Článek
Slovenské ministerstvo obrany pod vedením Roberta Kaliňáka ze strany Smer podepsalo od konce roku 2023 s českou zbrojařskou skupinou CSG Michala Strnada smlouvy za více než 60 miliard eur, v přepočtu přes 1,45 bilionu korun.
Jak informovalo slovenské Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), většina z těchto smluv jsou rámcové kontrakty, které definují podmínky pro opakované nákupy, ale neobsahují ustanovení o minimálních odběrech. „Mohly však mít vliv na hodnotu akcií při vstupu CSG na burzu,“ uvedli autoři z ICJK.
Muniční megasmlouva bez odběratelů
Největší z těchto smluv uzavřelo slovenské ministerstvo obrany loni v prosinci se slovenskou společností ZVS Holding, v níž má poloviční podíl slovenský stát a druhou polovinu drží CSG, která má ve firmě zároveň manažerskou kontrolu.
Rámcová sedmiletá smlouva v hodnotě 58 miliard eur se týká dodávek dělostřelecké a tankové munice, kterou mají prostřednictvím slovenské vlády odebírat různé evropské státy. Jak zjistili slovenští novináři, žádná země zatím této smlouvy nevyužila.
Výrobní kapacita ZVS Holding, která se podle ICJK pohybuje kolem 280 tisíc kusů munice ročně při třísměnném provozu, by na takto velké dodávky ani za sedm let trvání smlouvy nestačila. Firma navíc podle vlastních tiskových zpráv funguje ve dvousměnném provozu.
Slovenští novináři ve spolupráci s kolegy z dalších zemí také oslovili ministerstva obrany v Chorvatsku, Řecku, Rumunsku, Itálii, Polsku, Česku, Belgii a Nizozemsku. Tyto země zmínil slovenský ministr obrany Kaliňák jako možné odběratele munice na základě zmíněné rámcové smlouvy.
Jedinou zemí, která měla podle zjištění ICJK o munici zájem, bylo Česko. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ale tento nákup munice bez soutěže zakázal. Nákup zvažovalo také Chorvatsko, k rozhodnutí ale nedošlo.
Slovenská pomoc CSG?
ICJK s odkazem na své zdroje tvrdí, že cílem smlouvy mohla být snaha pomoci zvýšit zájem a očekávání investorů před lednovým vstupem CSG na burzu.
Mluvčí CSG Andrej Čírtek takovou interpretaci odmítá. „Vzhledem k tomu, že plnění rámcové smlouvy je podmíněno konkrétními budoucími objednávkami, nemá tato smlouva žádný vliv na hospodářské výsledky skupiny CSG v období před IPO,“ uvedl Čírtek.
„Navzdory tomu, že nové projekty CSG mohou být pro investory pozitivním signálem, klíčovými kritérii zůstávají především prokazatelná finanční data, tedy dosažené hospodářské výsledky a objem potvrzeného backlogu zakázek (dosud nesplněných objednávek – pozn. red.),“ dodal.
Že by Slovensko chtělo zakázkami podporovat CSG před vstupem na burzu, odmítá i mluvčí tamního ministerstva obrany: „Za prvé, (rámcová smlouva) byla podepsána s vědomím, že se naplňovat má prostřednictvím mezinárodních odběratelů, protože jde o prorůstové opatření Slovenské republiky, a za druhé, rámcové smlouvy bez obsahu neumějí pomoci v IPO, protože neumějí být zařazeny do budoucích výnosů společnosti, jelikož nemají konkrétní objednávky, tedy skutečný závazek odběratele,“ uvedl Bachratý pro ICJK.
Skupina CSG ale v prospektu pro investory, který vydala před prvotní veřejnou nabídkou akcií v Amsterodamu, zmiňuje tuto smlouvu jako jeden z „významných kontraktů, které podle očekávání podpoří budoucí růst a posílí její pozici v obranném a výrobním sektoru“.
Také zmíněný „backlog“ zakázek definuje tak, že do něj počítá i rámcové smlouvy: „Skupina kategorizuje objednávky v rezervě jako objednávky z podepsaných a účinných smluv, dlouhodobých rámcových dohod a smluv, které ještě nejsou úplně dokončeny a účinné, ale na základě předchozí zkušenosti a povahy jednání se započítávají do prognóz jako téměř jisté,“ píše CSG v investičním prospektu.
Kromě smlouvy na dodávky munice podepsalo slovenské ministerstvo obrany s CSG bez soutěže také dva rámcové kontrakty na dodávky nákladních vozů Tatra v celkové hodnotě 1,7 miliardy eur, tedy více než 41 miliard korun.
