Článek
Peter Kotlár nedávno vystoupil na půdě české Poslanecké sněmovny na semináři o covidu, který organizoval poslanec Jindřich Rajchl (za SPD). Slovenský vládní zmocněnec tam během svého projevu například varoval Česko před očkováním proti covidu.
„Jestliže někdo dává ten stejný jed dětem ještě dnes, neztrácejte čas a zastavte to. Okamžitě zasáhněte,“ hřímal od řečnického pultíku Kotlár.
Záhy po jeho návštěvě se přitom potvrdilo, že je obviněný z šíření poplašné zprávy. A to kvůli jeho tvrzení, že vakcíny proti koronaviru obsahují DNA, která dokáže tu u očkovaných změnit. Kotlár vycházel ze znaleckého posudku, který si nechal vypracovat od české molekulární genetičky Soni Pekové. Její analýzu později vyvrátila Slovenská akademie věd.
Policisté, kteří Kotlárův případ vyšetřují, požádali českou Akademii věd o další znalecký posudek, který by oba dokumenty porovnal. Vypracoval ho Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, že podle něj Soňa Peková ve své analýze špatně vyložila výsledky svých experimentů a že některé věci si v podstatě vymyslela. Množství DNA navíc zkresleně uvedla v počtu molekul místo podle hmotnosti, což vzbuzuje dojem, že jí je ve vakcíně nadměrně moc.
„Interpretuje, že když je tam tolik DNA, že ji tam dal někdo schválně, což se experimentem ani nedá dokázat,“ vysvětluje Jan Pačes. Podle něj je v podstatě nemožné, aby DNA ve vakcínách mohla člověka geneticky modifikovat.
Zpracovával jste posudek pro slovenskou policii k případu vládního zmocněnce Petra Kotlára. Můžete říci, jaké bylo zadání a k čemu jste dospěl?
Ano, slovenská policie o posudek požádala českou Akademii věd a nakonec to přes náš Ústav molekulární genetiky došlo až ke mně. Posudek jsem udělal. Měl jsem porovnat dva konkrétní dokumenty, protože jejich výsledky se navzájem lišily. Dostal jsem otázky a na ty jsem odpověděl, ale protože ten posudek není veřejný a ten případ je stále aktivní, tak o tom nemohu mluvit.
Rozumím. Ale oba ty dokumenty veřejné jsou. Soňa Peková s Peterem Kotlárem a americkým kardiologem Richardem M. Flemingem sepsali své závěry do článku a stejně tak je veřejná i analýza Slovenské akademie věd, která to vyvrací. Jak tedy hodnotíte práci Soni Pekové?
Soňa Peková dostala za úkol změřit množství DNA v mRNA vakcínách, což udělala. Provedla to metodami, které jsou pro to vhodné. Problém ale nastal při interpretaci výsledků.
Můžete tedy vysvětlit, k čemu dospěla?
Řeknu to trochu zeširoka. Výroba mRNA vakcín vypadá tak, že se nejprve připraví DNA vektor, což je malá kruhová molekula DNA, ze které se pomocí polymerázy vyrábí mRNA. Když se té mRNA vyrobí hodně, tak se DNA izoluje pryč a její zbytky, aby nic nedělaly, se rozbijí na malé kousky. Jde o takové bezpečnostní opatření.
DNA - to je informace. Proto je tak důležitá. Má ale význam, jen když je v celku. Představte si, že máte časopis a jeho obsah rozstříháte na písmenka a smícháte je. Pořád tam všechna písmenka jsou, ale informace už tam není. S rozbitou DNA je to stejné.
Její zbytky se udávají v pikogramech, tedy podle hmotnosti, a ne podle počtu molekul. To je důležité, protože DNA může být různě dlouhá. To znamená, že se pak může lišit počet molekul o několik řádů, ale váha zůstává stejná.
No a Soňa Peková v tom článku udává počty molekul, a ne váhu. Počet molekul se pak laikovi může zdát dost veliký a může z toho být nervózní.
Peter Kotlár v Praze
Peter Kotlár a Soňa Peková na semináři v Poslanecké sněmovně.
Slovenský vládní zmocněnec pro vyšetřování covid managementu Peter Kotlár vystoupil v Praze na semináři v Poslanecké sněmovně, který pořádal poslanec Jindřich Rajchl. Jsou spolu v kontaktu už od roku 2024 a podobně dlouho trvá i spolupráce Kotlára s českou molekulární genetičkou Soňou Pekovou. Ta pro něj zpracovala znalecký posudek o mRNA vakcínách.
Zatímco Kotlár kvůli výrokům o vakcínách proti covidu čelí obvinění z šíření poplašné zprávy, Soně Pekové zase hrozí, že přijde o znalecké razítko. Ministerstvo spravedlnosti s ní totiž vede řízení o odebrání tohoto oprávnění. Její práce podle úřadu představuje „nebezpečný zdroj manipulace se strachem veřejnosti“. Ona si za ní ovšem dál stojí, což potvrdila i ve své řeči na covidovém semináři, kterého se rovněž účastnila.
Kvůli dezinformacím, které na této akci padly, se český vědec žijící v USA, Zdeněk Hel, rozhodl na její účastníky podat trestní oznámení pro podezření z šíření poplašné zprávy.
„Tito dezinformátoři jako Kotlár, kteří rozšiřují lži, které podkopávají důvěru občanů v autority, ve vědce a v lékaře, jsou nesmírně nebezpeční lidé, kteří za to musí nést morální a právní zodpovědnost,“ domnívá se imunolog Hel.
