Z kampaní proti větrníkům se stává bitevní pole proruských dezinformátorů

Projekty větrných elektráren jsou v České republice pod intenzivním tlakem lidí a spolků, kteří si nepřejí jejich výstavbu. Kromě obyvatel z lokalit dotčených plánovanou výstavbou jsou mezi odpůrci energie z větru také lidé používající argumenty z repertoáru proruských dezinformačních zdrojů. Od loňského roku se do odporu proti českým projektům zapojují rovněž aktivisté ze Slovenska.

Podíl větrných elektráren na tuzemské výrobě energie se dlouhodobě pohybuje kolem jednoho procenta.

„Větrné elektrárny se v Česku v minulých letech moc nerozvíjely. Často šlo o jednotky projektů ročně, některé roky dokonce nepřibyly žádné. Energetická krize vedla k akceleraci zájmu o domácí zdroje energie, které posilují naši energetickou bezpečnost,“ uvedl odborník na komunitní energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.

Projektů připravovaných větrníků začalo v posledních letech přibývat. Velikostně jsou tyto záměry většinou výrazně větší, než jsou dosavadní větrné zdroje. Důvodem je, že větší zdroje jsou ekonomičtější a výkonnější. Ve větší výšce jednoduše více fouká.

Jenže výška plánovaných větrníků převyšující zpravidla 200 metrů je často tím hlavním činitelem vyvolávajícím emoce. Věže této velikosti s obřími lopatkami nelze v krajině přehlédnout.

„Tomu, že je větrná elektrárna v krajině vidět, se nelze vyhnout žádným způsobem. Vždycky se proto objeví lidé, kterým se větrník nelíbí, protože na něj jednoduše nechtějí koukat. Vlastně tomu rozumím, to je legitimní zájem. Faktem je, že těžko budete hledat lidi, kterým se krajina s větrníky líbí víc. Proto investoři vždycky přinášejí obcím nějakou finanční nabídku, že tam můžou stavět,“ uvedl Tomáš Hardt z vedení investiční skupiny Redwood Capital, která se mimo jiné zaměřuje i na výstavbu větrných zdrojů.

Problémem ovšem podle podnikatele je, že si lidé, kterým se větrné elektrárny nelíbí, začnou často pomáhat s jakýmkoliv dostupným argumentem vyčteným například ze sociálních sítí. A to včetně tvrzení pocházejících z repertoáru dezinformačních zdrojů. Typickými argumenty bez opory v uznávaných studiích jsou tvrzení o tom, že z větrníků budou „sekačky na ptáky“ nebo že údajný hluk z rotorů udělá lidem v okolí peklo.

„Argumenty proti větrníkům, nijak nepodložené fakty, se objevily již před dvaceti lety, kdy se větrníky začaly ve větším stavět. Tvrzení typu ‚jsou to sekačky na ptáky‘, ‚ve stínu větrníků zmagoříte‘ a ‚u větrníků vám bude bít špatně srdce‘ se objevovala už tehdy. Nyní je však situace odlišná, například kvůli rozmachu sociálních sítí a nástupu populismu nejen ve vrcholné politice,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Svaz moderní energetiky poukázal například na výzkumy z USA, podle nichž mnohem více ptáků zlikvidují domácí kočky nebo zahyne po nárazu do budovy či automobilu, než kolik uhyne kvůli větrným elektrárnám. V případě hluku musejí větrníky podle odborníků splňovat přísné hlukové limity. Nové typy větrných elektráren jsou navíc výrazně tišší než větrníky, které se stavěly v minulosti.

„V rámci procesu EIA (posuzování vlivů stavby na životní prostředí, pozn. red.) je při posuzování větrných elektráren vyžadována hygienickými stanicemi, jako orgány ochrany veřejného zdraví, hluková studie a v případě potřeby i hodnocení zdravotních rizik,“ uvedla ve vyjádření pro SZ Dana Potužníková z Národní referenční laboratoře pro komunální hluk.

„V odborné literatuře se opakovaně ukazuje, že významnou roli v subjektivním obtěžování hraje celkový postoj k projektu výstavby větrných elektráren, hluková senzitivita, vizuální vnímání turbín a míra zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu. Rušení spánku bývá častěji spojováno s mírou obtěžování než se samotnými akustickými parametry provozu elektráren,“ dodala expertka na hlukové zatížení.

Co se týče takzvaného infrazvuku, tedy zvuku pod hranicí slyšitelnosti lidského ucha, tak podle odborného přehledu Státního zdravotního ústavu z roku 2023 neexistují důkazy o přímých zdravotních účincích infrazvuku z větrných elektráren.

