsou nyní podle svazu stovky připravovaných projektů na renovaci bytových domů, což představuje investice v řádu desítek milionů korun.
„Vlastníci bytových domů reagují na rostoucí ceny energií i zpřísňující se požadavky na energetickou náročnost budov. Pokud by byla podpora náhle omezena, celý proces renovací bytových domů by se prakticky zastavil,“ říká Vysloužil.
Bytové domy čerpaly dotace hlavně kvůli ochraně před cenovými výkyvy a reagovaly tak i na přísnější unijní požadavky na energetickou náročnost budov. Evropská směrnice o energetické náročnosti budov požaduje, aby se do roku 2030 snížila spotřeba energie ve stávajících obytných budovách o 16 procent a do roku 2033 o 20 až 22 procent. Do roku 2050 by měly být všechny evropské budovy bezemisní.
Proto je důležité, aby stát zaměřil dotace na opatření pro snížení spotřeby energií. „Plošné dotace byly vhodným nástrojem v době energetické krize a extrémních cen. V období stabilizace energetického trhu může být efektivnější kombinace cílených dotací, například pro veřejné budovy či nízkopříjmové domácnosti, a zvýhodněného financování pro ostatní vlastníky,“ říká Kubů.
Svazy proto žádají vládu o jasný signál, co bude s Novou zelenou úsporám dál. Nejistotu do sektoru vnáší nedávná protichůdná vyjádření členů vlády o tom, zda bude pokračovat v dotační podpoře, nebo bude domácnostem poskytovat jen půjčky.
Havlíček: Dotace nemá být hlavní motivací
Pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě) uvedl, že v řádu týdnů představí program, který bude postaven především na zvýhodněných a garantovaných úvěrech. Začátkem února se k tématu vyjádřil už konkrétněji i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
„Hlavním motivátorem by nemělo být, že někdo dostane dotaci. Hlavní motivací třeba k zateplení má být, že se to časem vyplatí, třeba za sedm, deset či patnáct let,“ uvedl Havlíček. Hlavním důvodem upuštění od přímé dotační podpory byl nedostatek financí.
Premiér Andrej Babiš však před týdnem prohlásil, že na dotace se budou hledat peníze. Jejich zachování je navíc jedním z bodů volebního programu hnutí ANO. „Budeme pokračovat v úspěšném programu Nová zelená úsporám a podpoříme energeticky úsporné projekty pro další statisíce domácností v rodinných i bytových domech včetně paneláků,“ uvádí dokument.
Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády Babiš uvedl, že mezi hlavními úkoly pro nového ministra životního prostředí, na něhož Motoristé nominovali poslance Igora Červeného, bude právě Nová zelená úsporám.
