Článek
Babišova vláda také rozhodne začátkem příštího roku o tom, zda dostavět další bloky jaderné elektrárny Temelín. Do roku 2031 mají vyrůst nové plynové zdroje. Při prezentaci nové vládní hospodářské strategie to uvedl vicepremiér Karel Havlíček. Její součástí je i dříve oznámený plán vykoupit akcie ČEZ.
Premiér v úvodu představení strategie zopakoval svůj plán revidovat systém emisních povolenek. V posledních týdnech opakovaně mluví o tom, že by se cena povolenek ETS 1, týkajících se výroby elektřiny, energeticky náročného průmyslu a letecké dopravy, měla zastropovat nebo jinak snížit. Za tímto účelem vzniká v EU „koalice takzvaných přátel konkurenceschopnosti“ řekl Babiš s tím, že jeho vize podpořila také italská premiérka Giorgia Meloniová a „nepřímo“ i německý kancléř Friedrich Merz.
„My musíme být aktivní a vysvětlovat to těm lídrům EU, protože ne všichni tuší, jak funguje průmysl, aby skutečně pochopili, jak je to důležité,“ dodal k emisním povolenkám premiér.
Vládní dokument dále počítá s investicemi do bytů a dopravní infrastruktury. Do roku 2030 se má ročně stavět v Česku 50 tisíc bytů, z toho deset tisíc postaví stát.
Dokument má stejnou strukturu a většinou i stejný obsah jako hospodářská strategie, kterou Havlíček představil už před volbami jako program ANO. Z finální verze ale některé pasáže vypadly.
Vybrané cíle nově schválené hospodářské strategie
1) Vyšší platy učitelů
Výdaje na vzdělávání se mají zvednout minimálně na šest procent HDP do roku 2030 (z dnešních cca 5,2 procenta), platy učitelů mají dosáhnout 130 procent průměrné mzdy (což je ale už dnes v zákoně). Cílem je přiblížit se vyspělým ekonomikám a zastavit odliv kvalitních pedagogů. Dokument počítá s reformou financování regionálního školství – návrat k jednoduššímu modelu financování „na žáka“. Má být zaveden systém pravidelného profesního hodnocení učitelů. Revize rámcových vzdělávacích programů má zúžit učivo na klíčové oblasti. Má dojít ke snížení roztříštěnosti zřizovatelů škol a k možnosti krajů převzít problémové školy.
2) České univerzity v top 500
Ambicí je dostat české žáky do roku 2035 mezi pět nejlepších zemí EU v testech PISA (matematika a přírodní vědy) a prosadit čtyři české univerzity mezi top 500 ve světových žebříčcích a alespoň jednu do top 200. U vysokých škol se navrhuje změna řízení – posílení role rektorů a správních rad. Do terciárního vzdělávání má jít 1,5 procenta HDP z celkových šesti procent. Cílem je, aby do roku 2035 mělo 30 procent lidí ve věku 25–64 let vysokoškolské vzdělání (z dnešních 27 procent).
Chybí mimo jiné konkrétní zmínka o tom, že do Česka má přijít sto tisíc lidí ze zahraničí do roku 2030. Nová verze, schválená vládou, říká jen to, že dojde ke „zvýšení počtu kvalifikovaných a prověřených zahraničních pracovníků“. Snížily se cíle pro výdaje na vědu a výzkum, vypadlo také slůvko „stoprocentní“ z pasáže o získání kontroly nad skupinou ČEZ.
Vypadl také původní závazek „snižování deficitu státního rozpočtu tempem do 0,5 procentního bodu ročně“. Nově se počítá jen s tím, že schodek zůstane „bezpečně pod hranicí tří procent“ v relaci k HDP.
Andrej Babiš v rámci veřejné prezentace dokumentu uvedl, že mezi lídry EU padají zábrany ohledně zadlužování a že Česko má s dluhem na úrovni 44 procent HDP dost velký prostor pro veřejné investice.
„Neakceptuju, že zadlužíme naše děti. Není to tak , je to naopak, musí se investovat a tím přijde růst,“ uzavřel premiér.
