Británií dál hýbe zatčení králova bratra. Výslech čeká i královskou ochranku

Britská královská rodina prožívá jednu z největších krizí v moderní historii. Bývalého prince Andrewa Mountbattena-Windsora, mladšího bratra současného krále Karla III., ve čtvrtek zatkla policie. Po jedenácti hodinách ho sice pustila, ale dál ho vyšetřuje kvůli zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ souvisí s kauzou amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Podle informací BBC v sobotu ráno vjelo několik neoznačených policejních aut do areálu windsorského zámku a zamířilo k třicetipokojovému domu Royal Lodge, kde Andrew několik let žil. Domovní prohlídky policie provádí už od čtvrtka. Přístup by měla mít také k Mountbattenově-Windsorově počítači, dokumentům či fotografiím.

Deník New York Times uvedl, že policie plánuje kvůli informacím o aktivitách Andrewa kontaktovat současné i bývalé členy královské ochranky. Kromě toho se v rámci vyšetřování zaměřuje na londýnská letiště, která mohla být v minulosti využívána k usnadnění obchodování s lidmi v souvislosti s Epsteinovými aktivitami. Jeho soukromé letadlo, známé pod přezdívkou Lolita Express, podle dostupných informací přiváželo do Velké Británie ženy.

Bývalý princ zatím nebyl z ničeho oficiálně obviněn. Britská vláda bez ohledu na výsledky vyšetřování ale zvažuje zavést zákon, který by znemožnil Andrewovi stát se králem. Ten sice loni v říjnu přišel o titul prince a další hodnosti právě kvůli vazbám na Epsteina, ale zatím zůstává osmým v linii následnictví britského trůnu.

Ministr obrany Luke Pollard pro BBC uvedl, že vyškrtnutí Andrewa z nástupnické linie by byl podle vlády správný krok. Zároveň potvrdil, že kabinet na plánech úzce spolupracuje s Buckinghamským palácem. Cíl je podle něj jasný – zabránit tomu, aby se Andrew mohl „potenciálně ocitnout jen krůček od trůnu“.

Takový zákon by nejdříve musel schválit parlament a poté i král Karel III. Současně by ho muselo podpořit i čtrnáct států Commonwealthu, kde je britský panovník formálně hlavou státu. Jedná se například o Kanadu, Austrálii, Jamajku či Nový Zéland.

Podle pravidel přebírá při úmrtí panovníka královské povinnosti prvorozený potomek. Přímým nástupcem Karla III. je tak jeho syn princ William. Dalšími následníky jsou jeho děti podle pořadí narození – princ George, princezna Charlotte a princ Louis. Po nich následuje Williamův bratr princ Harry a jeho potomci, princ Archie a princezna Lilibet. Osmým v pořadí je Andrew.

Zákon naposledy upravil linii následnictví v roce 2013, kdy se zrušilo pravidlo, podle kterého lidé, kteří se oženili či vdali za katolíka, přišli o právo na trůn. K úplnému vyškrtnutí z pořadí došlo v roce 1936 po abdikaci krále Eduarda VIII. V linii se odebrali jeho potomci.

Bývalým princem se zabývají také poslanci, kteří zvažují zahájit vlastní vyšetřování. Britský server The Guardian napsal, že to souvisí s jeho chováním v pozici zmocněnce pro mezinárodní obchod, kterou zastával v letech 2001 až 2011. Podle svědectví, které server získal, tehdy Andrew naléhal na ministry, aby mu přiřkli významnější roli.

Pozice zmocněnce byla spíš symbolickou funkcí. Některé zdroje The Guardian však tvrdí, že Andrew byl kvůli svému přístupu, nedostatečné komunikaci s vládou a kvůli nejasnostem kolem financování jeho cest považován spíše za přítěž.