Jsou normy na to, kolik zbytků DNA ve vakcínách smí zůstat. Bylo to v tomto případě dodrženo?
Přepočet molekul na váhu není jednoduchý, ale i v tom jejím článku to odpovídá té normě.
Její interpretace se ale zásadně liší od interpretace Slovenské akademie věd, což je mimochodem mimořádně pěkně udělaná studie. Rozdíl je v tom, že Soňa Peková tvrdí, že je tam té DNA mnohem víc, než by mělo být, a hlavně, že je v plné délce, tedy že je tam ta informace celá. Dokazuje to experimentem, kdy si vzala začátek toho řetězce a jeho konec a podívala se, jestli tam ty kousky jsou. A protože je tam našla, usoudila, že je tam celý řetězec. Ale ta metoda je postavená tak, že i když by tam byl na kousky rozlámaný, tak tam začátek a konec můžeme najít.
Takže to vlastní měření je v pořádku, ale interpretace výsledku už v pořádku není. Článek Slovenské akademie věd to velice dobře popisuje. Oni i dokázali, že DNA tam sice je přítomná, ale je rozbitá na kousky.
Jak je podle vás možné, že to Soňa Peková nedokázala interpretovat správně?
To už je druhá věc. Součástí toho článku jsou totiž i úvahy, které nevycházejí ze žádných dat nebo měření. Třeba se tam interpretuje, že když je tam tolik DNA, že ji tam dal někdo schválně, což se experimentem ani nedá dokázat. A pak se tam taky tvrdí, že by se ta DNA mohla integrovat do genomu člověka, a tím by se lidé geneticky modifikovali.
Miliardy očkovaných mají DNA v pořádku
A to je možné?
Takový experiment zaprvé nebyl udělán. A zadruhé máme řadu důvodů si myslet, že to tak není. První důvod je, jak už jsem říkal, že je DNA rozbitá na malé kousky. A druhý důvod je, že neznáme fyziologický mechanismus, jak by se to mohlo stát. Buňka má samozřejmě ochranné mechanismy, aby se taková věc nestávala. Takové podmínky lze navodit třeba v laboratoři, máme genovou terapii například, ale vakcíny jsou něco úplně jiného a tam to možné není.
Navíc máme i experimentální důkaz, protože vakcín proti covidu bylo už aplikováno přes deset miliard a mnoho pacientů bylo posléze sekvenováno - jejich genetická informace byla čtena a nikdy se to nestalo.
Takže máme tři velice dobré důvody, proč tuto hypotézu vyvrátit. Ve vědě nikdy není nic stoprocentního, ale ta pravděpodobnost, že by se taková věc mohla stát, je opravdu extrémně, extrémně malá.
Soňa Peková tedy s žádným důkazem nepřišla…
Já nevím, jestli sledujete Soňu Pekovou. Ona u nás v ústavu studovala, dělala si tady doktorát a my se i osobně známe. Jenže bohužel během koronavirové pandemie sklouzla do konspiračních teorií a věří lecčemu - například, že nás ovládají drakoniáni. A pak se člověku, který má takový světonázor, což je v pořádku, ať si každý věří, v co chce, ale pak se mu může stát, že i interpretaci vědeckých dat může mít posunutou.
Je to nebezpečné?
Extrémně. Vyrobit dezinformaci je totiž velmi jednoduché. Když ta dezinformace pak dostane dostatečně širokou podporu, je potom ale většinou mnohonásobně obtížnější ji vyvrátit.
Podívejte se na tento případ. Soňa Peková udělala studii sama ve své laboratoři a napsala o ní článek. Slovenská akademie věd za mnoho tisíc eur pak dělala studie, na kterých pracovalo asi dvacet lidí, strávili s tím strašnou dobu, aby to udělali pořádně. Takže vyvracet dezinformace je opravdu velmi obtížné. A v medicíně obzvlášť, protože tam je interpretace těch výsledků dost složitá.
A jak proti takovým dezinformacím tedy může společnost, mimo následného vysvětlování a jejich vyvracení, bojovat?
Možná víte, že pan profesor Hel (Zdeněk Hel, imunolog z Alabamské univerzity - pozn. red.) podává trestní oznámení na pana Kotlára a další, kteří nedávno vystupovali u nás v Poslanecké sněmovně na covidovém semináři. Já ho za to chválím, že k tomu má odvahu. Je to jeden ze způsobů, jak se dezinformacím bránit.
Především v dobách krize pak můžete takové dezinformace taky zakázat, ale to už je způsob represe, který ve svobodné společnosti rozhodně není preferovaný, a kdo ví, jestli je správný.
Třetí možnost, kterou bych já podporoval a udělal, je budovat zóny důvěryhodnosti. Tedy mít orgány nebo i třeba jedince, novináře nebo média, ve které veřejnost může mít důvěru, když neví a potřebuje se zorientovat třeba ve složité medicínské nebo klimatické otázce.
U nás existuje krásný projekt, který se jmenuje Zeptej se vědce, a to je přesně ten příklad. Když si lidé nejsou jistí, mohou se na webových stránkách tohoto projektu zeptat. Tam je sestava desítek, možná dnes už stovek mladých vědců, doktorandů, kteří si to téma vezmou a zpracují odpověď.
Takže to je třetí způsob, jak bojovat proti dezinformacím, protože bojovat proti každé z nich ve smyslu ji vyvracet a argumentovat je mnohem obtížnější. Druhá věc ale je, že k lidem, kteří tomu už propadli, většinou hlas „z druhé strany“ bohužel už nedolehne.