„Podle současných uznávaných vědeckých poznatků neexistují přesvědčivé důkazy (uznávané studie), že by infrazvuk z větrných elektráren měl přímý vliv na lidské zdraví. Měření dosud provedená Národní referenční laboratoří pro komunální hluk neprokázala výrazný infrazvuk nebo nízkofrekvenční hluk z provozu větrných elektráren,“ sdělila Potužníková z Národní referenční laboratoře pro komunální hluk.

Podle Martina Andera ze Svazu moderní energetiky chyběla strategická komunikace ze strany státu vysvětlující význam větrných elektráren, jejich přínosy, ale i možná negativa. Předseda Komory obnovitelných zdrojů Tomáš Chalupa to pak vidí jako jednu z příčin, proč se právě kolem větrníků tolik daří dezinformacím.

„Považujeme za stěžejní rozlišit organizované šíření nepravdivých či zavádějících tvrzení proti obnovitelným zdrojům od spontánního šíření vzniklého ze subjektivních reálných či domnělých obav, jež vedou k selektivnímu výběru, vnímání a případně dalšímu šíření dezinformací. Zároveň platí, že nízká informovanost o větrné energetice je živnou půdou pro organizované šíření: běžní lidé se proto stávají relativně snadným cílem a případně i šiřitelem těchto nepravd,“ sdělil Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů.

Jenže právě organizované šíření nepravdivých informací o větrnících v poslední době nabírá na intenzitě. Od loňského roku se pak do tuzemských kampaní proti větrníkům zapojují také aktivisté ze zahraničí.

„Na některých debatách se objevují i lidé, kteří vůbec nejsou místní, bydlí desítky či dokonce i stovky kilometrů daleko, ale přijíždějí místní obyvatele ‚podpořit‘. Fakt, že mají prostor v diskuzi, je mimo jiné dán právě absencí chybějící komunikace ze strany státu. Z osobní zkušenosti mohu říct, že jde o lidi, kteří vyprávěli různé rádoby hororové historky (‚elektromagnetické záření a infrazvuk z větrníků nás zabíjí‘) nebo esoterické příběhy (‚cítím, jak mě to energeticky vysává‘),“ popsal Ander ze Svazu moderní energetiky.

Na tuzemských akcích proti větrníkům se od loňska objevuje slovenská aktivistka a komunální politička Katarína Ondrušová. Právě její spolek Pokojný vietor a web Zapravdu.sk jejího slovenského spolupracovníka Daniela Mačovského začaly ovlivňovat také tuzemské projekty větrných elektráren.

„Já na tom pracuju posledních pět let. Doteď to bylo na Slovensku, ale začali se mi ozývat lidé z Česka, kteří jsou proti tomu, jenže šlo o jednotlivce. Postupně se nabalujeme a předáváme do Česka své materiály. Takže nás je čím dál víc a máme všechny argumenty, že to, co se u vás v Česku děje, je prostě špatně,“ citoval Ondrušovou Deník N.

Mačovský na Slovensku inicioval petici proti větrným parkům, kterou podpořil také slovenský spolek Slavica. To je organizace propagující „slovanskou vzájemnost“, která se nijak netají sympatiemi k Rusku. Samotná Ondrušová poskytuje rozhovory i médiím typu Slobodný vysielač, který šíří konspirační teorie a proruské narativy.

„Nestuduji ruské informační kanály. Nemohu se k nim vyjadřovat. Vím však, že tam, kde nestačí argumenty investorů a pravda nezadržitelně vítězí, tam přichází na řadu karta ‚ruské dezinformace‘,“ reagoval ve vyjádření pro SZ Mačovský.

„Už jsem zažila spoustu samolepek. Ale označení za ‚ruského agenta‘ mě překvapilo. Jste jenom obyčejný člověk, který chrání svůj domov, a najednou z vás někdo udělá aktivistu a pak agenta. Je to absurdní,“ řekla nedávno Ondrušová v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Působení slovenských aktivistů v tuzemských obcích není bez účinku. Například v obci Velká Skrovnice nedaleko Ústí nad Orlicí byla původně podle starosty nálada mezi místními obyvateli spíše pro projekt. Odpůrci ale potom na veřejné setkání k projektu pozvali Katarínu Ondrušovou. Její vystoupení vystrašilo místní obyvatele do takové míry, že se nálada v obci vůči projektu zcela změnila. Zastupitelstvo nakonec z jednání s investorem o projektu ustoupilo, popsal nedávno ve společné analýze Deník Referendum a slovenské Investigativní centrum Jána Kuciaka.

