Článek
Zdeněk Kabátek stál v čele největší české zdravotní pojišťovny 13 let. Ve zdravotnictví je oblíbená legrace měřit časové úseky „na ministry“, protože je to vždycky mnohem víc, než by jeden čekal. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Kabátek viděl nástup nového ministra zdravotnictví desetkrát. Z toho třikrát to byl Adam Vojtěch.
Jako šéf VZP také viděl Vojtěcha na ministerstvu dvakrát skončit. Potřetí už se mu to ale nepovede. Správní rada pojišťovny Kabátka nečekaně odvolala a ukončila jednu z pozoruhodných vrcholných kariér v českém zdravotnictví.
Všeobecná zdravotní pojišťovna je olbřímí instituce. Na rok 2026 počítá s příjmy přes 320 miliard korun. Zaměstnává 3600 lidí a obsluhuje přes šest milionů klientů – tři z každých pěti obyvatel Česka jsou pojištěni u VZP. A ačkoli fluktuace ředitelů zdravotních pojišťoven je obecně nižší než v případě ministrů zdravotnictví, nikdo od roku 1992 neřídil VZP déle než Zdeněk Kabátek.
Úctyhodná délka jeho pobytu na špici české zdravotnické pyramidy má několik příčin.
V první řadě je třeba zmínit, že Kabátek byl v mnoha ohledech úspěšný. Za jeho vedení pojišťovna fungovala stabilně, neměla problémy ani s vlastním hospodařením, ani s platbami poskytovatelům zdravotní péče. Shodou různých okolností, mezi něž nepochybně patří i Kabátkovy manažerské schopnosti, se VZP postupem času stala dokonce finanční kotvou celého systému.
Kabátek v čele klíčové instituce obstál v letech covidové pandemie. A dobře si vedl i během migrační vlny po napadení Ukrajiny putinovským Ruskem. Na přílivu uprchlíků dokonce VZP nakonec významně vydělala, na čemž mělo opět svůj podíl i Kabátkovo manažerské rozhodování.
Není ale třeba si dělat velké iluze - sebebrilantnější manažerské schopnosti by na udržení v čele tak zásadní a tak zpolitizované instituce, jakou je VZP, rozhodně nestačily. Kabátek se postupem času ukázal jako skutečný mistr politického přežití.
V džungli politických, byznysových i mnoha temnějších zájmů, která kolem zdravotnictví nevyhnutelně bují, se dokázal pohybovat nebývale obratně. A dokázal v ní přežít, i když několikrát ošklivě uhodilo v jeho bezprostřední blízkosti.
Stopa Zdeňka Kabátka v českém zdravotnictví začíná – nepočítáme-li administrativní epizodu v písecké nemocnici – na ministerstvu v éře Tomáše Julínka z ODS. Tady se Kabátek jako ředitel odboru dohlížejícího na přímo řízené organizace seznamuje s Julínkovým náměstkem Markem Šnajdrem, později důležitou postavou mnoha nehezkých kauz (včetně Dozimetru). Kabátek na ministerstvu Julínka i Šnajdra přežije. Působí tu od roku 2006 do roku 2012, kdy si jej ministr za TOP 09 Leoš Heger vyhlédne jako nového šéfa VZP.
V roce 2014 vypukne naplno kauza v Nemocnici Na Homolce. Do vazby putuje tehdejší ředitel nemocnice Vladimír Dbalý a na veřejnosti se objeví úryvky z jeho bizarního deníku, v němž si z těžko pochopitelných důvodů vedl dost pečlivé záznamy o úplatcích a machinacích kolem zakázek včetně vlastních fotografií s hromadami peněz v hotovosti.
Ve Dbalého denících se objevuje i jméno Zdeňka Kabátka, a to v blízkosti jmen jednak Šnajdra a jednak známého pražského lobbisty Iva Rittiga.
Kabátek zde není spojen s konkrétním přečinem. Ale úryvky jako „Kabátek Rittigovo zadání nesplnil“ nebo „David volá Rittigovi, který rychle svolává konečně schůzku Rittig + Šnajdr + Kabátek, to bude mela“ vyvolávají jisté znepokojení. Také je ale nutné říci, že Kabátek byl sice v kauze Homolka vyslýchán, ale na rozdíl od Dbalého či Rittigova právníka Davida Michala a dalších nebyl nikdy obviněn. Stejně jako Ivo Rittig.
Během následujících let se Kabátkovo jméno objevilo i v souvislosti s dalšími kauzami. Opakovaná podezření vznikala kolem IT zakázek v pojišťovně. Kabátkovo jméno padlo i v motolské kauze - podle policie si motolský náměstek Pavel Budinský měl říci o úplatek za to, že u Kabátka pro jednoho poskytovatele vyjedná lepší smlouvu s VZP. Ale znovu - Kabátek všechna podezření vždy odmítal a nikdy proti němu nebylo vzneseno žádné obvinění.
