Kdo si zaplatí, smí se zeptat poslance. „Je to jako OnlyFans,“ říká expert

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Na tomto kanále vlastně nehledejte nic jiného než pokec, setkání přátel, prostor, kde si můžeme sdělit svoje postoje, názory, anebo se jen tak vidět a jeden druhému alespoň v rámci možností naslouchat.“

Tak vysvětluje moderátor XTV Luboš Xaver Veselý, co mají lidé a možní předplatitelé čekat od „dceřiného“ youtubového kanálu Xaver live. V jeho popisku stojí, že má být politicky nekorektní, umělecky neobjektivní a genderově nevyvážený. Vedle toho Veselý dodává, že se lidé na kanále dozví „pravdu, alespoň takovou, jakou já cítím, nebo u jaké já mám pocit, že by měla zaznít kdykoli“.

Ono „místo pro pokec“ je ale zároveň jednou z hlavních platforem některých vládních politiků, především těch z Motoristů sobě. Ti, jak sami přiznávají, na XTV či další alternativní televizi VOX TV politicky „vyrostli“. Dodnes proto zůstávají věrní streamům, ve kterých naprosto volně šíří své názory a odpovídají na otázky sledujících. Tedy konkrétně těch, kteří si za možnost ptát se politiků zaplatí.

Aby mohli lidé komentovat stream v reálném čase, potřebují totiž platit členství. Jeho cena se odvíjí od úrovně členství, částka se tak pohybuje v rozmezí 30 až 2 500 korun za měsíc. Kanál sleduje 140 tisíc lidí, sledovanost streamů se pohybuje v řádu desítek tisíc. Z účetní uzávěrky zveřejněné v roce 2025 vyplývá, že XTV v daném účetním období vydělala necelých pět milionů.

Vedle možnosti připojit se k „živému chatu“ během streamů jsou výhodami předplatného i věrnostní odznaky vedle jména v komentářích nebo „vlastní emodži“.

Štědřejší dárci si pak mohou pustit i mimořádné streamy, dostat během vysílání poděkování a ti největší podporovatelé mají dokonce příslib osobní účasti ve studiu. Fanoušci ale vedle členství často platí i za položení dotazu nebo zaslání podpůrného komentáře. Nejčastěji jde o desítky korun, v některých případech ale lidé posílají na podporu média i stovky či tisíce korun.

„Mikrob posílá tři sta třicet tři korun. To jste mi dal jako jazykolam, že Mikrobe? Tři sta třicet tři stříbrných stříkaček,“ reaguje na jeden z dotazů motoristický poslanec Matěj Gregor v pořadu Přísně tajné. Ten startuje každé úterý v devět hodin večer, streamy jsou různě dlouhé. Někdy trvají hodinu a půl, jindy přes dvě hodiny a výjimečně mohou zabrat i více než čtyři hodiny.

Poslanec následně přečte „finančně podpořenou“ otázku fanouška Mikroba5931 na to, zda by „mohl být pan premiér o trochu ráznější vůči Hradu“. Gregor na finančně podpořenou otázku odpoví, že roli premiéra naprosto chápe a shrnuje konflikt Motoristů a prezidenta ohledně nejmenování Filipa Turka ze stranického pohledu.

„Tento princip, včetně předplatného a placených dotazů, nemá už nic společného se standardní žurnalistikou a jejími pravidly. Je to jasně vyprofilovaný projekt pro příznivce určitého politického spektra, kterým to vyhovuje a vlastně jim tento formát stačí,“ shrnuje praxi zmíněných streamů mediální teoretička Marina Urbániková z Masarykovy univerzity.

Podle odborníka Karla Komínka z Institutu politického marketingu tato praxe dokládá proměnu politické komunikace a vývoj vztahů mezi politiky, médii, ale i jejich sledujícími. „Došlo to do fáze, kdy některá alternativní média mohou mít v podstatě exkluzivní přístup k některým politikům, a konečným důsledkem je to, že jejich fanoušci si jsou ochotni platit za kontakt s nimi,“ říká.

Volič či podporovatel má pak pocit jakéhosi „nadstandardního“ vztahu. „A to už opravdu nemá daleko od platforem typu OnlyFans, Patreon nebo Twitch,“ dodává.

Z politiků se tak do jisté míry stávají influenceři, pokud už do politiky s touto „aurou“ nevstoupili. Klasický influencer ale skrze výstupy na streamu vydělává peníze. Když se redakce ptala moderátora Veselého, zda jsou politici placení, řekl jen, že „není kompetentní něco takového vyprávět“.

Veselý, byť zakladatel a hlavní tvář XTV, zřejmě naráží na to, že není koncovým majitelem televize. Těmi jsou Jakub Černý, Stanislav Hlaváček a Miroslav Beneš, jak uvádí XTV. Pokud by byl Veselý vedený jako majitel, nemohl by sedět v Radě České televize. „Povědomí samozřejmě mám, ale nemám vůbec důvod to nikomu vyprávět,“ dodává k tomu, zda tuší, jestli si politici v rámci XTV „přivydělávají“.

Se stejným dotazem se redakce obrátila i na jednatele Černého a produkci XTV, která je jediným kontaktem na stránkách. Do vydání textu nicméně ani v jednom případě nepřišla odpověď.

