Článek
„Nemusím to vysvětlovat!“ pronesl minulý týden v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita americký velvyslanec ve Varšavě Thomas Rose.
Popuzené odpovědi předcházel dotaz na to, proč ambasador přerušil kontakty s předsedou polské sněmovny, ale Spojené státy zároveň udržují vztahy s ruským diktátorem Vladimirem Putinem.
Předseda sněmovny na blacklistu
Předseda polského Sejmu Włodzimierz Czarzasty se dostal na velvyslancovu černou listinu, protože odmítl podepsat nominaci amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Podle politika si ji současný šéf Bílého domu nezaslouží.
Krok amerického vyslance vzbudil v Polsku kritické ohlasy. Lidé na síti X dokonce Roseovi psali, aby se sbalil a jel domů. Ambasador pak, zřejmě pod tlakem emocí, ze soukromého účtu odpověděl, zda s sebou má vzít z Polska i americké vojáky.
Druhý den vzkaz smazal a ve zmíněném rozhovoru ujišťoval, že zhruba deset tisíc amerických vojáků v Polsku „samozřejmě zůstane“. „Ledaže by se Polsko z nějakých neuvěřitelně hloupých důvodů rozhodlo, že už je nechce,“ odpověděl Rose v osobitém stylu.
Do funkce ho vybral Trump loni v únoru a do Varšavy dorazil na podzim. Kromě ostřejší rétoriky s ním ale přišla i jedna další – a velmi zásadní – změna.
Průzkumy: Trump zvyšuje antipatie k USA
Od Trumpova návratu do Bílého domu se v Polsku poprvé po desetiletích láme proamerická nálada. Propad se odráží i v průzkumech. Podle čísel SW Research teď Spojené státy nepovažuje za důvěryhodného spojence 53 procent Poláků.
Ke změně došlo i v pravidelné anketě státního výzkumného centra CBOS. V průzkumu sympatií a antipatií k jiným národům tradičně jako oblíbenci vycházejí Italové (58 procent) a za nimi Češi (55 procent).
Vysoko se u Poláků drželi i Američané, jenže ti se podle aktuálních čísel o 11 procentních bodů propadli. Příznivě o nich smýšlí 47 procent respondentů. Ve srovnání s rokem 2023 je to propad dokonce o 23 procentních bodů.
„Spojoval bych to s tím, že jsme poprvé poznali tak nepříjemnou, arogantní tvář Ameriky. Hlavně skrze prezidenta Trumpa, trumpismus a ten typ ‚američanství‘, který s tím souvisí,“ vysvětlil nedávno deníku Gazeta Wyborcza sociolog Mikołaj Pawlak z Varšavské univerzity.
Reportáž Seznam Zpráv z Dánska:
Podle profesora byli Poláci Američany fascinováni, dokud je v rovině deklarací brali jako sobě rovné. „Chápali jsme náš nižší status, dokud nebyl tak okatý. Jiné je to ve chvíli, kdy nás náš patron začal ponižovat, když Amerika v osobě Donalda Trumpa sedí v křesle a říká nám, abychom před ní klekali a za všechno se omlouvali,“ objasnil.
Pawlak mluvil o posilování obav, že se z tradičního spojence může stát „imperátor“, který Polsko nejenže bere jako vazala, ale zároveň ho může i prodat. Takové přesvědčení podporují Trumpovy výpady proti Dánsku ve věci Grónska, ale také vřelé vítání jeho ruského protějšku.
„Vztah k Američanům se může vrátit do původního bodu, až bude prezidentem někdo méně nekonvenční. Zároveň se ale polská společnost pomalu začíná podobat společnostem západní Evropy a tohle sbližování může způsobit, že stejně jako západní národy budeme vůči Američanům skeptičtější,“ dodal profesor.
Jak je na tom Trump v Evropě?
Potvrzují to i data z mezinárodního průzkumu, který každoročně skládá síť výzkumných agentur sdružených v Gallup International. Podle čísel z roku 2025, zveřejněných letos v lednu, je Donald Trump v západní Evropě výrazně neoblíbenější než ve střední a východní části kontinentu.
Zatímco v Česku byla loni Trumpova oblíbenost na minus 21 bodech, v Polsku to bylo minus 39. V západní Evropě přitom neoblíbenost současného šéfa Bílého domu dosáhla vysokých minus 84 bodů v Dánsku a podobně i ve Švédsku. V Německu to bylo minus 72.
