Článek
O očkování se teď vede velký boj. Zatímco lékárny vyzkoušely, že lidé mají zájem se tam nechat očkovat proti chřipce, praktičtí lékaři upozorňují na to, že takový krok stejně se zlepšením proočkovanosti nepomůže.
Je to přitom jeden z mnoha veřejných sporů, který se mezi jednotlivými zdravotnickými odbornostmi v poslední době vede. Konkrétně se lékaři a lékárníci už loni v létě střetli také o doplňky stravy. Naopak málo je slyšet odpověď na to nejzákladnější – co z toho bude mít pacient.
Každý průzkum u očkování říká něco jiného
Sdružení praktických lékařů teď v souvislosti s očkováním představilo průzkum, že lidé o něj jinde než v ordinacích nebo nemocnicích prakticky nemají zájem. V lékárnách by se podle šetření společnosti INRES nechalo očkovat jen 3,4 procenta lidí.
„I kdyby se tak v lékárně nechali naočkovat všichni, kteří si to přejí, tak nemůže dojít k relevantnímu zvýšení proočkovanosti proti chřipce v České republice. Z mého pohledu je očkování v lékárnách možné, ale není to recept na zvýšení proočkovanosti,“ popisuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Existují ale i průzkumy s opačnými výsledky. Jeden z nich představil před časem think-tank Ministr zdraví. Z průzkumu agentury Behavio pak plyne, že pro nebo spíše pro očkování v lékárnách by bylo 55 procent lidí.
„Z našich dat plyne, že dostupnost péče je pro občany zásadním faktorem při nahlížení na kontakt s praktickým lékařem či lékárníkem. K oběma profesím mají lidé důvěru,“ uvedla Martina Bulánková, ředitelka think-tanku Ministr zdraví, že ze sporů mezi jednotlivými odbornostmi rozhodně pacient netěží.
Co je v tomto ohledu důležité připomenout, Česko má dlouhodobě naprosto tragickou proočkovanost proti chřipce. U nejzranitelnější skupiny lidí nad 65 let, kde se nemoc může velmi lehce zvrtnout, saháme sotva na 25 procent. Mezinárodní doporučení ale mluví o 75procentní proočkovanosti.
Loni na podzim proto Ministerstvo zdravotnictví zaštítilo pilotní projekt očkování v lékárnách. Kapacity se velmi rychle naplnily, očkovat se nechalo o říjnových víkendech přes 700 lidí, třetina vůbec prvně v životě.
„Dovolím si být trošičku cynický. Ale co pilotní projekt ukázal? Že praktický lékař je schopen očkovat mimo svou ordinaci a ordinační hodiny, klidně i o víkendu a v lékárně,“ naráží Šonka na to, že při pokusném projektu očkovali v lékárnách právě lékaři, protože lékárníci do změny zákona nic takového dělat nemohou.
Podle Šonky je potřeba vyřešit daleko palčivější záležitosti. Například problém s objednávkami vakcín, které dnes dělají lékaři samostatně a nemohou si dovolit jich koupit příliš navíc, protože každá nevyočkovaná látka pro ně znamená ztrátu.
Stejně tak by se podle Šonky mělo nejprve vyřešit, aby mohli očkovat všichni lékaři, ne jen asi pětina jako dnes, a dalo se očkovat i během hospitalizace v nemocnici.
„Obávám se, že se nám z té debaty občas vytrácí pacient,“ říká k debatě o očkování prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Sám ale zmiňuje, že mezi lékaři a lékárníky se i v této oblasti v něčem spolupráce daří. A to například při odborné diskuzi s Českou vakcinologickou společností o odborných kurzech pro lékárníky právě ohledně očkování. Jenže to přebíjí spory, kterých se v poslední době zrovna neobjevilo málo.
Zájmy lékařských skupin
Prezident České lékařské komory Milan Kubek dlouhodobě kritizuje předávání kompetencí nelékařským profesím, nejen lékárníkům, ale i zdravotním sestrám. Vadí mu, že by stejnou práci jako lékaři dělali „levnější a snáze ovladatelní pracovníci“.
Naopak praktičtí lékaři by zase chtěli předepisovat širší paletu léků svým pacientům, ne všechny totiž mohou, nebo vydávat léky v ordinaci. Proti tomu se ale zase staví specialisté z ambulancí nebo lékárníci.
Přitom jestli něco dlouhodobě z průzkumů vychází, navzdory některým protichůdným výsledkům – že pacienti prostě jen chtějí kvalitní, dostupnou a bezpečnou zdravotní péči. A kdo jim ji poskytne, rozhodně nemají na prvním místě.
„Pokud chceme skutečně zlepšit zdraví populace, pak cesta člověka k prevenci musí být co nejkratší. Toho lze dosáhnout rozšířením kompetencí nejen lékárníkům, ale také sestrám a praktickým lékařům. Každý z nich má svou nezastupitelnou roli v týmu první linie péče o zdraví lidí. A o jejich zdraví jde především,“ dodává Bulánková.
