Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od zvláštního zpravodaje z Budapešti/
„Je jako šváb. Zašlápnete ho, ale stejně víte, že za nějakou dobu znovu ožije.“ Přesně tohle nevybíravé přirovnání má podle informací Seznam Zpráv v současnosti zaznívat na chodbách polského ministerstva zahraničí ve vztahu k Visegrádské skupině.
Varšavské vnímání V4 jako „toxické“ podtrhuje i to, že šéf polské diplomacie Radosław Sikorski ve čtvrtek ve svém výročním projevu o zahraniční politice nezmínil Visegrád ani jednou. Jeho projev před parlamentem přitom trval hodinu a 20 minut a jeho přepis má 39 stran.
Souběžně s projevem Sikorského se v Budapešti, uprostřed maďarské volební kampaně, konal summit předsedů parlamentů V4, tedy Česka, Polska, Slovenska a Maďarska.
Řešit se měla evropská konkurenceschopnost a demografická krize, debata se však stočila i k Ukrajině a zdůraznila zásadní rozdíly zejména mezi Polskem a Maďarskem.
Z Varšavy přitom do Budapešti nedorazil ani předseda sněmovny, nýbrž místopředseda Szymon Hołownia a místopředseda senátu Maciej Żywno. Už samotná úroveň zastoupení je podle zdroje z české delegace silným signálem: Varšava V4 neignoruje, ale ani do ní neinvestuje politický kapitál.
Česko zastupovali předseda Sněmovny Tomio Okamura z SPD a předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS.
Reportáž z Budapešti:
Zatímco česká vláda má ve svém programovém prohlášení „obnovu a posílení“ Visegrádské skupiny jako důležitou prioritu zahraniční politiky, Polsko je rezervovanější.
„Zda se ukáže jako absolutní priorita naší politiky? Upřímně řečeno, nemyslím si,“ řekl Szymon Hołownia v Budapešti v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Politik polské vládní koalice se vymezil i vůči slovům předsedy maďarského parlamentu Lászlóa Kövéra, který ve čtvrtek kritizoval Ukrajinu a vyzval europarlament k odvolání Evropské komise.
„Kdo dál nakupuje ruskou ropu a plyn, financuje smrt,“ prohlásil Hołownia přímo na půdě maďarského parlamentu. Úvahy o svržení unijního kabinetu Ursuly von der Leyenové označil za „Putinův sen“.
Jaká byla na jednání atmosféra? Zdá se, že došlo, řekněme, k určitému tření ohledně Ukrajiny. Slyšeli jsme slova podpory, ale také ostrou kritiku od předsedy maďarského parlamentu vůči Ukrajině i Evropské komisi.
Skutečně jsem se důrazně ohradil proti tezím, které přednesl pan předseda Kövér a které podle mého názoru neodpovídaly nejen charakteru tohoto setkání, ale ani faktům. Rusko je agresor. Platit Rusku za suroviny, které prodává, znamená financovat smrt. Je to popření kultury, civilizace a života, o nichž jsme v jednacím sále také tolik slyšeli.
Evropská komise dnes není náš nepřítel. Je to nástroj, který bychom měli používat. A výzvy, které tu od předsedy maďarského parlamentu zazněly, tedy aby se teď našla většina ke svržení Komise, jsou splněným snem Putina. Byla by to destabilizace Evropské unie zevnitř, vlastníma rukama. To je absurdní.
Velmi jasně a asertivně jsem proto představil stanovisko Polska. Polsko Ukrajinu podporuje a bude ji podporovat.
Jaká je podle Polska budoucnost Visegrádské skupiny? Zdá se, že tu existují dva bloky: Polsko a po nástupu nové české vlády pak Česko, Slovensko a Maďarsko.
Budoucnost V4 je bezpochyby komplikovaná. Říkám to neironicky. Oceňuji, že se tato setkání konají. Zároveň doufám, že nejsou a nebudou jen prvkem volební kampaně, která dnes v Maďarsku probíhá. Bylo by velmi špatné, kdyby se visegrádská spolupráce stala rukojmím aktuálních politických procesů, třeba právě v Maďarsku.
Jsme si vědomi toho, co se dnes v Maďarsku děje. Jak víte, polská vláda má na tu maďarskou řadu otázek. Politici předchozí polské vlády utíkají před spravedlností do Maďarska a dostávají tu politický azyl, což je podle našeho názoru v rozporu s mezinárodním právem.
To jsou věci, které je třeba jasně a asertivně otevírat. Zároveň jsme na konferenci mluvili i o tématech, která nás i přes neshody mohou spojovat. Například konkurenceschopnost ekonomik, deregulace, snížení cen energií.