Byla to ale hlavně vazba na Marka Šnajdra, kvůli níž se Kabátek znelíbil Andreji Babišovi. Když dnešní premiér vstoupil v roce 2013 do politiky, stal se tehdy čerstvý ředitel VZP jedním z jeho oblíbených cílů. Babiš vykresloval jako největší zlo v českém zdravotnictví Šnajdra, přičemž Kabátek pro něj byl – podobně jako tehdejší sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček – „šnajdroid“. „Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky,“ řekl na jeho adresu Babiš, tehdy jako ministr financí.
Zpětně viděno je s podivem, že Kabátek dokázal v čele VZP přežít celou osmiletou „Babišovu éru“ let 2013 až 2021.
Kabátek se především dokázal zdatně pohybovat v politickém zákulisí. Jak by řekli investoři, rozdělil svá vejce do více politických ošatek. O vazbě na část ODS už tu byla řeč. Když bylo Babišovo tažení proti Kabátkovi nejsilnější a zdálo se, že šéf VZP tlak neustojí, byla jeho zvažovanou záchytnou variantou možnost kandidovat za ODS do Senátu.
Dobré vztahy ale udržoval také s Pražským hradem, jemuž tehdy vládl Miloš Zeman, ale hlavně poradce Martin Nejedlý, s nímž Kabátek občas zašel na skleničku. A právě zastání z Hradu mu mělo podle zákulisních informací pomoci přežít první vlnu Babišovy nevraživosti. Šéf VZP ale navázal kontakt i s šedou eminencí hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem, což stvrdil naposledy těsně po loňských volbách, když navštívil Faltýnkovu vernisáž.
Kromě politické obratnosti se Kabátek vyznačoval i manažerskou pružností. Plně si uvědomoval, že správní rada jeho pojišťovny je čistě politické těleso – ze 30 členů jich 10 jmenuje vláda a 20 volí Sněmovna –, které vždy odráží momentální rozložení sil v zemi. Takže když Adam Vojtěch během svého prvního mandátu zavelel k hromadění rezerv, Kabátek hromadil rezervy. A spolu s Vojtěchem je srdnatě bránil před nájezdy odborářů, již rezervy viděli jako peníze, které se „válí na účtech“, místo aby se rozplývaly v platech a mzdách lékařů.
Když Vojtěchův nástupce Vlastimil Válek sekal jednu deficitní úhradovou vyhlášku za druhou, Kabátek začal bez protestů rezervy rozpouštět. Když Válek koncem roku 2023 potřeboval tři miliardy na uspokojení mzdových požadavků protestujících lékařů, Kabátek sáhl do rezerv VZP.
Když se na ministerstvo vrátil Adam Vojtěch se záměrem zachránit z rezerv VZP menší zaměstnanecké pojišťovny, Kabátek mu opět bez řečí odevzdal klíče od kasy. Ani tím jej ale tentokrát neobměkčil.
Možná právě v tento moment, kdy se posledním zbytkem rezerv VZP sanují dluhy jiných pojišťoven, měl Zdeněk Kabátek post šéfa VZP na protest opustit. Byla to možnost odejít středem. Zejména jestli měl indicie, že jeho pobyt v čele pojišťovny se tak jako tak krátí. Pokud předpokládal, že nadcházející bouři ustojí jako ty předchozí, tak se spletl.
Indicie přitom mohl mít. I když ponecháme stranou možné zákulisní hry, rozhodně není žádným tajemstvím, že nové reformní síly kolem Adama Vojtěcha ztělesněné především jeho náměstkem Ladislavem Švecem už dlouho považovaly Kabátka za žábu na prameni potřebných systémových změn. Byl to koneckonců právě Kabátek, kdo na konci roku 2024 inicioval odvolání Švece z čela Kanceláře zdravotního pojištění. Což může dodat věci i trochu osobní rozměr.
Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. Mocenské struktury v politice i zdravotnictví se zjevně posunuly, z Hradu už žádné zastání nepřijde a Kabátek padl za poněkud nedůstojných okolností. Vojtěch, který s Kabátkem strávil všechny své předchozí ministerské roky, náhle oznámil, že šéf VZP nikdy neměl jeho důvěru. A že vítá jeho odvolání na základě infomací, o které se ale nemůže podělit, neboť „podléhají jistému režimu“.
Platí, že Kabátek byl dobrým ředitelem VZP. Rozhodně byl dobrým ředitelem VZP v dosavadním systému, který zdatně reprezentoval a hájil. V systému, v němž jsou zdravotní pojišťovny nikoli řídicí silou péče o klienty, ale spíše ohřívači peněz a převodní pákou momentálních politických zájmů a sil.
Pokud má Adam Vojtěch ambici tento systém skutečně zgruntu změnit, bude se mu to nejspíš lépe dělat bez Kabátka. Pokud ale, tak jako mnozí jeho předchůdci, zůstane se změnami někde na půl cesty, může se celá dramatická výměna na špici největší zdravotní pojišťovny zpětně ukázat jako zbytečný tyjátr.
