Takhle tvrdý trenér Rulík ještě nebyl. I přes výhru se pustil do hokejistů

Hotovo, splněno. Malér se nepřihodil, Česko nastoupí ve středu v 16:40 proti Kanadě. Ale že by reprezentace budila velké emoce a zapalovala fanoušky doma, to ne.

Dány nejvíce motal Martin Nečas, který si drží vysoký standard. Dal gól, na jeden nahrál, soupeř se na něm i vyfauloval. Při oslabeních několikrát čaroval brankář Lukáš Dostál. Ale jinak? „Když to řeknu úplně na rovinu, spokojení určitě nejsme. Hráčům pogratuluji k vítězství, ale pak přijde to, co ještě ode mě neslyšeli,“ spustil trenér Radim Rulík.

Přitom výrazný proslov pronesl už během zápasu. Český tým vypadal zvláštně, měkce, jako by se chtěl na něco šetřit. „Mdlé to bylo a bez energie, já vím,“ upřímně odvětil obránce Radim Šimek. „Už před zápasem mi to přišlo, jako když vůbec nejdeme hrát play off olympijských her. Spíš jako když si jdeme zahrát nějaké třicáté kolo ligy.“

Do české šatny pak vtrhla o druhé přestávce bouře. Nejdřív na sebe mluvili hráči, pak s ostrou kritikou přišel Rulík. Nastoupil mezi Tomáše Hertla, Davida Pastrňáka a Romana Červenku jinak než dřív. Ostře. „Všichni si k tomu něco řekli, pan Rulík spustil, že tady nehrajeme žádný individuální sport, ale reprezentujeme Českou republiku. Tady máme státní znak a podle toho bychom měli hrát,“ dodal Šimek.

Šok? Takhle tvrdý trenér nikdy na reprezentační úrovni nebyl. Ale při vrcholu cyklu, který se rozjel zlatým MS v Praze 2024, měl potřebu rozpoutat tsunami. „Je dobře, že to všechno zaznělo,“ přikývl Šimek.

Motivem pro důrazný proslov byly fáze zápasu, kdy se hromadila vyloučení a celý tým působil ospale. Jako by si zakázal fyzickou hru. Dánové díky tomu těsně před přestávkou snížili na 2:3. „Taky tohle umím, no,“ nejdřív nesměle kouč glosoval atmosféru druhé přestávky.

Postupně byl sdílnější: „Cítil jsem, že je to potřeba. Nechtěl jsem, abychom dopustili překvapení. Pořád jsem si říkal, že máme vyšší kvalitu, zkušenosti, ale je potřeba zápas odmakat a hrát pro mužstvo, pro Česko, pro fanoušky.“

Stoprocentně si však věci do sebe nesedly ani pak. „Hůůů. Jeeej,“ ozývalo se v posledních minutách, když Dánsko mělo dvě přesilovky a v závěru hrálo ještě bez brankáře. Stačil jeden odraz, jedna teč a soupeř mohl zápas poslat do prodloužení.

Ve stejné fázi olympiády vypadlo Česko už před čtyřmi roky v Pekingu, když prohrálo se Švýcarskem. Ale tehdy na turnaji chyběli hráči z NHL. Teď by závora od Dánska působila jako mnohem větší šok.

Celé utkání bylo plné zbytečných českých faulů a zvláštních momentů.

Příklad? David Tomášek objížděl bránu, chytře nahrál za sebe, což Dánové nečekali. Ale nepočítali s tím ani spoluhráči. Když někam letěl puk, hlavně v prvních čtyřiceti minutách bylo vidět, jak po sobě nejdříve hráči koukají, kdo vlastně za ním vyrazí.

Nebo situace, kdy Nicklas Jensen u střídačky zezadu povalil Davida Pastrňáka. Když se podobná věc stala Kanadě a Nathan MacKinnon dostal od francouzského soupeře ránu do obličeje, hned se vydal na pomstu Tom Wilson. Česká skupina útok na svou hvězdu přešla bez povšimnutí. Působilo to dojmem, že všichni chtějí zápas tak nějak přežít.

Zatím nejlepší výkon tým předvedl v první třetině úvodního duelu s Kanadou, kdy v posledních sekundách inkasoval na 0:1. Od té doby takhle disciplinovaně nehrál.

„Během zápasu to může být i strachem o výsledek,“ pronesl český kouč. A nakousl ještě jednu myšlenku: „Pak tam mohou být ještě jiné aspekty. Ale ty nechci teď řešit, jsme ještě v turnaji. Nechci to vytahovat.“ Nakonec svůj pohled nedokončil.

Jako by mířil k tomu, že hráči neberou olympiádu úplně vážně. Nebo ne tak vážně jako zmíněné mistrovství světa v Praze 2024, ze kterého chtěl kouč vycházet a plánoval, že osa z českého turnaje posune výkon ještě výš.

Tenhle předpoklad v Miláně ještě nezafungoval.

Ve středu přitom nepůjde moc co testovat. Reprezentace se podruhé potká s Kanadou, která se ještě dávala dohromady, když turnaj začínal. Po třech zápasech vypadá jako jeden z nejsilnějších týmů v historii ZOH. Nebezpečí hrozí od každé formace, v sestavě je přetlak, hvězdy dávají hodně gólů a bodují velkým důrazem.

Kanada se nachází na úplně opačném pólu, než kde je momentálně český tým. „Máme tady úžasnou partu, každý v ní chce být co nejdéle. S Kanadou budeme bojovat, abychom tady zůstali,“ pronesl bek Jan Rutta.

Pak všichni hráči napochodovali do kabiny a uslyšeli od trenéra ještě jednou nepříjemná slova.

Ve středu odpoledne uvidíme, co kritika s kabinou udělala. „Řeknu to jen takhle. Pokud se neprobereme a budeme hrát jako s Dány, hrozí, že to skončí ostudou,“ dodal ještě Šimek.