Merzův test autority. Strana je nervózní z návratu Merkelové

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V pondělí to bude rok, co Němci vystavili vysvědčení po třech letech vlády sociálních demokratů, FDP a Zelených. Tehdejší kancléř Olaf Scholz už funkci ani neobhajoval – byl totiž na chvostu žebříčků popularity.

U moci ho po volbách vystřídal lídr CDU Friedrich Merz, který poskládal velkou koalici se sociálními demokraty. Podle čerstvého průzkumu jsou teď přitom Němci k Merzovi podobně kritičtí, jako byli k neoblíbenému Scholzovi.

Z čísel od agentury Insa vyplývá, že 35 procent dotázaných si myslí, že Scholz byl lepším kancléřem než Merz. Nového šéfa vlády preferuje jen 22 procent lidí a třetina mezi nimi nevidí rozdíl.

A nejde jen o kancléře. Průzkum ukazuje, že část Merzova kabinetu vychází v hodnocení lidí hůře než ministři z někdejší Scholzovy „semaforové“ koalice.

Pro Merze to přichází v nejhorší možnou chvíli, v pátek totiž začíná třídenní sjezd CDU ve Stuttgartu. Kancléř se na něm má obhájit před vlastní stranou. O jeho znovuzvolení bude rozhodovat 1001 delegátů.

„Samozřejmě vím i o určité nespokojenosti, i o určité kritice,“ reagoval na kritické hlasy kancléř ve Stuttgartu během prohlídky sjezdové haly. „V demokracii je mimochodem docela normální, že nejsou všichni stejně spokojení,“ dodal s tím, že se pokusí straníkům „ukázat cestu, po které jdeme“.

Do čela CDU se Merz dostal v roce 2022 během pandemického online sjezdu. Tehdy dostal 95 procent hlasů a podobným výsledkem ho potvrdilo i korespondenční hlasování. O dva roky později dostal necelých 90 procent hlasů.

Připomeňme, že už samotný Merzův začátek ve funkci šéfa spolkové vlády nebyl hladký a že ho loni Bundestag zvolil až napodruhé. Kancléř tehdy sliboval akceschopnou vládu, ale i CDU jako aktéra, který prosazuje reformy a táhne zemi kupředu.

Nálada ve straně je však po roce jiná. Podle ZDF jsou křesťanští demokraté spíš „viditelně podráždění“ a unavení. Třídenní setkání ve Stuttgartu bude pro Merze lakmusovým papírkem toho, zda ještě dokáže prodat vlastní reformní agendu.

O nervozitě ve straně svědčí i pozornost, kterou budí účast bývalé kancléřky Angely Merkelové. Ta bude na stranickém kongresu poprvé od svého odchodu do ústraní v roce 2021.

Vztah Merkelové s Merzem je přitom napjatý a zdá se, že přítomnost političky v sále zvýrazňuje vnitřní nejistotu CDU. Vedení strany se údajně obává, že Merkelová sedící v první řadě na sebe stáhne veškerou pozornost - navzdory tomu, že s projevem nevystoupí.

Agentura DPA píše, že kancléř se teď snaží stranický sjezd rámovat jako diskusi o „domácích, zahraničních, ekonomických i sociálních“ výzvách.

Už ve středu kancléř v projevu v Trevíru volal po „změně mentality“ a větší ochotě pracovat. „Jestli chceme udržet blahobyt, musíme teď všichni společně zabrat,“ prohlásil. Německo by prý dnešní životní úroveň nemělo, „kdyby naši rodiče chodili do práce s tou mentalitou, kterou dnes zčásti vidíme“.

Lidi prý nechce motivovat tlakem a zákony, ale „radostí z práce“.

Sjezd ve Stuttgartu je pro CDU i startem volebního roku. Už za dva týdny totiž proběhnou zemské volby v Bádensku-Württembersku a do konce roku čekají Německo další čtyři zemské volby.

Strana přitom čelí konkurenci krajní pravice. Předpokládá se, že Alternativa pro Německo (AfD) znovu posílí své pozice a poprvé má šanci i na zisk zemského premiéra v Sasku-Anhaltsku.

AfD konkuruje CDU i v průzkumech na spolkové úrovni. Unie CDU s bavorskou CSU dostala v loňských volbách 28,5 procenta hlasů. V průzkumech se teď pohybuje kolem 26 procent.