V mnoha zásadních otázkách se neshodneme, ale dokud jsme spolu v Evropské unii, měli bychom mluvit alespoň o tom, co máme společné.
Polští poslanci s maďarským azylem
Polsko-maďarské vztahy kromě rozdílných postojů k Ukrajině a k Evropské unii hatí i ostře sledovaná kauza dvou prominentních politiků opoziční strany Právo a spravedlnost: exministra spravedlnosti a autora justičních reforem Zbigniewa Ziobra a jeho náměstka Marcina Romanowského.
Oba čelí stíhání kvůli údajnému zneužití pravomocí a rozsáhlému tunelování fondu na pomoc obětem trestných činů. Hrozí jim dlouholeté tresty. Polský soud souhlasil s jejich vazebním stíháním a na Romanowského už vydal i evropský zatýkací rozkaz.
Poslanci tvrdí, že stíhání je politicky motivované a že za ním stojí vláda Donalda Tuska. Tím zdůvodňují i to, že se uchýlili do Budapešti, kde jim Orbánova vláda poskytla bezprecedentní politický azyl. Orbánův konkurent Péter Magyar už prohlásil, že pokud povládne, Ziobra i Romanowského rychle vydá do Polska.
Takže to, zda bude V4 fungovat aktivněji, závisí na výsledku dubnových maďarských voleb?
Doufám, že ano, že se spolupráce bude rozvíjet dynamičtěji. To, co je stranou od aktuální politiky, například Mezinárodní visegrádský fond a grantové systémy, funguje velmi dobře.
Ale summity premiérů se nekonají.
Nekonají se proto, že rozdíly jsou tak velké, že je těžké je překonat. Dnes jsem třikrát zopakoval, že kdo dál nakupuje ruskou ropu a plyn, financuje smrt. A pokud to nedokáže změnit, měl by požádat ostatní o pomoc.
Nemůžeme dopustit, aby si Putin za naše peníze kupoval rakety a bomby, které budou padat na naše děti. To by mělo být zřejmé. Ostře odmítáme jakékoli relativizování tohoto problému. Ano, někdy se nakupují suroviny i od autoritářů, ale ne od těch, co zabíjejí statisíce nevinných lidí.
Během budapešťského summitu došlo i na velmi ostré momenty, ale hovořili jsme i o tom, co můžeme společně podniknout. V otázkách konkurenceschopnosti a demografie musíme jít za horizont jednoho volebního období.
Nová česká vláda ve svém programovém prohlášení označila obnovu V4 za prioritu zahraniční politiky. Všimla si toho Varšava?
Myslím, že ve Varšavě chceme tomuto formátu dát šanci, důkazem je i moje účast v Budapešti. Jestli se to však ukáže jako absolutní priorita naší politiky? Upřímně řečeno, nemyslím si to.
Polsko dnes musí rozvíjet zahraniční politiku v mnoha směrech. Pokud se visegrádský formát ukáže jako efektivní, jsme připraveni jej považovat za prioritní. Nejprve ale musí prokázat svou efektivitu. Musíme vidět, že to má smysl a že se nescházíme jen proto, abychom se společně vyfotili.
Když jsem uplynulé dva roky stál v čele polské sněmovny, směřoval jsem naši parlamentní politiku na sever. Žertovali jsme, že Polsko je „jižní Skandinávie“. Myslím, že to byl vtip ministra zahraničí Radosława Sikorského.
Jsme státem na břehu Baltského moře a na Baltu se dnes dějí vážné věci. Nejde o vnitřní moře NATO. Plují tam tankery ruské stínové flotily a startují odtud drony, které útočí například na dánská letiště. Musíme být připraveni těmto hrozbám čelit.
Je tu tedy severní směr naší politiky, ale také výmarská osa Varšava–Berlín–Paříž a další uskupení jako Trojmoří nebo Bukurešťská devítka v rámci NATO. Formátů je mnoho, a abychom je mohli dál aktivně využívat a mít je za prioritní, musíme vidět jejich efektivitu.
Kdo je Szymon Hołownia?
- Jeho hnutí Polsko 2050 se stalo po volbách součástí koalice premiéra Donalda Tuska a Hołownia na dva roky usedl v čele Sejmu, tedy polské sněmovny. Podle koaliční smlouvy ho loni v listopadu vystřídal lídr Levice Włodzimierz Czarzasty.
- Hołownia se pak stal místopředsedou dolní komory. Jeho politická pozice je však po loňsku výrazně slabší. Loni podruhé neúspěšně kandidoval na prezidenta.
- První prezidentský pokus v roce 2020 ho díky třetímu místu a slušnému výsledku kolem 14 procent vynesl do vyšších pater politiky. Druhý pokus v roce 2025 znamenal ziskem pěti procent debakl a politickou krizi.
