Článek
Polsko připravuje žalobu, v níž bude žádat Rusko o reparace za zločiny spáchané v době sovětské nadvlády. Informoval o tom server Financial Times (FT). Rusko podle polských serverů označilo snahu Varšavy za nešikovnou. Zatím není známé, jaký finanční obnos bude Polsko po Rusku požadovat. V obdobné reparační žalobě vůči Německu za zločiny spáchané za druhé světové války žádalo 1,3 bilionu eur (31,6 bilionu korun).
Bartosz Gondek, kterého polský premiér Donald Tusk pověřil vedením institutu pro vyšetřování ruských historických zločinů, uvedl, že toto šetření bude daleko rozsáhlejší než šetření zvěrstev spáchaných nacistickým Německem. Vedle druhé světové války se totiž bude soustředit na následujících více než 40 let sovětské nadvlády.
Podle Gondeka je předčasné odhadovat, zda bude požadovaná částka vyšší než ta, kterou Varšava vyčíslila Berlínu v roce 2022. Výzkum označil za dlouhodobý projekt, jehož průběhu brání mimo jiné to, že jeho tým přibližně deseti polských historiků nemůže získat přístup do ruských archivů. Další problém podle něj představuje nedůvěryhodnost dobových dokumentů, z nichž velkou část úřady za sovětské nadvlády zfalšovaly či zničily.
Kreml dlouhodobě popíral účast na válečných zločinech na polské půdě. Zodpovědnost za katyňský masakr, při němž ruská tajná policie zastřelila na 22 tisíc Poláků, uznal až v roce 2010 ruský parlament. Avšak od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 prosazuje prezident Vladimir Putin podle FT revizionistický přístup k historii.
„V odpovědi na polské požadavky na reparace od Ruska možná Moskva zašle odkaz na záznam opery Ivan Susanin,“ okomentovala podle serveru gazeta.pl zprávy mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Toto dílo vypráví příběh ruského rolníka, který měl za polsko-ruské války na začátku 17. století dovést polské vojsko k nově zvolenému carovi. Aby panovníka zachránil před smrtí, nabídl Susanin vojákům zkratku a zavedl Poláky do bažin, kde s nimi zahynul, připomíná server.
Nárok Polska vůči Německu zůstává i po několika letech nevyřešený a vyvolává spory jak v diplomatických vztazích mezi zeměmi, tak na domácí půdě. Německo uvádí, že otázka reparací byla v souladu s mezinárodním právem vyřešena po druhé světové válce. Opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) naopak kritizuje vládní koalici, že od převzetí moci v roce 2023 neudělala pro získání reparací dostatek.
Polský europoslanec Arkadiusz Mularczyk z PiS, který dříve vedl komisi stanovující požadavek na reparace od Německa, uvedl, že jeho strana také plánovala žádat odškodné po Rusku. Obvinil Tuskovu vládu, že toto téma používá k odvedení pozornosti od svého neúspěchu při získávání reparací od Berlína.
FT připomíná, že navzdory tomu, že Německo reparační požadavky Polska odmítlo, tamní kancléř Friedrich Merz učinil kroky k usmíření obou zemí v této otázce. Zavázal se například k výstavbě památníku pro Polsko v Berlíně či k navrácení předmětů, které nacistická armáda odnesla při rabování v zemi.