Z řad českých aktérů je v kampaních proti větrným elektrárnám hodně vidět bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu Ivan Noveský. V minulých letech fungoval též jako poradce SPD. Noveský mimo jiné vystupuje jako řečník na veřejných akcích proti větrníkům. Nedávno například mluvil na akcích proti větrníkům ve Věžkách na Kroměřížsku nebo v Mimoni, kde v nedalekém Ralsku chystá větrný park ČEZ. Na stejné akci vystupovala i Katarína Ondrušová ze Slovenska.

„Připojování velkých větrných parků, čtvrt kilometru vysokých turbín, v kombinaci s odpojováním stabilních, ekologizovaných českých uhelných zdrojů, je velký energetický a ekonomický hazard. Moje osobní účast na besedách s občany postižených oblastí s plánovanými větrnými elektrárnami o výkonu až sedm megawatt je proto zaměřena především na ochranu energetické bezpečnosti ČR a zamezení zdražování regulované složky elektřiny pro spotřebitele,“ uvedl ve vyjádření pro SZ Noveský.

Noveský dlouhodobě vystupuje ve prospěch energetické spolupráce s Ruskem. Současně ale popírá, že by se současnými kampaněmi proti přechodu k bezuhlíkové energetice mělo Rusko cokoliv společného.

„Na rozdíl od vás nemám žádné informace z Ruska. Ale bylo opravdu s podivem, proč by se Rusko mělo zajímat o informace o výstavbě větrných elektráren v ČR či na Slovensku,“ reagoval Noveský.

Příspěvky Noveského pravidelně zveřejňují také proruské dezinformační weby, jako je AC24 nebo Pravdive.eu.

Spolupracovníkem Noveského je Jaroslav Novák, vystupující jako jaderný fyzik. Právě Novák se původně redakci ozval kvůli otázkám k větrníkům zaslaným na e-mail Ivanu Noveskému. Novák redakci zaslal 22 bodů shrnujících údajně negativní dopady větrných elektráren. Sahají od ohrožení obranyschopnosti státu přes poškozování zdraví infrazvukem až po negativní vliv na dobytek a slepice.

Jaroslav Novák se již po zahájení otevřené války Ruska proti Ukrajině profiloval jako zastánce Ruské federace.

„Budeme se jenom modlit, aby i nás Ruská federace zachránila před zánikem a totální destrukcí českého státu,“ napsal mimo jiné před třemi lety na profilu, který je v současnosti dostupný na sociální síti Lidé.cz, jehož autenticitu Novák redakci potvrdil.

Evropa podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů Štěpána Chalupy čelí systematickým dezinformačním operacím proti větrné a solární energetice. Odkazuje mimo jiné na dokument NATO z roku 2024, podle něhož jsou tyto aktivity s cílem oslabit energetickou bezpečnost EU, které se nyní přelévají i do České republiky, koordinovány z Ruska.

„Česká republika se podle všeho stává cílovou zemí organizovaných dezinformačních aktivit proti větrné energetice. V této oblasti lze identifikovat aktéry, jejichž komunikace vykazuje přímé či nepřímé vazby na šíření proruských narativů – a to jak v domácím, tak v zahraničním kontextu. U části z nich je tato souvislost zřejmá i z jejich postojů v jiných politických tématech, kde dlouhodobě reprodukují obsahově shodné rámce,“ uvedl šéf Komory obnovitelných zdrojů.

Dezinformačním kampaním proti větrným zdrojům nahrává rovněž fakt, že se proti větrníkům vymezují i Motoristé z vládní koalice.

„Je to hrůza, která nemá vůbec žádnou efektivitu pro náš energetický mix. Je to bohužel jenom něco, co bylo přijato na základě nějaké lobby. A je to samozřejmě zelený byznys. Z pozice vládního zmocněnce pro Green Deal a klimatickou politiku budu dělat všechno pro to, aby z přírody nebyl byznys a abychom si tady nehráli na to, že poručíme větru, dešti jenom proto, že někdo potřebuje hrozně moc vydělat,“ řekl nedávno Filip Turek z Motoristů ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

Mezi české weby šířící prokremelské narativy, které současně dlouhodobě vystupují proti větrným zdrojům, patří například AC24 nebo otevřeně proruský CZ24.news.

„Zájmem Ruska je, abychom byli závislí na velkých a centralizovaných zdrojích energie. Čím větší jsou jednotlivé výrobní body, tím je země zranitelnější. Proti tomu například aktuální zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že decentralizovaná energetika je při útoku mnohem odolnější,“ uzavřel předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.