Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na začátku února odpojila společnost SpaceX ruskou armádu na Ukrajině od satelitní sítě Starlink. Na frontě následovaly rozsáhlé výpadky spojení.
Agresor, který si na vysokorychlostní přenos dat zvykl při řízení operací i ovládání bezpilotních prostředků, se ocitl v komunikačním vakuu.
Starlink byl pro Moskvu klíčový ve třech oblastech: jako páteřní internet pro velitelská stanoviště, pro přenos obrazu z průzkumných dronů a především pro řízení úderných dronů na velké vzdálenosti.
Drony vybavené satelitním připojením byly výrazně odolnější vůči rušení, protože komunikovaly přes oběžnou dráhu, nikoli horizontálně rádiem. Právě nasazení těchto „nerušitelných“ dronů – včetně útoku na civilní cíle – patrně přispělo k rozhodnutí terminály odpojit.
Stratosférický balon místo satelitní sítě
Moskva hledá urychleně náhradu. Ruská média informují o testech systému Baraž 1.
Nejde o družici, ale o balon. Ten má vynést přibližně sto kilogramů nákladu do výšky kolem 20 kilometrů a fungovat jako retranslační uzel s 5G terminálem, který bude sloužit k zachycení a opětovnému vyslání signálu, napsaly deník Forbes nebo server The War Zone. O využívání balonů na ukrajinském bojišti píše i The Wall Street Journal.
Díky speciálnímu systému může měnit výšku a využívat různé větrné proudy, aby se udržel nad vybraným územím či se naopak přesunul jinam.
Oproti tisícům družic na nízké oběžné dráze, které tvoří páteř Starlinku, by však šlo jen o lokální řešení. Každý balon pokryje omezenou oblast a ve vzduchu vydrží dny až týdny. To znamená nutnost časté obměny a vyšší logistickou zátěž.
Analytici specializující se na OSINT data (zpravodajství z otevřených zdrojů) zveřejnili na sociální síti X video, kde je vidět vypouštění jednoho balonu. Autenticitu záběrů nicméně nelze nezávisle ověřit.
Vypnutí Starlinku
Načasování vypnutí ruských terminálů Starlink mohlo souviset s více faktory: tlakem veřejnosti a politiků, například polského ministra zahraničí Radosława Sikorského.
Přispěla k tomu i osoba Mychajla Fedorova. Dřívější ministr digitální transformace se v lednu 2026 stal ministrem obrany. Získal tím kombinaci, kterou jeho předchůdci neměli: hlubokou technickou expertízu a osobní kontakty na vedení SpaceX včetně prezidentky Gwynne Shotwellové.
Zranitelná náhrada
Výška kolem dvaceti kilometrů sice umožňuje široký rozhled a přímou viditelnost na velké území, současně však balon zůstává v dosahu moderních systémů protivzdušné obrany.
Ukrajina disponuje systémy Patriot, S-300 či SAMP/T, které jsou schopny zasahovat cíle ve srovnatelných výškách. Pomalu se pohybující objekt s aktivním vysíláním navíc může být odhalen radioelektronickým průzkumem a stát se cílem dronů nebo střel.
Balon tak představuje spíše improvizaci než plnohodnotnou náhradu globální satelitní infrastruktury. Přesto může mít i omezené obnovení spojení citelný dopad.
Systém Patriot.
V prostředí, kde se bojuje pomocí dronů, přesné dělostřelby a rychlých manévrů malých jednotek, rozhoduje rychlost přenosu dat o úspěchu operací.
Kreml navíc nemá rychlou domácí náhradu. Projekt vlastní satelitní sítě Rassvet firmy Byro 1440 se potýká se zpožděním a první větší várka družic má být podle dostupných informací vypuštěna nejdříve v průběhu letošního roku.
Do té doby zůstává Rusko odkázáno právě na provizorní řešení - od komerčních služeb přes optické kabely až po experimenty se stratosférickými balony.
Balonová strategie
Balonovou technologii rozvinula ve válce s Ruskem i Ukrajina. Balony jí slouží k průzkumu, klamným operacím i k útokům na strategickou infrastrukturu, například ropná zařízení či letiště.
Pro Kyjev jde o levnou alternativu k drahým střelám dlouhého doletu a zároveň způsob, jak vyčerpávat ruskou protivzdušnou obranu – sestřelení balonu může stát miliony, zatímco jeho výroba jen stovky dolarů.
„Je to nezbytné, protože nikdy nebudeme mít dostatek dronů a raket s hlubokým zásahem,“ řekl pro The Wall Street Journal Jurij Vysoven, spoluzakladatel kyjevského startupu Aerobavovna.
Ukrajinskou strategii analyzoval například Michael Kofman z Carnegie Endowment for International Peace. Podle něho má oslabit ruskou ekonomiku a přinutit Moskvu k jednání.
O balony se zajímají i Spojené státy, které po zkušenostech s čínským špionážním balonem z roku 2023 investují desítky milionů dolarů do jejich vývoje a testování.
Moderní balony dnes vytvářejí novou vrstvu mezi drony a družicemi: jsou skladné, napájené solární energií a schopné autonomního řízení. V době rostoucích nákladů na vyspělé zbraňové systémy připomínají, že inovace může spočívat i v jednoduchosti.
