Odhodlaní, bohatí a velmi krutí. Co je zač kartel, který zatřásl Mexikem

Zablokované silnice, zapálená auta, střelba v ulicích. Mexikem zatřásla další krvavá kapitola boje s drogovými kartely. Může zabití narkobarona „El Mencha“ postrčit Mexiko ke kýženému klidu, nebo naopak spíše k eskalaci násilí, které už tak sužuje zemi dlouhá léta?

Mexiko se vyrovnává s vlnou násilností po zabití drogového bosse Nemesia Oseguery Cervantese, známého jako „El Mencho“. V několika tamních státech úřady na začátku týdne zrušily výuku ve školách a také varovaly obyvatele, aby nevycházeli kvůli násilnostem, které po nedělním zabití šéfa kartelu Jalisco Cartel New Generation (CJNG) propukly.

Členové kartelu v některých částech Mexika zapalovali automobily, blokovali silnice nebo útočili na obchody. Agentura DPA v pondělí uvedla, že při zatýkání „El Mencha“ a následných střetech zemřelo nejméně 74 lidí, včetně 25 příslušníků mexické Národní gardy. Násilná epizoda přinesla mj. obavy, jestli nehrozí otevřená válka mezi kartely a mexickým státem nebo také mezi kartely samotnými.

„Staré pravidlo říká, že válka škodí byznysu. Takže bych předpokládal, že se budou snažit spíše nějak dohodnout a dál fungovat, aby jim tekly peníze,“ říká v podcastu 5:59 politolog se zaměřením na Latinskou Ameriku Jaroslav Bílek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Kartel Jalisco je ostatně jednou z nejrychleji rostoucích kriminálních sítí v Mexiku, která proslula například pašováním fentanylu, metamfetaminu a kokainu do Spojených států. Politolog Bílek popisuje, že jde o „velmi krutý“ kartel, který se nebál ani útoků na vládní činitele, kteří proti němu vystupovali.

Například před sedmi lety se skupina dopustila atentátu na bývalého guvernéra státu Jalisco. A zároveň je to podle Jaroslava Bílka jeden z prvních kartelů, který začal využívat drony nebo protitankové či protiletadlové zbraně. „Rozhodně (jsou) po zuby ozbrojení, velmi odhodlaní, dobře organizovaní, bohatí a jednotní, což narkokartelům vždy v tom boji pomáhá,“ shrnuje expert.

Podobně nemilosrdně jako tato skupina se pak choval i zabitý spoluzakladatel kartelu s přezdívkou „El Mencho“. „Celkově byl (Oseguera Cervantes) velmi krutou hlavou toho organizovaného zločinu. (…) Byl to opravdu člověk formátu Pabla Escobara,“ uvádí Bílek s odkazem na nechvalně proslulého kolumbijského narkobarona.

Zatím nicméně není jasné, jaký vliv bude mít smrt „El Mencha“ na další fungování kartelu, který podle dostupných zpráv vynikal nad ostatními zločineckými skupinami svou vnitřní jednotou.

Politolog Bílek v této souvislosti uvádí, že o místo v čele gangu se už měl přihlásit vlivný člen organizovaného zločinu s přezdívkou Yogurt, který měl v kartelu Jalisco na starost logistiku. „A zároveň proslul tím, že dokázal v poslední době verbovat hodně bývalých vojáků z Kolumbie, Guatemaly a podobně,“ říká expert.

Další fungování jednoho z nejmocnějších mexických drogových kartelů je ale jen jedna z rovin tohoto příběhu. Na zabití Oseguery Cervantese je možné z širší perspektivy hledět i jako na jednu z dalších kapitol války s drogovými kartely, která začala zhruba po roce 2006.

Tehdy mexický stát po nástupu prezidenta Felipeho Calderóna proti kartelům zahájil tažení. Cestou měla být strategie zahrnující odstraňování jejich šéfů, čímž mělo dojít k oslabení kartelů. „Bohužel se to úplně nestalo. (…) Obecně se ukazuje, že odstraňovat hlavy kartelů nestačí, protože je většinou někdo strašně rychle nahradí,“ podotýká Bílek.

Vidět je to z pohledu českého znalce Latinské Ameriky například na příběhu již zmíněného Pabla Escobara. Jeho Medellínský kartel se totiž podle Jaroslava Bílka podařilo oslabit především zabíjením členů „středního managementu“, kdy vedle Escobara zůstali de facto už jen nezkušení členové.

Jenže poté se udála ještě jiná věc - úpadek skupiny Pabla Escobara vedl ke vzestupu mexických kartelů. Podle experta zkrátka zafungovaly tržní mechanismy, tentokrát ve značně specifickém byznysu: „Je to takový boj s hydrou, kde useknete jednu hlavu a přibydou dvě další.“

Host úterního vydání podcastu 5:59 je proto skeptický, že by cestou k úspěchu mohla být právě politika cílení na šéfy kartelů. Bílek ostatně upozorňuje na to, že kritická k této strategii byla i současná mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Jenže do rovnice je zřejmě nutné započítat tlak ze strany Spojených států pod Donaldem Trumpem, který dokonce naznačil možnost proti kartelům na území Mexika vojensky zasáhnout.

„Americkou intervenci nechce (Sheinbaumová) riskovat. Takže je v jejím velkém zájmu ukázat Spojeným státům, že (představitelé Mexika) spolupracují, že jsou nějak ochotní tu situaci řešit, že na to mají ty kapacity,“ míní Jaroslav Bílek, který nicméně vyjadřuje skepsi i k možnosti, že by se tímto způsobem mexické prezidentce podařilo kartely „zlomit“.

Místo toho by prý mohly pomoct systematické změny ekonomických a sociálních podmínek obyčejných lidí, kteří by tak ztráceli motivaci vstoupit do světa zločinu. Na to je ale potřeba čas a peníze a zároveň zdaleka nejde o tak „mediálně vděčný“ krok, jako je právě zabíjení narkobaronů.

„My máme rádi jednoduchá, jasná řešení, ale svět je velmi komplexní. A když to zjednoduším, tak z mého pohledu - a neříkám to jen já - dokud budou obyvatelé Spojených států ve velkém kupovat drogy a ze Spojených států budou do Mexika proudit zbraně, kterými se kartely vybavují, tak zřejmě nejde čekat velké změny,“ dodává politolog.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jakým způsobem drogové kartely v Mexiku fungují, nebo jak vypadá každodenní život v zemi, kde tyto gangy hrají zásadní roli. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.