Poslanec Motoristů Matěj Gregor, který na Xaver live streamuje, k „placeným otázkám“ řekl, že z natáčení nic nemá. „Mluvím teď za sebe, ale já tam vždy dostával pozvání jako host, tedy zdarma. A ani dnes z toho nemám příjem, je to prostě komunikace s voliči, žádné podnikání k tomu nepotřebujeme. Takže jsem z toho peníze nikdy neinkasoval,“ tvrdí.

Práce se sociálními sítěmi či streamy není ničím nová. Politici takto budují své značky a voliči mají pocit, že dostávají pravdivé informace „z první ruky“. Příkladem může být třeba premiér Andrej Babiš, který má vlastní podcast a pravidelně sdílí videa se svými vyjádřeními a postoji. Streamy ostatně využívá i prezident Petr Pavel.

Většinou ale politici zůstávají „u sebe“, na svých sítích a budují si vlastní základnu voličů, případně fanoušků. V případě Xaver live ale televize těží z možnosti „exkluzivně se zeptat poslance“, zatímco Motoristé získávají snadný přístup k vyšším desítkám tisíc sledujících.

Politolog Otto Eibl k tomu dodává, že pro nové politiky je dnes poměrně náročné se prosadit čistě skrze své sociální sítě. „Nemohou si na Metě (společnost vlastnící sociální sítě Facebook, Instagram, pozn. red.) nakupovat žádnou reklamu, takže je celkem těžké si vybudovat velkou fanouškovskou základnu, tak jak to dokázal Andrej Babiš nebo Tomio Okamura,“ přibližuje.

Alternativní média – tedy ta, která mají být jakýmsi protipólem mainstreamu – jsou tak dobrým místem, kde se zviditelnit, předat svoje názory a ideály a případně z toho politicky vytěžit. „Xaver měl už vybudované nějaké publikum, takže oni vlastně přišli k hotovému. Je to docela dobrá symbióza – jeden víc vydělá, druhý má prostor, kde mu nikdo neklade nepříjemné otázky,“ myslí si politolog.

XTV Motoristům bezpochyby přinesla větší sledovanost a možná i nějaká „procenta“, podle odborníků ale nemusí přispět k růstu preferencí, protože základna těchto médií je početně omezená.

Že za úspěchem Motoristů stojí do jisté míry i youtubový kanál, připouští i Gregor. Ten se v rámci pořadu Přísně tajné střídá se svými stranickými kolegy. Na youtubovém kanálu nicméně vystupují i jiní vládní poslanci. V pořadu Horká linka se objevuje třeba šéf Sněmovny Tomio Okamura (SPD), jindy zase třeba Patrik Nacher (ANO) nebo Jindřich Rajchl (za SPD/PRO).

„Byla to televize, která mi poprvé v životě dala prostor. Tam jsem mohl být s lidmi v kontaktu. Takže vlastně první mí voliči a podporovatelé vzešli odtud, proto k tomu mám pozitivní vztah a pouto,“ vysvětluje svůj postoj Gregor.

Sám pak vnímá Xaver live jako místo, kam si jeho voliči a podporovatelé chodí pro politické komentáře a názory. Na rozdíl od tradičních médií tady ale nepotřebuje moderátora, který by ho případně opravil nebo zasadil věci do kontextu.

A právě v tom tkví podle odborníků na média či politiku z pohledu „informačního chaosu“ pomyslný vykřičník. Některým divákům se totiž kvůli podobným pořadům stírá rozdíl mezi digitálním tvůrcem a novinářem.

„Novináři dodržují nějaké standardy, pracují se zdroji, ověřují informace a snaží se o objektivní a férové zpravodajství. U digitálních tvůrců podobné ambice nevidíme,“ vysvětluje zásadní rozdíl Urbániková.

Komínek k tomu dodává, že nebezpečí může nastat ve chvíli, kdy mají politici nad obsahem úplnou kontrolu. „V momentě, kdy to slouží čistě jako hlásná trouba a už tam není nějaký filtr, který by jim zabraňoval říkat nepravdy, dochází samozřejmě k něčemu dramatickému,“ říká.

„Pravda“, která slovy Veselého ve streamech zaznívá, nicméně nevyhovuje jen politikům, ale i voličům samotným. Podle Komínka se totiž ukazuje, že někteří lidé záměrně vyhledávají média, která nenabízejí opozici. „Historicky šlo o voliče komunistů, následně SPD a dnes i Motoristů,“ dodává, že tento vývoj do jisté míry akcelerují i sociální sítě a jejich algoritmy.

V tomto ohledu se pak všichni tři odborníci nezávisle na sobě shodují, že byť mají lidé obecně tendenci inklinovat k nějakému názorovému proudu, neuškodí, když si dobrovolně obrázek o své realitě rozbourají. Uzavírání do bublin a sledování pouze jednoho zdroje totiž podle nich ve finále přispívá k diskutované polarizaci české společnosti.

„První věcí je mediální vzdělávání, především u dětí. Ale pak je tu druhý krok – aktivní vyhledávání těch informací, které by vám mohly potenciálně způsobit, řekněme, nepříjemné pocity v hlavě,“ říká Komínek.

Závěrem dodává, že lidé by se měli – zvláště u streamujících politiků – kriticky zamýšlet nad tím, proč a s jakým účelem jim konkrétní informace v rámci „pokecu“ říkají.