Článek
Poptávka po jaderné energii pohání trh s uranem, který je hlavní součástí paliva pro jaderné elektrárny. Podle Bank of America bude tento žlutý prvek jednou z nejvíce zdražujících komodit tohoto a příštího roku.
Velkoobchodní ceny uranu skončily rok 2025 na přibližně 82 dolarech za libru, což představuje zhruba 10 až 12procentní nárůst oproti konci roku 2024. Nyní se cena uranu pohybuje mezi 85 až 100 dolary za libru.
Banka očekává, že ceny uranu do čtvrtého čtvrtletí roku 2026 vystoupají na 130 dolarů za libru a v roce 2027 na 135 dolarů. To znamená více než 50procentní nárůst oproti současné ceně a pokoření historických maxim.
„Je to spíše dlouhodobý výhled, než že to musí ovlivňovat situaci na trhu. Uran byl dlouhodobě komoditou na ústupu a teď vidíme, že přichází nárůst. Ostatní komodity, včetně drahých kovů nebo mědi, v zásadě přidávají velmi podobně,“ říká analytik XTB Jiří Tyleček.
Za růstem ceny uranu stojí budoucí výhled poptávky po jaderném palivu, která se bude zvyšovat s rozvojem výstavby jaderných elektráren.
Technologičtí giganti Microsoft, Alphabet (Google), OpenAI a další si totiž uvědomili, že obnovitelné zdroje, jako vítr a slunce, nemohou spolehlivě poskytovat energii 24 hodin denně po celý rok. K provozu svých obřích datových center pro umělou inteligenci ale tyto firmy potřebují stabilní zdroj energie.
Ten si slibují právě od jádra, které dokáže spolehlivě pokrýt jejich poptávku, navíc s nízkou emisní stopou. Zároveň americká vláda slíbila podpořit investice do odvětví jaderné energetiky miliardami dolarů. Velké technologické firmy proto v uplynulých letech uzavřely dlouhodobé smlouvy na dodávky energie z jaderných elektráren.
Hlad po jaderné energii táhne nahoru i akcie energetických společností, těžařů a zpracovatelů uranu. „Mohou se na ně slétnout spekulanti na základě budoucí poptávky, budou z toho chtít profitovat. Spíš tam vidím spekulativní důvody než reálné,“ říká Tyleček.
Investory láká nejen jádro a uran, ale i nové technologie, jako jsou malé modulární reaktory. „To je pochopitelné, ale podle našeho názoru se optimistický postoj k jaderné energii jeví silnější než před rokem,“ uvedl stratég Bank of America Jared Woodard.
Akcie americké těžební společnosti Cameco, která se zabývá těžbou uranu, vstoupily do roku 2026 silným růstem. Akcie od začátku roku vzrostly o více než 40 procent a za posledních 12 měsíců dosáhly 150procentního růstu.
Na hodnotě nabírají také akcie Uranium Energy, amerického dodavatele uranu pro výrobu jaderné energie. Ty od začátku roku připsaly téměř 37 procent, za poslední rok rovněž rostly o 150 procent. Akcie kanadského dodavatele čistých paliv do elektráren NexGen Energy letos nabraly 32 procent, za rok 98 procent. Za rok si připsaly přes 100 procent rovněž akcie jednoho z největších těžařů uranu na světě, kazašské firmy Kazatomprom.
Podle Tylečka však může být část růstu jaderných akcií už za námi. „Nemyslím si, že je to něco, na čem mohou firmy začít rychle vydělávat a co by měla reálná poptávka tahat nahoru. Až za dlouhou dobu vzniknou jaderné elektrárny, zvýší se poptávka po palivu,“ dodává Tyleček.
Asi tři čtvrtiny světové produkce uranových dolů pocházejí z Kazachstánu, Kanady a Namibie. Jen produkce uranu v amerických dolech by letos měla dosáhnout přibližně jednoho milionu liber a má se dále rozšiřovat.
Uran je základní vstupní surovinou pro jaderné elektrárny, sám o sobě ale není klíčovou výdajovou položkou. „Náklady na uran tvoří asi polovinu nákladů na jaderné palivo a jaderné palivo představuje zhruba 20 procent provozních nákladů elektráren. Hodnota uranu v jaderném palivu tedy představuje jen asi 10 procent provozních nákladů jaderných elektráren,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Společnost ČEZ jej do svých jaderných elektráren pořizuje na světovém trhu na základě dlouhodobých smluv. „Cena uranu na světovém trhu je, jako ostatní komodity, ovlivněna nabídkou a poptávkou, v poslední době ji navíc ovlivňuje i zájem investorů,“ říká Kříž. Do ceny elektřiny se však tento náklad nepromítá.
Globální poptávka po elektřině roste, a i kdyby sázka na rozvoj umělé inteligence nevyšla, poptávka po energii nepoleví. „Očekávání jsou relativně vysoká. Dokážeme si spočítat, kolik datových center bude potřeba, jakou mají spotřebu energie, očekávání růstu jsou, to se projevuje jak v cenách energetických komodit – uranu i plynu, tak i v akciích těžařských firem,“ říká Tyleček.
Zpráva Mezinárodní energetické agentury o světovém energetickém výhledu z roku 2024 předpovídá, že elektrifikace dopravy, průmyslu, vytápění a dalších technologií do roku 2030 zvýší globální spotřebu elektřiny o 7 tisíc TWh, což je více než roční spotřeba energie v USA a Evropské unii dohromady.
Otázkou je, jak bude tato zvýšená poptávka po elektřině uspokojena. V posledních letech nejvíce přibývalo nových obnovitelných zdrojů, ale hlavní roli v budoucí výrobě energií má hrát jádro. Bank of America předpokládá, že výkon jaderných elektráren ve světě do roku 2040 vzroste ze současných 442 gigawattů (GW) na 683 GW.
Příprava projektů jaderných elektráren a jejich stavba však trvá desítky let, zvýšení poptávky po uranu tak na sebe ještě nechá čekat. Analytici se domnívají, že hnací silou tohoto růstu jaderné kapacity budou USA a Čína, které už nyní mají plány na další rozšíření své stávající jaderné flotily.