Trump v Evropě: západ ho odmítá, východ je mírnější
Mapa založená na datech z průzkumu Gallup International Association ukazuje, že Evropa vnímá Donalda Trumpa výrazně rozdílně podle geografické osy západ/východ. V západní a severní Evropě je jeho „čisté saldo sympatií“ (tedy NET skóre) extrémně negativní.
Trump je tam symbolem agresivního populismu a transakčního přístupu k Evropě. V regionu, který si dlouho spojoval USA s liberálním řádem a bezpečnostní garancí, se z něj stala toxická značka.
Ve střední a východní Evropě je obraz méně jednotný a v průměru méně negativní. V Rumunsku je Trump jako v jediném z členských států EU v plusu.
Změna evropské nálady se přitom netýká jen Trumpovy osobnosti, ale stále více i samotných Spojených států jako geopolitického aktéra. V Německu to ukazuje nový bezpečnostní průzkum institutu Allensbach, který se dělá každoročně pro strategické centrum německé armády.
Propad Ameriky u Němců
Na otázku, ze které země bude v příštích letech vycházet největší hrozba pro světový mír, letos 65 procent Němců odpovědělo, že z USA. O rok dříve to bylo 46 procent a ještě v roce 2024 viděla Spojené státy jako hrozbu jen necelá čtvrtina dotázaných.
Němci zároveň rychle ztrácejí víru v to, že by Washington automaticky bránil Evropu. Jen 32 procent respondentů věří, že by Spojené státy vojensky pomohly, pokud by byl napaden evropský stát NATO.
Zatímco v Polsku se dnes proměňuje obraz Ameriky z patrona bezpečnosti na stát, který začal své spojence ponižovat, v Německu se v části veřejnosti proměňuje ještě tvrději: V obavu, že se z klíčového spojence stává nevyzpytatelný hráč.
Stabilní naopak zůstává německé i polské vnímání Ruska.
Ve zmíněném německém průzkumu Allensbachu označilo Rusko jako zemi, ze které bude v příštích letech vycházet největší hrozba pro světový mír, 81 procent respondentů. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 jsou čísla stálá.
Němci tedy Spojené státy nově vnímají jako problém, ale Putinovo Rusko je v jejich očích pořád „hlavní padouch“ evropské bezpečnosti. Rusko dominuje i polskému žebříčku neoblíbenosti – podle CBOS k němu cítí antipatii 78 procent Poláků.
Přímo šéf Kremlu Vladimir Putin pak v průzkumu Gallup International získal od Poláků skóre minus 83 bodů (platí, že čím níž je číslo pod nulou, tím větší je převaha odporu nad sympatiemi). To je jedno z nejhorších čísel v celé Evropě a ukazuje, že polská společnost Putina vnímá prakticky jednoznačně jako nepřítele, a to napříč politickými tábory.
Podobně je to i v baltských státech a ve Skandinávii. Ve střední a východní Evropě ale situace není tak jednolitá. Putina méně negativně vnímají Češi (minus 51), Maďaři (minus 34) a Slováci (minus 27). V Bulharsku je Putinovo skóre ještě lepší: minus 18.
Putin v Evropě: nejhorší obraz na severu a u ruských hranic
V případě Vladimira Putina je evropský obraz mnohem jednoznačnější než u Trumpa. Putin je v průzkumu Gallup International neoblíbený prakticky všude.
Extrémně negativní výsledky vykazují země severní Evropy a státy, které se dlouhodobě cítí Ruskem bezprostředně ohrožené: Dánsko, Švédsko, Finsko, Estonsko a Polsko. V těchto zemích je Putin vnímán jako ztělesnění hrozby, nikoli jako „kontroverzní zahraniční lídr“.
Ve střední a jihovýchodní Evropě jsou výsledky o něco méně dramatické, ale stále negativní. Mapa tak ukazuje, že i tam, kde je postoj k Rusku měkčí, převažuje jasná nedůvěra a odpor. Zatímco u Trumpa Evropa působí rozděleně, u Putina je společný jmenovatel zřejmý: Napříč kontinentem jde o politika, který je pro většinu veřejnosti symbolem války a destabilizace.
Rozdíl mezi západem a východem Evropy je v číslech viditelný, ale v součtu vede k jedné společné emoci: k nejistotě. Rusko zůstává pro Evropany symbolem hrozby, zatímco Trumpova Amerika se proměňuje v symbol nevyzpytatelnosti.
