Článek
Německý hrubý domácí produkt (HDP) se loni zvýšil podle cenově očištěných dat o 0,2 procenta, podle kalendářně očištěných dat o 0,3 procenta. Na tiskové konferenci to na základě prvního odhadu oznámila předsedkyně Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Německé hospodářství podle ní vzrostlo i ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, a to o 0,2 procenta.
„Růst vychází především z vyšších spotřebitelských výdajů soukromých domácností a státu,“ uvedla Brandová. „Naproti tomu vývoz opět oslabil. Exportní hospodářství čelilo silnému protivětru v podobě vyšších amerických cel, posilování eura a silnější konkurence z Číny,“ dodala.
V roce 2023 německé hospodářství podle cenově očištěných dat kleslo o 0,9 procenta a v roce 2024 o 0,5 procenta. Podle kalendářně očištěných dat pokles v roce 2023 činil 0,7 procenta a předloni 0,5 procenta.
Analytici podle agentury Reuters odhadovali loňský růst německého hospodářství na 0,2 procenta. Také pětice předních německých hospodářských institutů loni v září uvedla, že podle nich německá ekonomika v roce 2025 vzroste o 0,2 procenta. Letos by podle zářijové prognózy stejné pětice institutů mohlo hospodářství vzrůst o 1,3 procenta. Vládní výhled zveřejněný začátkem října se s jejich odhadem shodoval. Například institut Ifo ale později snížil svůj odhad letošního růstu na 0,8 procenta. Výraznější růst očekávají ekonomové až v roce 2027.
Německo je největší ekonomikou Evropy a největším obchodním partnerem Česka, řada tuzemských firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Německé hospodářství se v posledních letech potýká s řadou problémů, mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, americkým clům či konkurenci z Číny.
Vláda kancléře Friedricha Merze si slibuje, že k oživení hospodářství pomůže mimo jiné zvláštní fond s 500 miliardami eur (přes 12 bilionů korun), ze kterého bude stát investovat do infrastruktury. Vyšší výdaje chystá vláda také v obraně.
